Projděte si srovnání života před pádem komunismu v listopadu 1989 a dnes. Ve většině oblastí se svět okolo Čechů změnil k nepoznání.
Životní podmínky se za skoro tři desetiletí změní tak nějak z podstaty i bez zásadních politických a společenských obratů. V případě Česka a dalších zemí takzvaného sovětského bloku ale na konci roku 1989 k takovému obratu došlo. Jeho obětí se stal mimo jiné samotný československý stát, který přežil jen další dva roky.
Hospodářství vyčerpané čtyřmi dekádami nekompetentního a ideologizovaného centrálního plánování prošlo transformací, během níž byla naprostá většina státních podniků privatizována. Popírači blahodárnosti ekonomické transformace se vždy najdou, statistika ale hovoří jednoznačně.
Vývoj HDP Česka
Zdroj: ČSÚ
Socialistické hospodářství stálo na rigidně řízených státních podnicích, prim hrálo zastarávající těžké strojírenství. Celá ekonomika byla spolu s ostatními státy východního bloku součástí Rady vzájemné hospodářské pomoci (RVHP), jejímž hlavním smyslem v posledních letech před vlastním kolapsem bylo zakrývat fatální nekonkurenceschopnost produkce socialistických zemí.
Co a za kolik jsme si mohli na sklonku roku 1989 koupit?
Po zhroucení RVHP následoval propad i československé ekonomiky. Postupná modernizace výrobních zdrojů privátním kapitálem, přístup na nové trhy, konvertibilita měny, to vše vedlo k pozvolnému ozdravení národního hospodářství a růstu životní úrovně obyvatel. V loňském roce dosáhl český HDP 88 procent průměru Evropské unie.
Ještě zřetelněji ve prospěch společenských změn vypovídají některé demografické údaje. Čistší životní prostředí a vyšší kvalita potravin vedly k prodloužení předpokládané délky života u mužů o 8 a u žen o 7 let. Díky lepší osvětě klesl počet interrupcí o 90 procent.
| Demografie | ||
|---|---|---|
| 1989 | 2016 | |
| Počet obyvatel (v mil.) | 10,36 | 10,58 |
| Naděje dožití (muži, ženy) | 68, 75 | 76, 82 |
| Sňatky (v tis.) | 81,3 | 50,7 |
| Rozvodovost (v %) | 37,1 | 45,2 |
| Umělé přerušení těhotenství (v tis.) | 112 | 20 |
| Počet vysokoškoláků (v tis.) | 648* | 1653 |
*údaj za rok 1993
Zdroj: ČSÚ
Peníze až v první řadě
Se svým současným příjmem není většina Čechů spokojena a tempo přibližování k výplatám v Německu či Rakousku považuje za neúnosně pomalé. Svědčí to ale spíše o jejich přehnaném očekávání.
Češi se rádi srovnávají se Západem, ale neuvědomují si, že dostávají za úplně stejnou práci nesrovnatelně víc než třeba Srbové, natožpak Ukrajinci.
| Trh práce | ||
|---|---|---|
| 1989 | 2017 | |
| Průměrná hrubá měsíční mzda (v Kč) | 3170 | 29 346 |
| Průměrná míra nezaměstnanosti (v %) | 0,6* | 3,6 |
* údaj za rok 1990
Hrubé nominální měsíční mzdy v Česku vzrostly od revoluce více než devítinásobně. V prvních sedmadvaceti letech existence Spolkové republiky Německo, tedy v letech 1949 až 1976 za zlatého období „hospodářského zázraku“, stouply brutto nominální mzdy pětinásobně. Pravda, při nižší inflaci.
Vývoj meziroční inflace v Česku
Zdroj: inflation.eu
Vývoj meziroční inflace v Německu
Zdroj: inflation.eu
Holubičí Češi režimům navzdory
Za minulého režimu bylo Československo de facto policejním státem s nízkou násilnou kriminalitou. Pod heslem „kdo neokrádá stát, okrádá rodinu“ kvetla drobná hospodářská kriminalita. Po sametové revoluci a amnestii prezidenta Václava Havla v roce 1990 výrazně stoupl počet trestných činů a růst pokračoval celá devadesátá léta. Od roku 1999 trestných činů setrvale ubývá, přičemž v loňském jich policie evidovala méně než v roce 1991. Tuto křivku kopírovala i míra vražednosti. Ne všechno ve společnosti tedy rok 1989 radikálně změnil.
| Kriminalita | |||
|---|---|---|---|
| 1991 | 2016 | nejvyšší hodnota | |
| Počet trestných činů (v tis.) | 283 | 218 | 426 (rok 1999) |
| Počet vražd | 107 | 137 | 313 (rok 1998) |
Zdroj: ČSÚ
Je dobře
V uplynulých 28 letech urazila česká společnost velký kus cesty. Samostatné Česko vstoupilo do NATO (1999) a do Evropské unie (2004). Počítá se mezi demokratické právní státy se svobodnou politickou soutěží a je členem všech významných mezinárodních organizací. Zemi to svědčí, Češi se nikdy neměli lépe. Pro korekce směru není důvod.
