Kurkuma je oblíbená v kuchyni, coby součást doplňků stravy, ale i v potravinářském průmyslu jako barvivo. Zatímco bývá často opěvovaná coby superpotravina se spoustou zdraví prospěšných účinků, její potenciální negativní a nežádoucí účinky bývají opomíjeny.
Ač se kurkuma neboli indický šafrán používá zejména pro přípravu asijských pokrmů, setkal se s ní snad už i každý Evropan. Jde o koření ze sušeného mletého oddenku kurkumovníku dlouhého, které obsahuje asi 5 % éterického oleje (jednou z jeho hlavních složek je žluté barvivo kurkumin).
Pozitivní účinky na zdraví nepotvrzeny
Kromě ostře žluté barvy, která kurkumu odlišuje od jiných druhů koření, je známá i pro léčivé účinky, které jí jsou připisovány. Jde například o podporu normálního trávení, normální činnosti jater či kardiovaskulárního systému nebo protizánětlivé účinky.
Zatímco výše zmíněné blahodárné účinky kurkumy (s výjimkou jejího vlivu na normální stav kloubů, nikoliv však prevence artritidy, s níž bývá občas spojována) zatím nebyly Evropskou komisí potvrzeny, její potenciálně rizikové účinky již zmínila. „Komise opakovaně upozorňovala na kontaminaci kurkumy a dalších typů barviv a koření aflatoxiny (toxiny plísně působící onemocnění jater a tedy i žloutenku toxického, nikoliv infekčního původu) a takzvanými sudánskými barvivy a doporučuje častější kontroly,“ uvedla pro Euro.cz lékařka Kateřina Cajthamlová.
Čtěte: Část margarínů škodí zdraví, shodují se odborníci. Doporučují spíše máslo
Nežádoucí účiny, žloutenka
Právě s podezřením na souvislost mezi užíváním doplňků stravy s kurkumou a vznikem žloutenky se nedávno potýkali v Itálii. U asi 20 pacientů se žloutenkou bylo konstatováno dosud nepotvrzené podezření, že za nemocí stojí právě kurkuma ve zmíněných doplňcích stravy.
Kurkuma by přitom potenciálně mohla vést ke vzniku žloutenky jak kvůli případné přítomnosti plísní, tak jejímu vlivu na játra, který dosud není zcela přesně znám.
Používáte kurkumu?
„Kurkuma, respektive kurkuminy v rozumném množství pozitivně ovlivňují jaterní funkce. Není však vyloučeno, že jejich nadměrný a neuvážený příjem může vést například ke vzniku autoimunitní hepatitidy,“ vysvětlila pro web Euro.cz nutriční terapeutka Gabriela Mádrová s tím, že dalším možným negativním důsledkem požívání kurkumy může být fakt, že snižuje účinky řady léků, například antibiotik nebo léků na ředění krve. „Zde tedy vidíte, že ze „superpotraviny“ se hned může stát potravina, která se pro řadu lidí stane potravinou, kterou musí ve svém jídelníčku omezit,“ doplnila na adresu kurkumy odbornice.
Klíčový je původ
Stejně jako u celé řady dalších importovaných komodit, jako jsou například datle, oříšky či fíky, je ale i u kurkumy zásadní její původ a skladování. Právě tyto aspekty významně ovlivňují kvalitu výrobku, který se dostane ke konečnému spotřebiteli. V této souvislosti již například v letech 2016 a 2017 Evropská komise vydávala občasné zákazy importů některých typů kurkumy z Indie a Thajska.
Čtěte: Proteinová revoluce? Finové vyrobili jídlo, které využívá solární energii a oxid uhličitý
Na to, aby spotřebitelé výrobky včetně kurkumy vybírali pečlivě a spíše než na cenu hleděli na jejich původ, apeluje i farmaceut Richard Pflegler. Ten se výzkumu i konzumaci kurkumy, respektive kurkuminů, věnuje deset let a žádné negativní účinky vyjma suché pokožky na sobě nepozoruje. Zdůrazňuje však, že dává velký pozor na výběr produktů podle původu. To ale není jen problém kurkumy. „Třeba koupit si fíky nebo oříšky z Afriky se rovná téměř sebevraždě,“ doplnil pro Euro.cz Pflegler s tím, že pokud budou lidé vybírat výrobky pečlivě, riziko by jim hrozit nemělo.
Skrytá plíseň
Jestliže se však spotřebitelé rozhodnou nakupovat například v zahraničních e-shopech nebo pouličních stáncích, kde si nemohou být původem suroviny jisti, mohou se vystavit riziku, že ve výsledném produktu budou ve vyšším množství přítomné biologické toxiny – aflatoxiny.
Čtěte: Nenápadná a výživná potravina budoucnosti. Obyčejné žaludy
„Na vzhledu produktu se to nemusí projevit, byla-li plíseň rozemleta do koření - ale jde to analýzami vzorků produktu,“ dodala pro Euro.cz Cajthamlová s tím, že právě například vyšší dávka mykotoxinů v potravině může vést až k toxické žloutence. Upozornila také, že dalším a větším nebezpečím aflatoxinů je v případě, že se jim člověk vystavuje dlouhodobě nebo často, riziko vlivu na vznik rakoviny.
S doplňky raději opatrně
Ať už tedy kurkuma či další produkty mají titul „superpotravina“ oprávněně či jde spíše o marketingový tah, důležité je připomenout, že ani ta nejlepší potravina není všelékem či snad zázrakem. Důležité je dbát nejen na původ, ale i vyváženost složek jídelníčku a v ideálním případě se spíše než na doplňky stravy spoléhat na živiny z čerstvého jídla.
Dále čtěte:
Hlídáte si cholesterol? Možná zbytečně. Škodit mohou spíše léky, které ho snižují
Revoluce z vládní pekárny: stát rozmělní definici kváskového chleba
