Lidé, kteří pobírají starobní důchod a nadále vykonávají výdělečnou činnost, mohou požádat o zvýšení procentní výměry řádného starobního důchodu. Umožňuje to právní úprava platná od 1. 1. 2010 a vztahuje se až na doby výdělečné činnosti vykonávané po 31. 12. 2009.
Foto: Profimedia.cz
Nově od 1. 1. 2011 se tato možnost vztahuje i na poživatele předčasného starobního důchodu (podle § 31 zákona o důchodovém pojištění), kteří již dosáhli důchodový věk s tím, že pro účely zvýšení důchodu se jim bude hodnotit též doba výdělečné činnosti získaná v roce 2010.
V praxi to znamená, že pokud důchodce při výkonu výdělečné činnosti zároveň pobírá důchod v plné výši, bude navýšení procentní výměry činit 0,4 % výpočtového základu (tj. toho základu, ze kterého byl důchod původně vypočítán) za každých 360 kalendářních dnů výkonu výdělečné činnosti.
Navýšení náleží vždy až
a) po ukončení výdělečné činnosti, získal-li poživatel starobního důchodu alespoň 360 dnů výdělečné činnosti (ať již nepřetržitě nebo přerušovaně), nebo
b) po dvou letech nepřetržitého výkonu výdělečné činnosti, přičemž za nepřetržitý výkon výdělečné činnosti se považuje i situace, kdy na kalendářní den skončení bezprostředně navazuje kalendářní den začátku výkonu jiné výdělečné činnosti.
Do celkového počtu dnů (360) se pro účely zvýšení nikdy nezapočítávají doby pracovního volna bez náhrady příjmu a neomluvené nepřítomnosti v práci a doby tzv. omluvných důvodů (např. dočasná pracovní neschopnost).
Zvýšení procentní výměry řádného starobního důchodu se provede pouze na základě žádosti klienta, nikoliv z moci úřední. Žádost o úpravu starobního důchodu je možné podat na okresní správě sociálního zabezpečení (OSSZ, v Praze PSSZ, v Brně MSSZ) příslušné podle místa trvalého pobytu poživatele důchodu.
S podáním žádosti o zvýšení je však třeba vyčkat až do doby, než bude jisté, že nárok na zvýšení je získán. K prokázání skutečností rozhodných pro zvýšení důchodu (získání potřebného počtu dnů výdělečné činnosti, ukončení výdělečné činnosti nebo její nepřetržité dvouleté trvání) zašle OSSZ/PSSZ/MSSZ Brno zaměstnavateli výzvu k předložení evidenčního listu důchodového pojištění (ELDP).
Příklad výpočtu zvýšení důchodu:
Žena pracuje jako učitelka a pobírá přitom řádný starobní důchod, který jí byl přiznán od 15. 8. 2009 ve výši 13 000 Kč (základní výměra 2170 Kč + procentní výměra 10 830 Kč) - procentní výměra byla stanovena z výpočtového základu 18 050 Kč za 40 let pojištění (á 1,5 %), tj. 60 % (18 050 x 0,60 = 10 830 Kč). Vedení školy s ní opakovaně uzavírá pracovní poměr vždy na dobu školního vyučování, tj. na 10 měsíců (přes prázdniny nepracuje). Pracovala a pracuje od 1. 9. 2009 do 30. 6. 2010 a od 1. 9. 2010 do 30. 6. 2011. Plánuje, že od 1. 9. 2011 uzavře dohodu o pracovní činnosti na dobu do 30. 6. 2012. Může požádat o zvýšení důchodu o 0,4 % výpočtového základu za odpracovaných 360 dní? Od kdy?
Žena získala prvním pracovním poměrem 181 dnů (doba hodnotitelná pro zvýšení se počítá až od 1. 1. 2010), což jí nárok na zvýšení nezaložilo – musí získat ještě alespoň 179 dnů. Ty získá 26. února 2011. Jestliže by k tomuto datu ukončila výdělečnou činnost, náleželo by jí zvýšení důchodu o 0,4% výpočtového základu již od 27. února 2011. Vzhledem k tomu, že výdělečná činnost dále trvá, je třeba pro nárok na zvýšení vyčkat až do ukončení výdělečné činnosti, tj. do 30. června 2011 – zvýšení se přizná od 1. července 2011.
A jak vysoký bude důchod po zvýšení? Částka 13 000 Kč byla od lednové splátky roku 2011 valorizována o 483 Kč (60 Kč základní výměra + 3,9 % procentní výměra) na 13 483 Kč. Od 1. července 2011 se důchod zvýší o 0,4% výpočtového základu, z něhož byl v roce 2009 vyměřen (18 050 Kč), tzn. o 73 Kč – celkem tak bude tato žena od 1. 7. 2011 pobírat 13 556 Kč.
Uvedená data platí samozřejmě za předpokladu, že v období výkonu výdělečné činnosti nenastane dlouhodobější období, které se pro účely zvýšení za výdělečnou činnost nepovažují, např. dočasná pracovní neschopnost (viz výše).
