Co je insolvence
Insolvence je označení pro druh soudního řízení (správně nazývaného insolvenční řízení), při kterém se stanoví způsob vypořádání dluhů. Pojmem insolvence lze také obecně označit situaci, kdy se dlužník nachází ve stavu platební neschopnosti. Zároveň platí, že dluží několika věřitelům naráz a není schopen své závazky splácet. Insolvence ale bývá někdy nazývána také úpadek nebo osobní bankrot.
Insolvence podléhá v České republice zákonu č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení ve znění pozdějších předpisů. V praxi bývá označován jako insolvenční zákon. Tento zákon udává, jakým způsobem insolvence probíhá a jaké podmínky je potřeba splnit, aby mohl dlužník požádat o oddlužení. Cílem insolvence je zvolit cestu vypořádání dluhů tak, aby byla co nejefektivnější a byla uspokojena co největší část pohledávek.
Podmínky insolvence
O zahájení insolvenčního řízení nelze zažádat jen tak. Insolvenční zákon ukládá, že musí být splněny tři základní podmínky:
- dlužník dluží dvěma nebo více věřitelům,
- nezaplacené závazky jsou více než 30 dní po splatnosti,
- dlužník není z objektivních důvodů schopen své závazky splácet.
Dosáhnout na insolvenční řízení je o poznání snazší než v minulosti. V červnu roku 2019 totiž vstoupila v platnost novela insolvenčního zákona, která pravidla oddlužení zmírnila. Díky tomu se okruh dlužníků, kteří mohou o oddlužení požádat, rozšířil.
Dlužník totiž nemusí uhradit ani 30 procent dlužné částky, pokud soud uzná, že vyvinul při splácení dluhů dostatečnou snahu. To se ovšem týká pouze pětileté varianty splácení (delšího oddlužení). Novela umožňuje i rychlejší variantu oddlužení, pokud dlužník uhradí alespoň 60 procent dlužné částky do tří let. Poté mu budou zbylé dluhy odpuštěny. Zároveň byla stanovena zákonná výjimka pro osoby v invalidním a starobním důchodu, které mohou požádat o rychlou formu oddlužení.
Na konci roku 2022 byl předložen k projednání návrh na zkrácení standardní doby oddlužení na tři roky. Standardní doba oddlužení formou splátkového kalendáře je totiž stále ustanovena na pět let, přičemž v tomto ohledu představuje Česká republika výjimku. Ve většině států Evropské unie už je standardní doba oddlužení zkrácena na tři roky, proto k tomu brzy dojde i u nás. Zatím ale není známo, kdy vejde daná novela v platnost. Podle optimistických odhadů by se tak mohlo stát v polovině roku 2023.
Seznam dlužníků v insolvenci
Všechny subjekty procházející insolvenčním řízením, které bylo zahájeno po 1. 1. 2008, mají zápis v insolvenčním rejstříku. Jedná se o elektronický informační systém spravovaný Ministerstvem spravedlnosti. Záznam o průběhu insolvenčního řízení je veřejný, prohlédnout si ho tudíž může každý na stránkách Justice.cz. Insolvenční rejstřík zároveň slouží k doručování písemností.
Jak probíhá insolvence
Pokud se dlužník dostane do situace, kdy není schopný splácet své dluhy, může podat návrh na zahájení insolvenčního řízení. Insolvenční návrh však může přijít i ze strany některého z věřitelů. Návrh je nutné podat ke krajskému soudu, pod který spadá trvalé bydliště dlužníka. Zároveň je nezbytné podat návrh na povolení oddlužení, což může učinit pouze sám dlužník. Pokud podnět k zahájení řízení přijde ze strany věřitele, má dlužník 30 dní na splnění tohoto požadavku.
Jakmile dojde k zahájení samotného insolvenčního řízení, nesmí být na majetku dlužníka od této chvíle prováděny žádné exekuce. Dlužník zároveň nesmí zanedbatelně zmenšit svůj majetek nebo zapříčinit podstatné změny v jeho skladbě nebo využití.
Po zahájení řízení musí soud rozhodnout o tom, zda se dlužník nachází v úpadku, či nikoliv. Pokud ano, vydá takzvané rozhodnutí o úpadku. V něm musí být uvedeno:
- zjištění úpadku dlužníka,
- ustanovení insolvenčního správce,
- informace o tom, kdy nastávají účinky rozhodnutí,
- výzva věřitelům, aby insolvenčnímu správci neprodleně sdělili svá zajišťovací práva k dlužníkovu majetku,
- výzva věřitelům, aby přihlásili své pohledávky do insolvence,
- uložení povinnosti, aby dlužník ve stanovené lhůtě sestavil a odevzdal insolvenčnímu správci seznam majetku a svých dlužníků.
Poté záleží na tom, zda bude dlužníkovi povoleno oddlužení. Pokud ano, soud rozhodne o tom, jakým způsobem bude probíhat. V zásadě existují dvě možnosti:
- jednorázové zpeněžení majetkové podstaty (prodej majetku dlužníka),
- plnění splátkového kalendáře.
Ukončení insolvence
Konec insolvence formou splátkového kalendáře nastává v případě, že dlužník splní jednu z níže uvedených podmínek:
- splatí pohledávky všem věřitelům v plné výši,
- uhradí alespoň 60 procent dlužné částky během tří let,
- uhradí alespoň 30 procent dlužné částky během pěti let (pokud uhradí méně než 30 procent, musí soud rozhodnout, zda dlužník skutečně vynaložil maximální úsilí).
Výmaz z registru dlužníků po insolvenci
K odstranění záznamu o insolvenčním řízení nedochází okamžitě po jeho ukončení, nýbrž až po pěti letech. Záznam ovšem není skutečně vymazán, je pouze znepřístupněn pro veřejnost. Insolvenční rejstřík má totiž povinnost uchovávat informace o dlužnících doživotně.
Půjčka v insolvenci
Ačkoliv zákon dlužníkům nezakazuje si během insolvenčního řízení sjednávat další půjčky, důrazně se to nedoporučuje. Pro dlužníka bude velký problém vůbec sehnat nějakého dalšího věřitele, který mu půjčku poskytne. A pokud ano, může si být jist, že nedosáhne na nízké úroky. Něco jiného je ovšem půjčka po skončení insolvence.
Pokud se člověk dostane do situace, kdy má problémy s dodržováním splátkového kalendáře, může zkusit hledat i jiné cesty. Pomoct může povýšení v práci, změna profese nebo nástup do druhého zaměstnání.
Kalkulačka insolvence
Pokud vás zajímá, kolik budete měsíčně splácet formou splátkového kalendáře, můžete na stránkách Ministerstva spravedlnosti využít kalkulačku splátek. Výpočet insolvence touto cestou má ovšem pouze informativní charakter. Od výsledné částky je navíc nutné odečíst ještě odměnu a náhradu hotových výdajů insolvenčního správce.