Na konci roku 2018 chce Čína vytvořit na Měsíci malou biosféru, pomocí níž chce testovat možnost dlouhodobé kolonizace Měsíce. Na lunární misi veze semínka brambor nebo kokon bource morušového, jež jsou součástí výzkumu, zda je možné na zemském satelitu pěstovat potraviny. Sonda obsahuje vzduch, vodu a půdu. Rostliny mají produkovat kyslík pro bource, hmyz zase CO2 pro rostliny. Čína má být první zemí na světě, jež přistane na odvrácené straně Měsíce.
V příštím roce uplyne 50 let od prvního přistání člověka na Měsíci v rámci kosmického letu americké vesmírné lodi Apollo 11. Po půl století hodlá žezlo převzít Peking.
Do konce roku, pravděpodobně v prosinci, chce Čína přistát na odvrácené straně Měsíce v rámci mise Čchang´e 4 a vyzkoušet, jak se bude dařit rostlinám a hmyzu v nehostinném prostředí s menší gravitací, jež dosahuje 16 procent gravitace na Zemi.
Ve speciálním kontejneru o průměru 16 centimetrů a 17 centimetrů na výšku mají být semínka brambor, oseníčka (rostlina podobná hořčici) a kokon s bourcem morušovým. Vzorek má vytvořit první lunární biosféru v rámci výzkumu dlouhodobého pobytu člověka mimo Zemi.
Případná lunární mise s člověkem může být předstupněm kolonizace Marsu, o které nejčastěji hovoří podnikatel a vizionář Elon Musk.
Multipodnikatel Musk a jeho vize:
Nejdůležitější muž světa. Musk může postavit na hlavu to, jak žijeme
Sonda se vzduchem, vodou a půdou o celkové hmotnosti tři kilogramy má vytvořit vhodné prostředí pro růst rostlin. Fotosyntézu má umožnit sluneční světlo na Měsíci. Rostliny vytvoří kyslík pro hmyz, který naopak produkuje CO2 pro rostliny. Čínští vědci chtějí celý proces přenášet živě. Na projektu se podílí 28 čínských univerzit.
Čínská sonda. Foto: Weibo/Chungking
Má jít o první podobný pokus na Měsíci vůbec. Dosud astronauti zkoušeli pěstovat salát na Mezinárodní vesmírné stanici, pokusy s rýží probíhají na čínské stanici Tchien-kung 2, jež byla vynesena na oběžnou dráhu v roce 2016. Pokusy ve výšce 400 kilometrů od Země jsou něco jiného, než prostředí na Měsíci vzdáleném 380 tisíc kilometrů, upozornila čínská agentura Sin-chua.
Hlavní designér experimentu Sie Keng-sin vysvětlil, že teplota se v sondě musí pohybovat mezi jedním a třiceti stupni Celsia. Také vlhkost musí být pečlivě kontrolována. Na Měsíci se přitom teploty pohybují mezi mínus sto a plus sto stupňů Celsia.
Vedoucí projektu Liou Chan-lung dodal, že brambory jsou vhodnou rostlinou pro pozorování, navíc mohou být hlavním zdrojem živin pro budoucí lidskou posádku. „Náš experiment může pomoci získat zkušenosti pro vybudování lunární základny a dlouhodobé přítomnosti člověka na Měsíci,“ řekl Liou.
Umělecké ztvárnění čínské kolonizace Měsíce. Foto: Chinaplus
Čína hodlá pro projekt budoucí kolonizace Měsíce získat mladé lidi. Dobrovolníci již zkoušejí žít několik měsíců odděleně za pomoci vypěstovaných brambor a fazolí. Jako hnojivo používají vlastní výměšky.
Peking má obrovské vesmírné ambice, napsal server Quartz. Na vesmírný výzkum vynakládá ročně 3 miliardy dolarů, to je zatím zlomek toho, co utrácejí Spojené státy. NASA má rozpočet 21 miliard dolarů.
Dobývání Měsíce:
Čína ale může být po roce 2024 jedinou zemí, která bude mít vlastní vesmírnou stanici, naspaly čínské noviny Global Times. Komunistická země v roce 1995 vystoupila z projektu vesmírné stanice ISS a začala pracovat na vlastním projektu. Stárnoucí mezinárodní vesmírná stanice má skončit za šest let.
Související články: