Každý Holanďan vyhodí ročně v průměru deset kilogramů chleba, který posléze skončí v žaludku potkanů. Zabránit rozmnožení hlodavců a zároveň smysluplně recyklovat má projekt speciálních kontejnerů na chléb. Ten se pak může přeměnit na hnojivo nebo bioplyn a vyrábět elektřinu. Odpůrci této „zelené“ recyklace hovoří o eticky sporném projektu.
Snad každý někdy vyhodí do koše skrojek starého plesnivého chleba, který mu zůstal v poličce na pečivo. Nebo vezme staré rohlíky a jdete je do parku rozdrobit holubům.
V nizozemských městech Amsterodam, Rotterdam nebo Haag mají lidé možnost starý chléb vyhodit do speciálního kontejneru. Každý obyvatel Nizozemska vyhodí ročně 9,2 kilogramu chleba, což je čtvrtina veškerého jídla, jež skončí v odpadu. Nizozemci se také kvůli tomu potýkají ve městech s nárůstem populací potkanů.
Bioplynky nejen z Agrofertu inkasují miliardy:
Dotační eldorádo. Bioplynové stanice loni shrábly osm miliard
Kontejnery s biologickým odpadem zaujaly část místních firem, které chtějí nepotřebný chléb dále zužitkovat. Jednou z nich je BroodNodig.
Za přispění od radnice v Rotterdamu firma po městě rozmístila 40 kontejnerů na chléb. Z chleba vyrábí hnojivo, ale do budoucna jej chce využít na bioplyn, jež by se využíval také na výrobu elektrické energie.
Aletta Martensová z BroodNodig (Potřebný chléb) pro Guardian řekla, že firma chce využít starý chléb pro bioplynovou stanici už během tohoto léta. Chléb bude rozemlet, smíchá se s vodou a bude vystaven působení bakterií.
Vzniklý metan z jednoho bochníku může vydržet pro plynový hořák na hodinu vaření. Spolupracují s firmami GroenCollect a Stadsgas, jež zažádaly o výstavbu dvou bioplynových stanic v Rotterdamu.
Philip Troost, šéf obou firem, už má plán na prodej elektřiny přímo podnikům a spotřebitelům. Bioplynové stanice by měly stát 800 tisíc eur (21 milionů korun) a hotové by měly být v listopadu. Technologii dodá firma Waste Transformers, jež už technologii na přeměnu bioodpadu prodala do Jižní Afriky, Hongkongu a Portugalska.
Instalace v Amsterodamu v bývalé plynárně Westergasfabriek sbírá organický odpad z 12 restaurací a 2 minipivovarů
„Můžete si doma rozsvítit, protože někdo vyhodil hranolky nebo chleba ze včerejška,“ vysvětlila ředitelka Waste Transformers Kara van Drutenová.
Malá bioplynová stanice se může podle ní postavit u každé nemocnice, hotelu, letiště a podpořit „zelenou budoucnost“. Projekt podporovala utrechtská banka Rabobank, jež poskytuje úvěry zemědělcům po celém světě.
Eticky sporné řešení
Přeměnu starého pečiva na bioplyn považuje za problematický Toine Timmermans z univerzity ve Wageningenu, jež se zaměřuje na výzkum udržitelného potravního řetězce.
„Vyrábět bioplyn ze starého chleba je plýtváním cennými zdroji a je to eticky pochybné,“ odmítl princip této „zelené“ myšlenky Timmermans. Upečení chleba podle něj spotřebuje mnohem více energie, než přeměna starých bochníků na bioplyn. Cestou je spíše výchova spotřebitelů, aby snížili spotřebu potravin, pokud je nezkonzumují.
Radní Jaroen van Berkel z Amsterodamu, jež sběr chleba podporuje, tvrdí, že je stále těžší v aglomeraci udržet potkany na pomyslné uzdě, stoupačkami se dostávají až do třetích pater domů ve městě protkaném kanály. Proto je lepší z chleba udělat něco užitečnějšího, než aby vykrmoval „brutálně“ vlezlé hlodavce.
Dále čtěte:
