Dědické řízení – postup a povinnosti pozůstalých
Na to, jaký je přesný postup při dědickém řízení, vám detailně odpoví české zákonodárství a soudní komisař, který bude mít celý proces na starost. Na rozdíl od jiných notářských úkonů je úředník, jenž vykonává funkci komisaře v případě projednávání pozůstalosti, vždy stanoven soudem. Pozůstalí si jej sami nemohou vybrat, aby byla zajištěna jeho nestrannost.
Dědické řízení u notáře pak probíhá na základě předem dohodnutého rozpisu. Přibližně jeden měsíc po posledním rozloučení se zemřelým pověřený notář předvolá osobu, která je seznámena s rodinnými a majetkovými poměry zesnulého. Touto osobou bývá zpravidla ten, kdo vypravoval nebožtíkovi pohřeb.
Jak bylo výše zmíněno, existují základní právní dokumenty, které upravují podmínky pro dědické řízení. Zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, a Nový občanský zákoník stanovují proces projednání pozůstalosti a práva a povinnosti všech zúčastněných stran. Dle těchto platných legislativních dokumentů existují tři způsoby, jakými je možné v Česku legálně dědit:
- stanovení zákonem,
- dědickou smlouvou,
- závětí.
Kdo a jak vás může během řízení zastoupit
Pokud se z jakéhokoliv důvodu nemůžete nebo nechcete jednání účastnit, nabízí se možnost pověřit za sebe zplnomocněného zástupce. Zastupování v dědickém řízení má jasně stanovená pravidla, která jsou všichni pozůstalí povinni dodržovat. Na základě zákonem stanovených podmínek je možné, aby účastníka v daném jednání zastupovala jiná osoba. Těmito podmínkami je myšleno především předložení úředně ověřené písemné plné moci a potvrzení o způsobilosti k právním úkonům daného zástupce.
Plná moc k zastupování v dědickém řízení musí vždy obsahovat jméno, příjmení, datum narození nebo rodné číslo a adresu obou zúčastněných stran, tedy zmocnitele i zmocněnce. Kromě toho je potřeba, aby zde bylo uvedeno, v jaké věci a v jakém rozsahu má zmocněnec za pozůstalého právo jednat.
Kdo a za jakých podmínek dědí
Nový občanský zákoník upravuje zákonnou dědickou posloupnost, která slouží pro rozdělení pozůstalosti mezi dědice na základě příbuzenských vztahů k zesnulému. Tuto posloupnost vyjadřují takzvané dědické třídy. Přednost mají vždy pozůstalí spadající do první třídy. Pakliže do této skupiny žádný z účastníků dědického řízení nespadá, přichází na řadu třída druhá, dále pak třetí a podobně.
- 1. třída – manžel, manželka, registrovaný partner a potomci zesnulého,
- 2. třída – manžel, manželka nebo registrovaný partner, rodiče zůstavitele a osoby, které žily se zesnulým alespoň jeden rok před jeho smrtí ve společné domácnosti,
- 3. třída – sourozenci zůstavitele a osoby, které žily se zesnulým alespoň jeden rok před jeho smrtí ve společné domácnosti,
- 4. třída – prarodiče zůstavitele,
- 5. třída – prarodiče rodičů zůstavitele,
- 6. třída – praneteře a prasynovci zůstavitele (tedy potomci dětí zůstavitelových sourozenců) a strýcové a tety zesnulého nebo jejich děti.
Jak dlouho trvá dědické řízení
Přesnou délku dědického řízení nelze jednoznačně stanovit. Doba vyřízení dědictví se liší případ od případu a závisí na mnoha faktorech, které ji ovlivňují, a to jak ze strany dědiců, tak notáře a dalších zúčastněných úřadů. V případě, že jde vše hladce, máte připravené potřebné dokumenty, není mnoho dědiců a neexistují žádné překážky pro vyřízení pozůstalosti, počítejte s možnou dobou trvání od dvou měsíců do půl roku. Pokud se však jedná o rozsáhlý majetek, který se dělí mezi velké množství dědiců, nebo nastanou nějaké komplikace, může celý proces trvat i rok a déle.
