Rostoucí závislost lidí na elektřině by se při pohromě mohla vymstít
Bezpečnostní systém rozlišuje deset kritických odvětví – od potravinářství a zemědělství přes zdravotní péči, bankovnictví a finančnictví až k odpadovému hospodářství. Do krize se dostávají komunikační a informační systémy, nouzové služby i veřejná správa. Nejhůř společnost snáší poruchy v zásobování vodou a elektřinou. Ohrozit ji může i kolaps dopravy.
Díky účinným zákonům se v Česku po desetiletém úsilí podařilo vybudovat jeden z nejlepších integrovaných záchranných systémů na světě. Sebepečlivěji připravení profesionálové však sami nejsou s to katastrofu zvládnout. Očekává se aktivní účast nejen regionů, měst a obcí, ale i jednotlivých pracovišť a rodin, pomoc každého občana. Na to jsme naopak připravení nedostatečně a zákony jsou na to krátké.
===== Únik před odpovědností =====
Katastrofických jevů sice stále přibývá a máme víc co do činění s povodněmi a vichřicemi, ale firmy připravenost proti nim příliš nezvyšují. Existují odpovědné společnosti, ale příliš mnoho firem na bezpečnostní přípravě šetří. Ve sféře ministerstva vnitra se těmito otázkami zabývá Institut ochrany obyvatelstva. Jeho ředitel Josef Janošec je přesvědčen, že bez účinného zákona se firmy lépe připravovat nebudou. Z velkých provozů dokonce mizí vlastní hasičské jednotky a ke každé drobné nehodě musí přijíždět pohotovost z Integrovaného záchranného systému. Firma ušetřila náklady a zavěsila je na stát. Ředitel expertní společnosti City Plan Ivan Beneš upozorňuje: „Čím větší je mezera mezi společenskou odpovědností firem a vlády, tím větší jsou nároky na kapacity Integrovaného záchranného systému. A tím větší je tlak na státní rozpočet. Zacelit tuto mezeru může jen lepší legislativa. Navrhování infrastruktury pro řešení kritických situací se musí změnit.“
Změnit by se měl i přístup občanů. Těžko je však přimět, aby se na příchod nějaké katastrofy duševně připravovali. Natož aby absolvovali nějaké praktické cvičení. V nouzi si Janošec pochvaluje aspoň katastrofické filmy – navzdory pochybným zápletkám mají postup, jak se má člověk v krizové situaci chovat, většinou správně.
Plánované pohromy
Nejtvrdší kritiku ředitele Institutu ochrany obyvatelstva sklízejí sídla za své územní plány. Bez skrupulí a s politickým posvěcením umísťují novou výstavbu do záplavových zón. A také do míst, kde hrozí sesuvy půdy, nebezpečné emise nebo jiná rizika. Proti takovým špatným územním plánům přitom neexistují žádné opravné legislativní prostředky. A pokud to nezodpovědní architekti navrhnou a neznalí politici schválí, bude se dál nebezpečně stavět v říčních nivách a na ujíždějících svazích.
Ani nastupující komunální politici přitom nejeví valný zájem se v otázkách rizikového managementu vzdělávat. Na semináři věnovaném zvýšení odolnosti měst a pořádaném Českou společností pro ekonomiku energetiky (CZAEE) ponechali prostor odborným disputacím zástupců Českého hydrometeorologického ústavu a City Planu. Nevzali však v úvahu, že odolnější a bezpečný domov, odolnější infrastruktura a místní ekonomika mohou pomoci, aby se osobní a společenské bohatství během okamžiku nějaké katastrofy nezhroutilo.
===== Elektrický šok =====
Bez elektřiny už neumíme žít. Blackout, náhlý výpadek elektrické sítě, může ohrozit i ostatních devět kritických odvětví. V prvních minutách uvězní například lidi ve výtazích, v elektricky zavíraných kancelářích či vyřadí počítače. V prvních hodinách může způsobit dopravní kolaps selháním všech signalizací, ohrozit distribuci tepla po budovách, vyřadit pokladny a osvětlení v obchodech. V prvních dnech začnou docházet zásoby vody, protože nebudou fungovat čerpadla či se začnou kazit potraviny v chladicích boxech.
Postupně přestanou fungovat mobilní telefony, protože je nebude možné dobít. Ze stejných důvodů zhasnou i nouzová světla. Nastane tma, v níž se moderní člověk neumí pohybovat.
Každý okamžik je kritický. Za nejkritičtější je považován celý první den. Pak jsou lidé schopni se na dva tři dny přizpůsobit. Nejpozději pátý den vypukne krize, kdy začnou řádit rabující tlupy. Skončí možnost elektronické komunikace, veřejná správa uvyklá počítačům bude paralyzována.
===== Ostrovy života =====
Popsaná katastrofická vize nemusí nastat, budou-li dopředu připravená nouzová řešení zásobování elektřinou. Tuto možnost studuje a spuštění pilotního provozu připravuje Ivan Beneš s týmem City Planu. Při odpojení místních distribučních sítí od přenosové soustavy je možné využít místní zdroje elektřiny k zabezpečení omezených nouzových dodávek. Nejvhodnější základ takové malé ostrovní sítě by měla tvořit teplárna pracující na principu společné výroby elektřiny a tepla.
Omezená dodávka elektřiny by měla v první řadě sloužit objektům kritické infrastruktury a všichni spotřebitelé by dostali bezpečnostní minimum. Přebytek elektřiny by pak mohl cyklicky rotovat. Beneš tvrdí, že při třetinové dodávce elektřiny by byla společnost schopná bez větších problémů překonat i déletrvající výpadek zásobování z centrálních přenosových sítí.
Tím by se i elektřina dostala na roveň zásobování vodou či potravinami, kdy je občanům přidělováno omezené množství konkrétní komodity umožňující přežití bez újmy na zdraví.
City Plan si udělal rozbor situace v České republice a dospěl k závěru, že kromě Prahy jsou ve všech ostatních regionech podmínky pro zavedení nouzového zásobování elektřinou z místních zdrojů příznivé. Výsledky rozboru jsou o to překvapivější, že nejnižší omezení by se zastavilo na 40 procentech současné spotřeby a nemálo regionů by navzdory řádícímu blackoutu mohlo uspokojit stoprocentní potřebu svých klientů. Ani takové účinné předcházení katastrofickému blackoutu však dosud nemá oporu v zákoně.
