Švýcarská vláda požaduje, aby byla vypracována podrobná studie, která má posoudit rizika a výhody případného zavedení státní kryptoměny "e-frank". Záměr musí schválit švýcarský parlament.
Spolková rada, jak se ve Švýcarsku vláda nazývá, si vyžádala podrobnou zprávu o případných rizicích ale i výhodách zavedení státní kryptoměny, pro kterou se používá označení e-frank. Nyní tuto žádost musí odsouhlasit také dolní komora švýcarského parlamentu, napsala agentura Reuters.
Švýcarské úřady zkoumají možnosti technologie blockchain, jež umožňuje zašifrované peněžní transakce a nevyžadují dohled centrální banky. Švýcarský ministr hospodářství Johann Schneider-Ammann v lednu prohlásil, že alpská země by se měla stát národem kryptoměn a podporovat podnikání, jež se týká nových technologií spojených s finančními transakcemi.
Vládní návrh podporuje poslanec a místopředseda švýcarské sociální demokracie Cedric Wermuth. Studie o zavedení státní kryptoměny, jež má vypracovat švýcarské ministerstvo financí, by neměla nicméně uvádět žádné termíny.
Největší úpis v dějinách kryptoměn: na burzu míří prodejce těžebního nářadí
„Spolková rada si je vědoma hlavních problémů, jak právních, tak i monetárních, které by byly spojeny s používáním e-franku. Zpráva má hodnotit možná rizika a výhody zavedení virtuální měny. Má objasnit právní, ekonomické a finanční aspekty e-franku,“ vysvětlil Wermuth.
Švýcarská centrální banka SNB se zatím k případnému zavedení digitální měny vyjadřuje zdrženlivě. Kryptoměny pocházející ze soukromého sektoru jsou lepší a méně riskantní než jakákoliv státní varianta, kterou by vydávala centrální banka, řekla v dubnu členka direktoria SNB Andréa Maechlerová.
Švýcarko je považováno kromě domova tradičních bankovních domů také za zemi, kde je legislativa příznivá i pro vydávání nových kryptoměn v rámci primárního úpisu mincí, jež umožňuje financování nových projektů, uvedl server CCN.
Čtěte také:
Absolutní moc nad tvorbou peněz. Švýcarská centrální banka ji odmítá
I když státní virtuální měnu vydala už Venezuela, ekonomicky vyspělé země se zatím konečnému rozhodnutí vyhýbají. Vlády se obávají zejména extrémních cenových výkyvů, které jsou spojeny s ostatními kryptoměnami a zájmem mnoha spekulantů.
Před riziky spojenými s kryptoměnami varovala jednotlivé státy v březnu Banka pro mezinárodní vypořádání (Bank for International Settlement – BIS), jež slouží jako banka pro centrální banky a má sídlo ve švýcarské Basileji.
Švédská cesta
Z dalších vyspělých ekonomik se o zavedení státní e-koruny hovoří ve Švédsku. Zejména kvůli tomu, že v severské zemi klesá využívání hotovosti. Švédská centrální banka ale odmítla, že by byl určený jakýkoliv termín pro možné zavedení této měny.
Kryptoměna by mohla být doplňkem pro stávající platební systémy. Hotovostní platby v maloobchodě poklesly od roku 2010, kdy činily 40 procent všech plateb, na 15 procent v roce 2016. „Jaká technologie by byla nejvhodnější pro e-korunu, je záležitostí pro další zkoumání. Mohla by být použita nová i odzkoušená technologie,“ napsala v únoru ve svém prohlášení švédská Riksbank.
Více ze světa virtuálních měn čtěte v rubrice Kryptoměny:
Zlato, elektronika, káva. Bitcoinem v Česku zaplatíte už v tisícovce obchodů
Sympatičtí podvodníci: Envion nalákal 100 milionů dolarů, teď je hledá
Revoluce v bankovnictví: HSBC použila blockchain k obchodní transakci
Aktivum, které nic nevyrábí. Buffett a Gates zkritizovali bitcoin
Kdo je pravý Alibaba? Dubajská kryptoměna se brání žalobě čínského gigantu
Levný kanadský proud přivábil těžaře kryptoměn. Québec vyhlásil stop stav
Jak zkrotit kryptoměny? Poplatek za data má ulehčit blockchainu
