[mf-galerie id="1401"]
Regulace kryptoměn není potřeba, protože lidé si musí sami dávat pozor na to, s kým do transakcí vstupují, tvrdí advokát Radim Kozub. Vyznavač kryptoanarchie založil firmu Blockchain Legal, která se specializuje na právní aspekty využívání digitálních měn. Českou republiku považuje za zemi, kde se technologie spojené s kryptoměnami pevně uchytily a rozvíjí se v ní potřebné know-how.
Spolek Paralelní Polis prosazuje od roku 2014 používání kryptoměn jako jednu z forem technologických inovací, které mohou působit proti autoritářským tendencím v moderní společnosti.
Paralelní Polis je spojena s uměleckou skupinou Ztohoven. Provozuje také Bitcoin Coffee, jež je první a zřejmě jedinou kavárnou na světě, kde lze platit výhradně virtuálními měnami.
Radim Kozub je členem Paralelní Polis (původně se jedná o termín Václava Bendy) od roku 2015. Myšlenka a možnosti kryptoměn jej pohltily natolik, že v roce 2017 založil advokátní kancelář Blockchain Legal, jež se soustředí na legislativní otázky spojené s využívání digitálních měn.
Jak se změnilo vnímání kryptoměn v ČR od založení Paralelní Polis v květnu 2014?
V přístupu většinové společnosti pozoruji především dva trendy. Vnímání kryptoměn se změnilo tak, že je zde velmi široké povědomí o jejich existenci. Že nějak fungují a lze s nimi zaplatit. Velký podíl na tom má Paralelní Polis. Zatím jsem neslyšel o jiné kavárně na světě (v budově Paralelní Polis je provozována kavárna Bitcoin Coffee), kde by bylo možné platit pouze bitcoiny, respektive pouze digitálními měnami. Kromě platební možnosti to totiž obnáší i přizpůsobení ekonomického modelu provozu.
Druhou změnou je úpadek nadšení do nákupu všemožných kryptoměn, které bylo příznačné pro období přelomu roku 2017/2018. Řada lidí poznala, co v praxi znamená volatilnější systém kryptoměn a fakt, že řada z nich jen reprezentuje projekty bez dosavadního vývoje (čest výjimkám jako bitcoin či monero). Tento vývoj je pozitivní v edukačním smyslu. Je to základní předpoklad pro to, abychom mohli fungovat ve světě nových technologií - ty jsou totiž často proměnlivé. V tomto segmentu je proto extrémně potřebné řídit rizika.
Jednou z původních myšlenek bylo „odnaučit Čechy jejich lásce k bankám a establishmentu“. Daří se to?
Takto se to nedá říct, protože Paralelní Polis obecně nemá ambici někoho něco odnaučovat, přesnější je opačný pohled, tedy ukázat Čechům, že mohou existovat alternativy i v oblastech, kde si to vůbec nedokázali představit - například ve finančním a měnovém systému. Používání kryptoměn se stávajícími nástroji ale není pro každého, musíte být schopný pracovat s rizikem a odpovídat za bezpečnost svých úspor. Pokud ztratíte přístupové údaje, o kryptoměnu přijedete, jednoduše není, kdo by vám vytvořil nový klíč.
V obecnější rovině je Paralelní Polis platformou pro vytváření určité třetí cesty v současné, technologiemi prosycené realitě: První cesta jsou oligopolní struktury národních států s kořeny v 19. století a jejich sdružených celků. Druhá cesta jsou moderní korporace, mnohdy s nadnárodním či globálním dosahem. Pro obě struktury je příznačná snaha o koncentraci moci vůči jednotlivcům, ať už to jsou občané, zákazníci, zaměstnanci atd. Třetí varianta je vytváření finančně a vztahově nezávislých struktur, jejichž cílem je svoboda jednotlivce - o to usiluje Paralelní Polis. Jedním z nástrojů, které lze pro tyto struktury využít, jsou kryptoměny.
Komplikace pro Facebook: Visa a Mastercard přehodnocují podporu kryptoměny libra
Co je cílem Institutu Kryptoanarchie, jak ji chápete?
Odpovím nejprve definicí kryptoanarchie: Jde o soubor nástrojů určených k zachování digitálního soukromí a digitální svobody, příkladem budiž šifrovaný e-mail. Zároveň jde o jednu z možností, kterou lze realizovat koncepci paralelní polis.
