Pyžamo, čaj, tepláky… a práce. Home office můžete milovat, nesnášet nebo donekonečna diskutovat o tom, zda jsme efektivnější, když sedíme na gauči, či za stolem v korporátu. Zaměstnanci Googlu strávili doma poslední více než dva roky, teď se ale s pohodlnými tepláky musejí rozloučit. Po mnoha odkladech se před týdnem všichni vrátili do kanceláří alespoň na částečný úvazek. V novém hybridním modelu se od nich očekává docházka minimálně tři dny v týdnu, což je podle bývalého ředitele a předsedy společnosti Erica Schmidta jedině dobře.
„Možná mě budete považovat za tradicionalistu, ale kancelářská práce se za poslední dekády ukázala jako efektivní,“ cituje šestašedesátiletého manažera server CNBC. „Podle mě je důležité, aby tam chodili,“ doplňuje. A vzápětí vysvětlil proč. „Strávili jsme roky rozhovory s lidmi, kteří nám byli blízko. Chodili jsme s nimi na kávu a seděli u stolu. Copak to bylo špatně?“ ptá se.
Když si zaměstnanci Googlu odstěhovali práci domů, řekl současný jednatel společnosti Sundar Pichai dle deníku New York Times, že pandemie prostě urychlila vývoj pracovního prostředí nejméně o deset let a že tohle je budoucnost kancelářské činnosti. Jeho bývalý kolega z pozice šéfa personalistů dotčené firmy mu však oponoval, jak cituje agentura Bloomberg, slovy, že hybridní práce nemůže vydržet věčně. Podle Laszla Bocka totiž budou totiž příznivci home office oproti svým kolegům znevýhodněni ve věcech povýšení nebo zvyšování platu - prostě a jednoduše kvůli tomu, že na ně není vidět. Už tehdy prý Bockovi jeden zástupce Googlu řekl, že jednou se do kanceláří vrátí všichni pracovníci, ale zároveň dodal, že nechce vyvolávat hádku.
Samozřejmě produktivita jednotlivých zaměstnanců nemusí být závislá na místě, odkud práci vykonávají. Manažerům nejen ve společnosti Google jde podle webu Inc spíš o to, že při lidé sedící na jednom místě se jim lépe organizují. Zvednout se a dojít za někým u stolu je totiž mnohem jednodušší než posílat několika lidem pozvánku do Zoomu.
Tady nejste ve škole
Schmidt stál v čele Googlu deset let a byl u toho, když mladý startup ze Sillicon Valley rostl co do objemu i hodnoty, až se stal firmou oceněnou na 1,9 bilionu dolarů. On sám má na tomto úspěchu nezpochybnitelný lví podíl, teď ho ale chytá nostalgie. Myslí si, že osobní setkávání bylo celou tu dobu naprosto nezbytné. Lidé se potkali v jednom prostoru, kde spolu diskutovali o pracovních záležitostech – rychle, prakticky a kdykoli to bylo třeba. Dle bývalého ředitele musí zejména v mladém nadšeném týmu šéf své zaměstnance nepřetržitě usměrňovat a školit – což ve virtuálním prostoru představuje poměrně velký oříšek.
Schmidt tvrdí, že když v Googlu začínal, pracovalo tam „příšerně moc studentů, kteří se chovali, jako kdyby pracoviště byla vysoká škola.“ Pořád za nimi chodil a říkal jim, co mohou a nemohou dělat. Některé z činností, jež jim zakazoval, se prý nacházely na hranici legality.
Mladší pracovníci, především ti mezi 25 a 35 lety, podle něj mohou rovněž kancelářské prostředí využívat k vypilování vlastních řídících schopností. Ve společnosti kolegů se učí mezilidskému jednání, firemní etiketě, prezentaci a politice pracoviště. S podřízenými, nadřízenými, ale i s konkurencí a klienty musí jednat z očí do očí.
„V tomto věku se učí budovat skvělý management,“ podotýká zkušený podnikatel. „Pokud svoji příležitost propásnou, protože budou sedět doma na gauči, opravdu nevím, kdy to doženou.“ Hnutí bojující za trvalou práci z domova by podle něj smazalo třicet i čtyřicet let vývoje a zkušeností kancelářských zaměstnanců.
Společenský tvor
Schmidt přiznává, že výjimky samozřejmě existují. Jsou to lidé, kteří zastávají natolik specifickou roli, že k ní mnoho sociálního kontaktu nepotřebují. Typicky se může jednat o počítačové experty s náplní práce, jíž nikdo jiný z firmy nerozumí. Dále může home office prospět i těm, kdo lidský kontakt z osobních důvodů vůbec nevyhledávají, nebo zažívají na pracovišti šikanu. Práce z domova bude pravděpodobně chybět také pendlerům trávícím hodiny týdně dojížděním do práce.
„Myslím si ale, že existuje dost důkazů o tom, že lidé jsou sociální bytosti,“ shrnuje manažer. „Současné virtuální nástroje prostě nemohou nahradit neformální spojení, jaká se formují na pracovišti,“ uzavírá.
