Dopady pátečního kyberútoku na společnost Colonial Pipeline, která platí za největšího provozovatele potrubní sítě sloužící pro přepravu ropných produktů v celých USA, jsou dalekosáhlé a postihly mimo jiné i tamní letecké společnosti. Vedení American Airlines, jež shodou okolností rovněž představují největší aerolinky v zemi, muselo v důsledku váznoucích dodávek leteckého paliva částečně poupravit letový řád.
Změny se týkají dvou konkrétních dálkových linek, Charlotte-Honolulu a Charlotte-Londýn. Dosud provozovala společnost oba dálkové lety bez mezipřistání, to však právě s ohledem na přetrvávající logistické problémy není aktuálně možné. Pasažéři cestující na Havajské ostrovy tak budou muset nově přesednout v Dallasu na jiné letadlo, zatímco na ty, jež navzdory pandemii váží cestu do Evropy, čeká pro změnu zastávka v severoamerickém Bostonu.
„Zevrubně sledujeme situaci a nepřetržitě pracujeme na tom, abychom zajistili, že na všech našich základnách máme dostatečné množství paliva,“ uvedly American Airlines v oficiálním prohlášení.
Ostatní dopravci mají paliva zatím dost
Potrubím společnosti Colonial Pipeline proudí letecké palivo do mnoha důležitých dopravních uzlů se na východním pobřeží Spojených států. Vedle již uvedeného letiště v Charlotte jde například i o vzdušné přístavy v Atlantě, Baltimore, Nashvillu, Washingtonu či v New Yorku, připomíná CNN.
Ostatní aerolinky působící na těchto základnách ovšem zatím žádné podobné potíže nehlásí. Konkurenční Delta Air Lines i United Airlines mají paliva dostatek. Nebo alespoň tolik, aby žádné změny v letových řádech dělat nemusely. Další významný americký dopravce, společnost Southwest Airlines, si již nechal další zásoby pohonných hmot dopravit cisternami.
Ceny benzínu stoupají
Letecká doprava samozřejmě není jediným odvětvím, kterému páteční kybernetický útok udělal za poslední rok v pořadí již několikátou čáru přes rozpočet. Problémy lze aktuálně vypozorovat téměř všude. Těžařským průmyslem počínaje, koncovými spotřebiteli konče.
Ropné rafinérie musí vytěženou strategickou surovinu dočasně skladovat v námořních tankerech, v důsledku čehož došlo k omezení dodávek i pro tamní čerpací stanice. Situaci rozhodně nepomáhá ani skutečnost, že řada lidí v záchvatu paniky vzala benzinky takříkajíc útokem a snažila se nádrže svých vozů naplnit až po okraj. Mnoho stanic tak již vyčerpalo většinu vlastních zásob a bylo nuceno přistoupit ke zdražení. Ceny pohonných hmot se přitom podle Americké automobilové asociace (AAA) už teď nacházejí – v průměru za celé USA – t na hodnotě 3,008 dolaru za galon (3,78 litru), což je nejvíc za několik posledních let.
Hackeři se omluvili
Ačkoliv část bezmála devět tisíc kilometrů dlouhého potrubí, kterým denně proteče na 2,5 milionu barelů ropných produktů, se v průběhu uplynulých dvou dní již podařilo zprovoznit do té míry, že jej nyní lze ovládat alespoň manuálně, vyšetřování kyberútoků je teprve v rané fázi.
Federální úřad pro vyšetřování (FBI) se nechal slyšet, že za celou akcí, kvůli níž musel být na území USA vyhlášen stav nouze, stojí hackerská organizace DarkSide. Kdo přesně se pod tímto označením skrývá, FBI netuší. Podle několika různých zdrojů by však své útoky mohla koordinovat odněkud z východní Evropy, potažmo z Ruska, uvádějí s odkazem na zahraniční média České noviny.
Samotný útok byl proveden pomocí takzvaného ransomwaru, tedy speciálního vyděračského programu, který má schopnost proniknout do počítačového systému konkrétního subjektu a následně jej zablokovat. Za obnovení přístupu pak pachatelé požadují výkupné.
Širokosáhlé dopady útoku zjevně zaskočily i samotné hackery. Skupina DarkSide vydala prohlášení, v němž se za důsledky útoku omluvila a do budoucna přislíbila opatrnější postupy, lze-li o něčem takovém v této souvislosti mluvit. „Naším cílem je vydělávat peníze, a ne vytvářet problémy pro společnost. Ode dneška zavádíme umírněnost a kontrolujeme každou společnost, kterou chtějí naši partneři zašifrovat, abychom se v budoucnu vyhnuli sociálním důsledkům,“ uvedli hackeři v prohlášení zveřejněném na dark webu.