Kryptoanarchii v konkrétním případě si můžete představit jako virtuální prostor, řekněme platformu podobnou Facebooku, který umožňuje plnou anonymizaci účastníků. Jako uživatel se na ní můžete chovat zcela svobodně, aniž vám hrozí jakýkoli postih ze strany státní nebo korporátní moci; pozor, neznamená to, že provozovatel platformy si nemůže vytvořit vlastní pravidla a ta vynucovat. Pokud je porušujete, může vám provozovatel znemožnit přístup. Pak ale můžete přejít na jinou platformu nebo třeba založit vlastní. Anarchie zde neznamená chaos, ale možnost si vybrat, podle jakých pravidel budete interagovat s ostatními. Vzhledem k funkcionalitám internetu zároveň žádný z účastníků nemůže sám sebe považovat za univerzálního regulátora s ambicí ovládat všechny ostatní, což je typické pro státy. Na principech kryptoanarchie dnes fungují například dark markety.
[mf-galerie id="1401"]
No a smyslem Institutu Kryptoanarchie je vzdělávání široké veřejnosti v používání anonymizačních nástrojů. Důležité je si uvědomit, že cesta k digitální svobodě vede přes postupné osvojování znalostí a dovedností při používání jednotlivých nástrojů. Už jen to, že víte, jak se chovat obezřetně na Facebooku a jak bezpečně spravovat přístupová hesla, je zásadní pro digitální stopu, kterou za sebou necháváte.
Nejčastější kritikou používání kryptoměn, zejména bitcoinu, je jejich energetická náročnost při těžbě. Jen takzvaný webmining odhadla společnost Kasperky Lab na ekvivalent roční spotřeby Polska nebo jako ekvivalent 800 tun CO2. Co na to říkáte?
Provoz je energeticky náročný, aby byla zajištěna bezpečnost a důvěryhodnost systému. S počtem těžařů roste náročnost pro počítačovou síť, snižuje se zároveň pravděpodobnost, že dostanu odměnu. Ze začátku se dalo těžit na notebooku, protože těžařů bylo málo. Nyní to je jinak, ale vede to k optimalizaci na straně vstupů. Těžař musí víc a víc přemýšlet, jak těžit efektivně. Ekonomizace těžby vede zároveň k ekologizaci těžby. To samozřejmě může fungovat jen v prostředí tržní ekonomiky, nikoliv v Číně, kde je těžba často dotovaná, a tlak na optimalizaci je výrazně nižší.
Zároveň posuzujme energetickou náročnost bitcoinu s náročností světového finančního systému. Což jde těžko, protože nemáme dostatek dat o tom, kolik reálně „sežere“ energie. Jeho vizualizace jako celku chybí, jeho provozovatelé prostě nemají potřebu být otevření. Chceme, aby byly tyto vstupy transparentní. Mě nezajímá jen to, kolik spotřebuje kreditka nebo servery v bance, mě zajímá, kolik spotřebuje celý systém.
Bitcoinový detektiv Aleš Janda: Banky ani státy nemohou mít vlastní kryptoměny
Jako advokát se věnujete technologiím souvisejícím s blockchainem. Má se nějak tento sektor regulovat?
Neexistuje tady explicitní regulace. Výjimkou je opatření proti legalizaci z výnosů trestné činnosti, například kontrola podezřelých transakcí kryptosměnáren nebo kryptoburz.
ČNB se snaží vyjasňovat stávající právní stav stanovisky, což považuji za pozitivní. Takto by to mělo zůstat co nejdéle. Jelikož tento trh není regulovaný, lidé si musí dávat větší pozor, s kým do transakcí vstupují. S tím je třeba pracovat a podporovat kulturu vzdělanosti a opatrnosti při nakládání s kryptoměnou.
Jakým klientům nejčastěji poskytujete služby v advokátní kanceláři Blockchain Legal?
Jsou to dvě skupiny. Jednak ti, co v tomto oboru podnikají. Například směnárny, správci portfolií, těžaři. Pak to jsou ti, kteří na trh vstupují, například chtějí vydávat vlastní tokeny nebo přijímat bitcoiny jako úplatu za své služby.
Zaujala mne tematika dědictví kryptoměn. Kolik lidí to řeší?
Upřímně řečeno, prozatím je to okrajová záležitost našich služeb. Pravděpodobné důvody jsou dva: Většina držitelů kryptoměn je ve věku, kdy nepomýšlí na pořízení pro případ smrti. Zároveň v naší společnosti z dob socialismu přetrvává nemalá míra lehkovážnosti v přístupu k posmrtným majetkovým poměrům. Každopádně to ale chceme rozvíjet, protože jde o důležité bezpečností opatření a klíčový nástroj pro zachování mezigeneračního jmění.
Miliony v trapu: vývojář chtěl ušetřit za poplatky, přišel o životní úspory
Poukazuje se i na fenomén ukrývání peněz do kryptoměn například při rozvodu, před exekucí atd. Jak se na to jako právník díváte?
Jsme navyklí, že notář obešle banky a jiná centrální místa, takto samozřejmě vlastnictví kryptoměn většinou nezjistíte. Pokud máme velký majetek, zvykněme si na to, že pro případ rozvodu nebo smrti se o něj musíme postarat. Zabezpečit své majetkové vztahy, aby v tom byl pořádek, není složité, ať už jde o kryptoměny nebo jiný majetek. Pokud chce někdo „ulít“ peníze, tak to udělá. Za to kryptoměny nemůžou, není to důvod k regulaci.
Radíte také firmám s přijímáním plateb v kryptoměnách. Kolik jich u nás je?
To se nedá přesně určit. Odhaduji, že jde o menší stovky.
Je Česko kryptoměnový ráj?
Dalo by se to tak nazvat. Ale ne v tom smyslu, že tu je široká adopce kryptoměn, to bude ještě chvíli trvat. Spíše tu je řada firem, think tank Paralelní Polis, poměrně velká komunita jak ve fyzické, tak ve virtuální podobě. Třeba Bitcoinová komunita CZ & SK má 18 tisíc členů. Buduje se know-how o kryptoměnách a tím se rozvíjí i technologie. To považuji za velmi důležité. V tom má ČR silnou pozici.
Dá se říci, kolik firem vyplácí část mzdy svým zaměstnancům v bitcoinech?
Budeme se bavit o jednotkách firem. Dává to smysl tehdy, pokud přijímáte platby v kryptoměnách a zaměstnancům v nich dáváte část mzdy.
Kavárna Bitcoin Coffee, ve které si povídáme, se proslavila po celé zemi tím, že bojkotuje EET od jejího zavedení v prosinci 2016. Dosud od státu nepadla žádná pokuta, i přes kontrolu. Jak je to možné?
My jsme jako právní kancelář připravovali strategii obrany. Primární důvod je to, že Bitcoin Coffee je spolek a neprovozuje podnikatelskou činnost. Kavárna je v podstatě spolková kavárna, určená i pro vzdělávací účely. Pokud spolek nepodniká, nespadá do stávajících podmínek pro EET. To je důvod, proč se tu EET nevede.
Ale hlavní důvod, proč EET odmítáme, je to, že to je nástroj masového finančního dohledu. Nepřijatelná šikana, kterou si stát zjednodušuje plnění svých úkolů na úkor finanční svobody prakticky všech svých občanů. Obecně ale platí, že platby v kryptoměnách se blíží hotovosti a vztahuje se na ně EET.
| Radim Kozub |
|---|
| Radim Kozub je členem spolku Paralelní Polis a advokátem. V roce 2017 spoluzaložil advokátní kancelář Blockchain Legal, která se zaměřuje na právní poradenství v oblasti kryptoměn, blockchainové technologie a decentralizace. Je rovněž spoluzakladatelem projektu Parallel Garden, jehož ambicí je aplikovat principy paralelní polis a moderní technologie v zemědělské produkci, například prostřednictvím automatizované hydroponie. Je ženatý a má kočku. |
Z rubriky Kryptoměny dále čtěte:
České kryptoměnové bankomaty General Bytes dobývají svět. Obsluhují třetinu trhu
Čína se obává nástupu libry od Facebooku. Chystá vlastní kryptoměnu
Nový Zéland umožnil firmám platit zaměstnance v kryptoměnách
Jak ochránit kryptoměny? Antivir, 2FA a hardwarová peněženka jsou základ
Bitcoin jako sázka (skoro) najisto. Investičně se vyplatil v 98 procentech dní
Reklama i nákupy hráčů za bitcoiny: sport se otevírá kryptoměnám
Vlastní kryptoměnu budou mít i Amazon a Google, předpovídají bitcoinoví miliardáři Winklevossové
Z každého nákupu investice do bitcoinu. Dvacetiletý milionář rozjíždí platformu pro laiky
Kryptonadšenec McAfee vede kampaň na prezidenta USA z Havany. Doma neplatil daně
Digitální měna libra od Facebooku by mohla podkopat schopnosti Evropské centrální banky
Vláda bude podporovat blockchain. Chce do Česka přilákat investice a talenty
