Každých deset minut se vytěží další bitcoin, který má hodnotu okolo 7500 dolarů (154 tisíc korun). Náklady na těžbu jsou ve skandinávských zemích, jako je Norsko a Švédsko, nižší díky levné zelené elektřině. Proto mají o proud těžařské firmy obrovský zájem.
Na těžení bitcoinů se i přes pád ceny od loňského prosince dá velmi slušně vydělávat. Klíčová je cena energie. Proto si těžařské firmy vyhlédli Norsko a Švédsko, které navíc mají dostatečný podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů.
Potvrzuje to i německá firma z Frankfurtu nad Mohanem Northern Bitcoin, která tvrdí, že má nejvýkonnější těžební rig na světě a navíc využívá ze sta procent zelenou energii. V jenom kontejneru má firma 39 690 vysoce výkonných čipů, které pracují na tom, aby rozluštily algoritmus a našly cestu k dalšímu bitcoinu. To samozřejmě spotřebovává velké množství elektřiny.
Vývoj kurzu bitcoinu k dolaru:
Proto firma své těžební stroje přesunuje do datového centra v Norsku, kde bude těžit bitcoiny. „Norsko vyrábí 95 procent své elektřiny z vodních zdrojů a poskytuje velmi výhodnou a také udržitelnou energii ve velkém množství,“ vysvětlil deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung šéf společnosti Northern Bitcoin Mathis Schultz, proč se těžaři kryptoměn přesunují na sever Evropy.
Do Norska a Švédska míří i největší těžaři virtuálních měn z Číny. Například pekingský těžař a výrobce hardwaru Bitmain nebo jeho konkurent Canaan Creative, který už podepsal smlouvu o dodávkách elektřiny se švédskou státní firmou Vattenfall.
Boj o energii jako závody ve zbrojení
„V současné době jde doslova o závody ve zbrojení,“ říká k zájmu těžařů kryptoměn z celého světa o zelenou elektřinu ze Skandinávie spoluzakladatel kanadské firmy Hive Blockchain Technologies Olivier Roussy Newton. „Chceme si zajistit co nejvíce elektřiny.“
Celkový počet bitcoinů byl stanoven zakladateli měny na 21 milionů kusů, dosud bylo vytěženo 16,9 milionu. Pro nalezení zbývajících bitcoinů je potřeba stále větší počítačová kapacita a s tím spojená spotřeba energie. I přes cenový pokles bitcoinu i ostatních kryptoměn, se jedná o velmi ziskovou činnost.
Šéf rakouské firmy Hydrominer Michael Marcovici, tvrdí, že jeho firma platí za elektřinu z alpských hydroelektáren 5 centů (1,27 koruny) za jednu kilowatthodinu. Na vytěžení jednoho bitcoinu zaplatí za elektřinu asi tisíc eur (25 400 korun), k tomu je třeba připočítat ještě fixní náklady na hardware a personál.
Jen o něco dražší elektřina je ve Švédsku, Norsku a na Islandu, okolo šesti centů za kilowatthodinu. Což je asi polovina toho, co se platí v Německu, kde se těžba měn nevyplatí. Samotný koncern Vattenfall si zatím na poptávku po elektřině virtuálních těžařů nestěžuje.
Tlak na obnovitelné zdroje energie
Banka Morgan Stanley ve své analýze uvedla, že náklady na vytěžení bitcoinů se v závislosti na cenně elektřiny pohybují mezi 2500 až 5500 eur (63 500 až 139 700 korun). V tomto roce by měla spotřeba elektřiny na dobývání digitálních měn dosáhnout 125 až 140 terawatthodin, což je 0,6 procenta celosvětové spotřeby.
Je to ekvivalent spotřeby celé Argentiny nebo očekávané spotřeby elektřiny všech elektromobilů v roce 2025. Právě těžaři kryptoměn mohou v následujících letech tlačit ceny výroby a ukládání energie z obnovitelných zdrojů dolů, míní analytici banky.
Související články k tématice Kryptoměny:
Levný kanadský proud přivábil těžaře kryptoměn. Québec vyhlásil stop stav
Kuriózní riziko kryptoměn. Blockchain obsahuje ilegální data, včetně dětské pornografie
Snowden: Americké tajné služby sledují držitele bitcoinů
