Ničivé záplavy, trýznivá sucha a nedostatek potravin. Pokud nebudou přijata drastická opatření, do roku 2040 mohou rychle rostoucí teploty velmi negativním způsobem ovlivnit naši planetu, varovala již dříve OSN. Ačkoli má před sebou společnost jako celek ještě dlouhou cestu, některé země svým postojem Zemi již globálně prospívají. Které to jsou?
Podle studie zveřejněné ve vědeckém časopise Silence se oceány oteplují o 40 % rychleji, než se původně očekávalo. Tato skutečnost může mít negativní vliv na naše životy a planetu tak, jak ji známe. Právě to je důvod, proč se některé země rozhodly k radikálním krokům, pomocí kterých se snaží o snížení negativního dopadu na životní prostředí. Tady je výběr pěti z nich.
Norsko
Podle indexu Planet & Climate, který měří míru toho, jak jednotlivé země prospívají naší planetě, je Norsko světovým lídrem. Skandinávská země, která se zavázala, že bude do roku 2030 klimaticky zcela neutrální, je momentálním rekordmanem v prodeji a užívání šetrných elektrických automobilů.
Zájem o ně loni stoupl o 40 procent, auta s naftovým motorem naopak vyhledává stále méně lidí. V roce 2018 je zakoupilo zhruba o 28 procent méně zákazníku, zájem o automobily na benzinový pohon pak klesl o 17 procent. „Aby Norsko snížilo uhlíkové emise a míru znečištění vzduchu, plánuje prodej aut s pohonem na fosilní paliva ukončit do roku 2025,“ píše BBC. V uplynulém roce investovalo hlavní město do obnovy vodních cest, cyklistiky i veřejné dopravy. Odstranilo parkovací místa v centru Osla a nahradila je pěšími a cyklistickými zónami.
Portugalsko
Portugalsko je v žebříčku na třetím místě hned za Švýcarskem, a to mimo jiné díky investici do sítě nabíjejících stanic pro elektromobily, které donedávna fungovaly zcela zdarma. Portugalsko je navíc zemí, která bohatě využívá své přírodní zdroje, na hranici se Španělskem je tak možné vidět mnoho větrných elektráren a vodních přehrad. K čerpání energie z obnovitelných zdrojů země motivuje i své občany.
„Většina mých sousedů má buď solární panely nebo vodní čerpadlo. Moji rodiče tak používají dešťovou vodu na zalévání, praní prádla i pro naše domácí mazlíčky,“ přibližuje pro britský zpravodajský server BBC Mariana Magalhães, která pochází z Portugalska, ale momentálně žije v Londýně. Magalhães dodává, že je pro ni šokující vidět v Londýně tak málo nabíjecích stanic pro elektromobily, když v její portugalské vesnici jsou k vidění na každém rohu.
Recyklace a kompostování je v zemi běžným způsobem života. Specializovanými kontejnery, včetně těch na baterie, je vybavena každá čtvrť. Velkou roli v tomto ohledu sehrálo už samotné vzdělávání. Enviromentální výchova je totiž běžnou součástí výuky na středních školách.
Ačkoli se oproti jiným evropským státům ekologická kola v hlavním městě Portugalska příliš neujala, začínají se rozvíjet jiné udržitelné způsoby dopravy. Jedním z nich jsou třeba stále oblíbenější elektrické skútry.
Uruguay
Uruguay je pro svou sociální a enviromentální politiku považována za jednu z nejetičtějších destinací. Stala se navíc globálním lídrem v oblasti čerpání energie z obnovitelných zdrojů. Očividný je i její respekt k planetě.
Jelikož Uruguay nemá vlastní zásoby ropy, zredukovala import a začala paliva nahrazovat čistou energií. Dnes je pomocí obnovitelných zdrojů tvořeno zhruba 95 procent elektřiny, přičemž převážná většina pochází z vodních elektráren. V roce 2012 byl přitom podíl takto získané energie jen 40 procent.
Elektřinou je v Uruguay poháněna většina hromadné dopravy. Konkrétně na solární energii hodlá přejít i Mezinárodní letiště Carrasco. Stalo by se tak prvním letištěm v Latinské Americe s fotovoltaickou elektrárnou.
Keňa
Kvůli stále extrémnějším povětrnostním podmínkám a suchům Keňa počáteční změny klimatu již zaznamenala. Vláda proto začala pracovat na ochraně svého zemědělského hospodářství, které je pro zemi naprosto klíčové. Do roku 2030 se rozhodla snížit emise skleníkových plynů o 30 procent.
Další úsilí o ochranu planety se projevuje nedávným zákazem plastikového sáčku. Oproti jiným zemím je ale zákaz o poznání přísnější. Za jeho porušení hrozí viníkovi těžká pokuta i vězení. Pochopení v tomto ohledu nemají ani pro turisty. Těm hrozí stejná sankce jako místním, a to i v případě, že budou jen spatřeni, jak sáček nesou.
Nový Zéland
Lídr asijsko-pacifického regionu bere ochranu přírodních zdrojů velmi vážně, a to mimo jiné proto, že na něm závisí ekonomika, která je zaměřena na zemědělství a cestovní ruch. „Naše země je po celém světě známá jako ‚čistý Nový Zéland'. Patří to k naší identitě,“ vysvětluje Brendan Lee původem z Nového Zélandu.
Země tvoří asi dvě třetiny velikosti Kalifornie a má zhruba 10 procent populace Spojených států, ve srovnání s USA jsou tedy obavy ze znečištění ovzduší a přírody o poznání menší. „Na Novém Zélandu přetékající plastové skládky ani plastové lahve a sáčky plující ve vodě příliš nevidíte,“ přibližuje Lee. To se ale v posledních letech mění. Aby se znečištění předcházelo, zakazují se plastové sáčky v obchodech a plastová brčka nahrazují recyklovatelné slánky.