Dědické řízení: poplatky za notářské úkony
Dobrou zprávou je, že už v roce 2014 byla zrušena dědická daň, takže za nabytí pozůstalosti nezaplatíte na daních vůbec nic. S čím je však nutné počítat, jsou notářské poplatky v dědickém řízení. Komisař, který pozůstalost projednává, má totiž ze zákona nárok na odměnu, a to bez ohledu na to, zda se nějaký majetek dědí, či nikoliv. Nejnižší odměna notáři za dědické řízení činí dva tisíce korun. Poplatek za dědické řízení vždy úměrně roste s hodnotou zděděného majetku.
Příklady poplatků můžete vidět v tabulce níže (reálná výsledná cena poplatku však závisí na mnoha faktorech, proto jsou uvedené částky pouze orientační):
| Hodnota majetku v dědictví | Notářský poplatek za dědické řízení včetně DPH |
| 10 000 Kč | 2420 Kč |
| 100 000 Kč | 2420 Kč |
| 200 000 Kč | 4840 Kč |
| 500 000 Kč | 12 100 Kč |
| 1 000 000 Kč | 17 545 Kč |
| 3 000 000 Kč | 29 645 Kč |
| 10 000 000 Kč | 38 115 Kč |
| 20 000 000 Kč | 50 215 Kč |
Odhad ceny nemovitosti pro dědické řízení
Hodnota majetku zesnulé osoby se stanovuje vždy k datu jejího úmrtí. V případě nemovitostí se zjišťuje obecná (prodejní) cena majetku. Dříve byl notářem vyžadován odhad nemovitosti pro dědické řízení stanovený přímo soudním znalcem. Dnes už je však situace jiná a pro doložení hodnoty nemovitosti stačí, když pozůstalí získají odborný odhad například od kvalifikované realitní kanceláře.
Pokud potřebujete rychle finanční injekci a plánujete pozůstalost prodat, pak mějte na paměti, že prodej nemovitosti v dědickém řízení není možný. Jediným alternativním řešením je její pronajmutí. Objekt můžete během řízení nabízet ke koupi, ale kupní smlouvu je možné podepsat až po rozhodnutí notáře. Abyste dědické řízení urychlili, mějte připravené všechny potřebné dokumenty, spolupracujte s notářem a dodržujte stanovené lhůty a povinnosti vůči úřadům. Zápis do katastru nemovitostí se pak provádí po vyřízení pozůstalosti, kdy je finálně rozhodnuto, kdo jakou část majetku dědí.
Nechali jste si odborníky zpracovat ocenění majetku?
Důvod pro zastavení dědického řízení
Nedostavení se k dědickému řízení není důvodem pro jeho zastavení, ačkoliv by se to tak na první pohled mohlo zdát. Pakliže se projednání o pozůstalosti nezúčastníte bez předchozí omluvy a nikoho nepověříte plnou mocí, může vám hrozit pořádková pokuta. Naopak situace, kdy k zastavení dědického řízení dochází, nastává v případě, že zůstavitel nedisponoval buď žádným majetkem, nebo pouze takovým, který má zanedbatelnou hodnotu.
Jak probíhá obnovení dědického řízení
Znovuotevření dědického řízení je běžnou praxí a děje se v momentě, kdy se objeví nové důležité skutečnosti ohledně dědictví, které nebyly dříve zjištěny. O dodatečné dědické řízení mohou žádat pozůstalí například ve chvíli, kdy vyjde najevo, že zesnulá osoba vlastnila další majetek, který do předchozího projednání nebyl zahrnut.
Aby bylo možné dědické vypořádání znovu projednat, je potřeba podat žádost o dodatečné řízení k soudu, kde předešlé jednání probíhalo. Tento dokument je možné vyplnit v notářské kanceláři, přičemž by měl obsahovat následující údaje:
- jméno, příjmení, datum narození, poslední bydliště a datum úmrtí zůstavitele,
- informace o tom, kdo byl v předchozím dědickém řízení stanoven jako dědic,
- údaje o majetku, který se bude projednávat.
