Kryptoměny jsou kvůli vysoké spotřebě elektřiny, kterou vytváří jejich těžba, hrozbou pro životní prostředí. Podle odhadů odborníků by jen samotný bitcoin mohl letos dorůst do stavu, kdy bude spotřebovávat 0,5 procenta veškeré elektřiny na světě.
Kryptoměny jsou pro někoho budoucnost finanční výměny, pro někoho vidina snadného zbohatnutí, pro řadu z vás ale také nepřítel způsobující, že se nedají levně koupit grafické karty (a poptávka těžařů pravděpodobně dílem přispěla i k současným vysokým cenám pamětí DRAM). Už jsme tu ale párkrát nakousli, že tento fenomén je také hrozbou pro životní prostředí kvůli vysoké spotřebě elektřiny, kterou těžba vytváří. Loni v létě proběhl médii odhad, že větší kryptoměny spotřebovávají tolik energie, co celé státy, a to včetně (menších) vyspělých Evropských zemí. Letos v únoru se objevil odhad, který se snažil „mírnit alarmismus“ údajem, že bitcoin dělá „jen“ 0,14 procenta globální spotřeby. To by přitom ale vůbec nebylo málo; ovšem nyní se objevila další studie, podle které je situace ještě horší.
V odborném časopise Joule byl publikován článek Bitcoin’s Growing Energy Problem (autorem je ekonom Alex de Vries z Amsterdamské pobočky sítě poradenských firem PricewaterhouseCooper). Ten vychází z analýzy celkové hashrate těžících strojů sítě bitcoin, což je zjistitelné číslo. Pokud by byly k těžbě využívány jen nejlepší aktuální ASICy Antminer S9 s efektivitou uváděnou na hodnotě 0,098 joulu na 1 GH (miliardu hashů), bylo by k vyvinutí současné hashrate potřeba minimálně 2550 MW elektřiny, tedy číslo blížící se jeden a čtvrtnásobku plného výkonu JE Temelín. Ovšem tato hodnota je čistě teoretické minimum spotřeby bitcoinu. Protože v realitě určitě těží i nějaká starší zařízení, musí být spotřeba nutně vyšší.
Jak článek upozorňuje, i k této spotřebě, kterou by bitcoin měl v imaginárním stavu, kdy by počítaly jen nejúspornější čipy, je ještě třeba připojit spotřebu chlazení, protože většina světové kapacity běží v datacentrech. Podobně jako u serverů je čistá spotřeba elektroniky provázena ještě docela signifikantním příkonem chladících systémů (ventilace nebo klimatizace). Podle analýzy de Vriese i velmi pokročilá datacentra se speciálními chladícími technologiemi mohou spotřebovávat až 25 procent čisté spotřeby výpočetních ASICů na chlazení a další režii.
Marginalistická analýza výnosů a nákladů
Blíže skutečné spotřebě sítě bitcoin by mělo být možné se dopracovat pomocí analýzy využívající ekonomické zákonitosti. Podle té by každý těžící účastník měl těžit jen tehdy, pokud má z této činnosti zisk, tedy pokud mu výnos z těžby zaplatí elektřinu. Z ceny elektřiny lze tedy odvodit určitý moment ekvilibria, kdy se těžit přestává vyplácet. Tímto faktorem by tedy současně měla být reálně zastropována i reálná spotřeba celé této soustavy, i když určitá část účastníků může těžit i neekonomicky (například pokud krade proud, těží někde, kde neplatí za elektřinu, nebo jde třeba o malware těžící na napadených počítačích). Tito „černí pasažéři“ odhad spotřeby plynoucí z této analýzy podhodnocují.
Při předpokladu, že typická cena elektřiny pro velké těžaře by mohla být někde okolo 5 centů za 1 kWh tato analýza dává závěr, že spotřeba soustavy/sítě bitcoin je někde okolo 7670 MW, tedy už přes tři a půl Temelínů. Cena 5 centů je autorem označována jako konzervativní odhad. Podařilo se zjisti, že velké datacentrum firmy Bitmain v mongolské poušti (což je příklad hráče s nadprůměrně příznivými podmínkami) údajně platí asi 4 centy.
Celý článek si přečtěte na Cnews.cz
Více ze světa virtuálních měn čtěte v rubrice Kryptoměny:
