Zvyšuje-li akciová společnost základní kapitál peněžitými vklady, má podle českého práva každý akcionář přednostní právo upsat část jejích nových akcií. Ale pozor - informace o takovém přednostním právu, kterou je představenstvo povinné zveřejnit, je současně veřejnou nabídkou akcií. Z tohoto důvodu můžete při zvýšení základního kapitálu potřebovat prospekt cenného papíru.
Rozšířený názor.
Tento závěr se opírá o Obchodní zákoník, který stanoví, že na postup při zvyšování základního kapitálu upisováním akcií (tedy včetně upisování akcií současnými akcionáři s využitím přednostního práva) se použijí přiměřená ustanovení o založení společnosti na základě jejich veřejné nabídky. Nejde o úplnou novinku, protože se tento názor již objevil v řadě komentářů. V praxi však byl často opomíjen. A to vzhledem k rozšířenému (ale mylnému) názoru, že při zvyšování základního kapitálu společnosti jde o veřejnou nabídku jen tehdy, když akcionáři na valné hromadě rozhodnou, že akcie budou nabídnuté k upsání na základě veřejné nabídky.
Oficiální stanovisko ČNB.
V červenci 2007 tedy vydala k této otázce Česká národní banka (ČNB) oficiální stanovisko, z něhož jasně vyplývá, že emitenti, kteří širšímu okruhu osob (včetně současných akcionářů) nabízejí akcie při zvyšování základního kapitálu, jsou povinní uveřejnit prospekt, pokud se u nich neuplatní některá z výjimek stanovených v zákonu o podnikání na kapitálovém trhu. To v praktických důsledcích znamená, že kdykoli se akciová společnost s širší akcionářskou základnou rozhodne zvýšit svůj základní kapitál peněžitými vklady (čímž vznikne akcionářům přednostní právo), půjde o veřejnou nabídku cenných papírů, ke které je - až na výjimky - třeba uveřejnit jejich prospekt.
Vyhotovení prospektu pro veřejnou nabídku akcií přitom představuje náročný proces, který trvá několik měsíců a obnáší provedení právní prověrky společnosti, přípravu prospektu a jeho schválení ČNB. V neposlední řadě je tento proces spojen s nemalými časovými nároky na společnost a její vedení a se značnými náklady.
Výjimky.
Jak je uvedeno, výjimky z povinnosti uveřejnit prospekt jsou stanoveny v zákonu o podnikání na kapitálovém trhu a zahrnují mimo jiné nabídku určenou buď výhradně kvalifikovaným investorům (tedy bankám, obchodníkům s cennými papíry, velkým korporacím a tak dále), nebo méně než 100 osobám (bez započtení kvalifikovaných investorů) v každém členském státu EU. Pod tyto výjimky se vejde většina společností - relativně málo společností má více než 100 drobných akcionářů (většinou půjde o společnosti, které se účastnily kuponové privatizace, případně o kótované na burze). Nicméně při použití uvedených výjimek je třeba si uvědomit, že následný prodej akcií, které byly předmětem nabídky na jejich základě, se považuje za samostatnou nabídku. Je-li tedy následné nabízení veřejnou nabídkou (při prodeji akcií akcionářem), podléhá povinnosti uveřejnit prospekt.
Další použitelné výjimky obnášejí například nabídku akcií buď v souvislosti s přeměnou společnosti, nebo dosavadním akcionářům jako formu dividendy či zaměstnavatelem zaměstnancům. Při spoléhání se na tyto výjimky je však třeba splnit ještě další podmínky stanovené v zákonu o podnikání na kapitálovém trhu.
Časový sled.
Jaký tedy bude v praxi časový sled při rozhodnutí o zvýšení základního kapitálu s využitím přednostního práva? Když valná hromada schválí zvýšení základního kapitálu a tento záměr bude zapsán do obchodního rejstříku (nejsou-li akcie upisované podmíněně), uveřejní představenstvo v Obchodním věstníku a zároveň způsobem stanoveným pro svolání valné hromady informace o podmínkách výkonu přednostního práva akcionářů k upisování akcií. Pokud se neaplikuje některá z výjimek dle zákona o podnikání na kapitálovém trhu, je toto oznámení představenstva veřejnou nabídkou akcií - tedy již v tento okamžik musí být uveřejněn prospekt cenného papíru. Není-li tomu tak, půjde jednak o porušení povinnosti stanovené Obchodním zákoníkem, jednak o správní delikt podle zákona o podnikání na kapitálovém trhu, za který může ČNB uložit pokutu až do výše deseti milionů korun.
Akcionáři a informace.
Nabízí se otázka, zda nejde o nadbytečnou ochranu osob, které se již účastní podnikání dané společnosti jako její současní akcionáři, a z této pozice tedy mají na valné hromadě možnost si informace o ní vyžádat. Za důvod pro uvedenou úpravu lze považovat argument, že akcionář společnosti při rozhodování, zda svého přednostního práva využije, či nevyužije, činí investiční rozhodnutí. A měl by proto mít pro takové rozhodnutí k dispozici informace jako každý jiný investor - tedy v podobě prospektu cenného papíru, obsahujícího ucelený popis společnosti a nabízeného cenného papíru v zákonem předepsaném rozsahu.
