Letní čas bude platit dalších pět let

12. 10. 2016

Letní čas se bude zavádět i v příštích pěti letech. Začínat bude o poslední březnové neděli, končit na sklonku října. O schválení příslušného nařízení vládou dnes informoval mluvčí kabinetu Martin Ayrer. Podle ministryně práce a sociálních věcí Michaely Marksové (ČSSD) jde pouze o technickou novelizaci, která navazuje na směrnici Evropské unie, lidovci hovořili o možném zrušení střídání letního a zimního času.

Příští rok má letní čas začít 26. března, v následujících letech pak 25., 31., 29. a 28. března. Pro řadu lidí to bude znamenat, že o posledních nedělích prvního jarního měsíce budou muset vstávat o hodinu dříve. Pospat si budou moci naopak o posledních říjnových nedělích. V roce 2017 se ručičky hodin v Česku vrátí ze 03:00 na 02:00, tedy o hodinu zpět 29. října, v dalších letech pak 28., 27., 25. a 31. října. Letos to bude podle stávajícího nařízení 30. října.

Předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek kvůli své nepřítomnosti na zasedání vlády minulý týden požádal o přeložení bodu, aby se rozhodování mohl účastnit. Marksová dnes novinářům řekla, že nařízení má význam. „Abychom teď jako ČR vyvolávali jednání na úrovni Evropské komise, já si myslím, že máme jiná a důležitější témata,“ uvedla. Podivila se také, že problematika patří do její agendy. „V unii to řeší komisařka pro dopravu,“ dodala.

Letní čas se uplatňuje ve všech evropských státech s výjimkou Ruska, Běloruska, Islandu, Grónska a norských ostrovů Jan Mayen a Svalbard. V České republice se letní čas trvale zavedl v roce 1979 nařízením vlády. Do roku 1995 letní i zimní čas trvaly šest měsíců, od následujícího roku se Česko srovnalo s EU a letní doba se prodloužila na sedm měsíců.

Musíte si kvůli letnímu času přeřídit své švýcarské hodinky?

Úpadek švýcarských hodinek pokračuje, důvodů je několik

Zrušit střídání zimního a letního času se snaží iniciativa kolem senátora Petra Šilara (KDU-ČSL) s názvem For Only One Time (Pro pouze jeden čas). Odpůrci střídání času poukazují na to, že letní a zimní čas zavedly státy kvůli energetickým úsporám. To přiznává i Evropská komise a ministerstvo. „Úspory ve spotřebě elektrické energie v období s letním časem jsou ve srovnání se zbytkem roku minimální,“ uvedlo v návrhu nařízení.

Pokračovat ve střídání zimního a letního času je ale podle komise vhodné jednak z důvodu, že se tím podporují volnočasové aktivity občanů během léta, ale i z důvodu zachování harmonizace kalendáře pro řádné fungování vnitřního trhu. Kritici poukazují na to že náhlá změna rozbíjí vnitřní biorytmus, což může u citlivějších jedinců vyvolat únavu, ospalost a dezorientaci. Podle některých vědců tato změna dokonce zvyšují riziko rakoviny, obezity nebo deprese.

Komise připustila, že podle některých studií byl zjištěn určitý vliv na spánek a přirozený biorytmus člověka v průběhu čtyř dní po dni, ve kterém nastala změna času. Z těchto studií prý ale nelze vyvodit závěry pro celou populaci.