Diety nefungují, většina lidí dlouhodobě opět přibere nad původní váhu. Proto je lepší si na Nový rok nedávat předsevzetí ohledně shozených kil, upozorňují američtí psychologové. Pokud chceme udělat něco pro své zdraví, je lepší začít cvičit než se trápit drastickým hubnutím. Váha je navíc determinována zejména geny.
Diety nefungují. I když to možná většina „věčných dietářů“ podvědomě tuší, existují i vědecké důkazy pro to, že při snaze snížit svou váhu omezením jídla většina lidí selže. Až dvě třetiny lidí, kteří si naordinují dietu s cílem omezit svá kila po vánočních svátcích, v dlouhodobém horizontu přibere zpět a často ještě nějaké to kilo navíc. Neexistují ani spolehlivé důkazy pro to, že omezení kalorií ve stravě přinese dlouhodobě pozitivní zdravotní efekt, uvedly americké psycholožky Traci Mannová a Janet Tomiyamaová. Přesto mnoho lidí, zejména žen, vstupuje do nového roku s tím, že zhubnou několik kilogramů. Většinou jsou to lidé, kteří už dříve nějakou dietu drželi a neuspěli. Naopak lidé, kteří nikdy o dietě neuvažovali, s váhou nemívají problém. Je to dáno především geneticky, dodaly psycholožky. Jejich metabolismus funguje jinak než v případě těch, kteří se svou hmotností bojují redukční dietou. „Jsme vědkyně a zkoumáme, proč diety dlouhodobě selhávají. Viděli jsme, že neúspěšné diety jsou normou. Také jsme studovali stigma, kterému jsou vystaveni lidé, jež nemohou dietou snížit svou hmotnost,“ napsaly Mannová a Tomiyamaová.Tři měsíce odříkání a tvrdé dřiny v posilovně. Čtěte reportáž Kláry Donathové:
Dvanáct týdnů potu a slz, a to bez chleba
Podle nich se jedná o nerovný boj mezi lidmi, kteří s váhou nemají problém a fakticky jedí, na co mají chuť, a těmi, kteří bojují s každou kalorií, ale čím více je omezují, tím spíše přiberou. Hubení lidé nerovné bitvě dietářů většinou nerozumí. Hlavní roli v této válce totiž hraje genetika. Pokud obézní lidé začnou omezovat příjem kalorií, musí jíst méně než dosud. Po nějakém čase hubnutí se jim změní metabolismus, takže aby pokračovalo hubnutí, musejí jíst ještě méně. Snížení hmotnosti také znamená neurologické změny. Člověk na dietě začne jídlo vnímat citlivěji než před dietou. Pokud začne na jídlo myslet, většinou takovou myšlenku nezaplaší. To v konečném důsledku vede k tomu, že nakonec po zakázané čokoládě nebo chipsech večer u televize sáhne, což vědci označují jako kalorickou deprivaci.
Jako droga
Bažení po jídle narůstá a po rychlém zhltnutí kaloricky hutného jídla se do organismu vyplaví hormon dopamin, který má podobný účinek jako droga. Mozek si pak žádá opakování nadměrného příjmu kalorií. Dlouhodobě to vede k tomu, že dieta selže a dotyčný se nevrací ke své původní váze, ale ještě více přibere. Mnozí lidé, kteří bojují s nadbytečnými kily, oceňují ty, kteří nadváhou netrpí, za jejich pevnou vůli a sebekontrolu. Neuvědomují si ale, že pro takové jedince není udržení váhy otázkou železné vůle, ale metabolismu, který zdědili po svých předcích. I když je fakticky možné s dietou uspět, povede se to jen menšině lidí v horizontu několika let. Cenou je často demoralizující bitva s vlastní fyziologií, upozornily psycholožky. K novoročním předsevzetím ohledně hubnutí mají jednu radu. Ti, kteří o váze nemusí přemýšlet, by za to měli být vděční a nezatracovat lidi, kteří s váhou bojují. A ti, kteří opakovaně po silvestrovských oslavách hubnou, by pro příště měli zvážit změnu. Například zlepšit své zdraví tím, že začnou s nějakým pohybem, cvičením, které nevyžaduje snížení váhy. Další články z rubriky Light:Auta budoucnosti: (bez)nadějné vyhlídky
Konec demokracie. Před 70 lety zahájili českoslovenští komunisté „průzkum bojem“
V zajetí stresu: zbavte se ho, než se on zbaví vás
