Manažeři jsou vystavováni dlouhodobému stresu. Pokud se s ním nesnaží bojovat a nenajdou si čas na relaxaci, mohou si způsobit chronické problémy.
Práce manažerů je náročná a stresující. Prvním krokem ke zvládnutí tlaku je podle odborníků vědět, co stres vyvolává. Druhým krokem je pak naučit se postupy, které stres odbourávají.
Kde se stres bere? Zdrojem napětí a úzkosti na pracovišti je tlak na výkonnost, snižování počtu pracovníků, ale také třeba přestěhování firmy na jiné místo. Může být způsoben i častými změnami na vedoucích místech, podřízení se pak musejí adaptovat na jiný styl řízení a požadavky nadřízeného.
Hodně špičatý trojúhelník
Odborníci rozlišují tři vrcholy trojúhelníku manažerského stresu. Ty tvoří požadavky, dovednosti a reakce. Pracovní požadavky představuje především rostoucí pracovní zátěž, způsobovaná například snižováním počtu pracovníků, krátké termíny pro splnění úkolů, obtížní šéfové, cestování, nároční zákazníci nebo osobnostní konflikty na pracovišti.
| Co je to stres |
|---|
| Stres znamená tlak, kterému je hmota vystavena. Tato původně fyzikální definice platí v plné míře i pro člověka. První zkoumání stresu se datují od 30. let tohoto století, kdy jeho působení zkoumal slavný kanadský lékař, biolog, chemik a endokrinolog rakousko-maďarského původu Hans Selye. Stanovil tehdy, že zátěží – stresorem – může být cokoli: hluk, málo času, přebytek času, nuda, jídlo, strach, láska, smrt, hádky, zlost, prázdninová nebo víkendová cesta a podobně. |
Dovednosti zahrnují postupy, které lidé používají, aby zvládli nejrůznější požadavky. Patří mezi ně například manažerské dovednosti nebo emocionální inteligence. Dovednosti umožňující zvládnout stres zahrnují stanovování cílů, priorit, time management nebo organizování, tedy schopnost zařídit si pracovní činnost a pracoviště tak, aby to optimalizovalo výkonnost.
Reakce jsou pak výsledkem četnosti, prudkosti a naléhavosti požadavků, kterým manažer čelí, v kombinaci s jeho schopnostmi a dovednostmi čelit stresu. Například manažer vystavený středně náročným požadavkům, zvládne svoji práci bez stresu nebo s minimálním stresem, pokud oplývá dovedností zvládat stres. V porovnání s tím člověk s průměrnou dovedností čelit stresu bude při vystavení náročným požadavkům prožívat silný stres.
Poruchy spánku i bolesti hlavy
Stres se přitom může projevovat mnoha způsoby. Běžné tělesné reakce na stres zahrnují bolesti hlavy, žaludeční potíže, svalová napětí, problémy se sexuální výkonností a poruchy spánku. Běžné emocionální a psychické reakce zahrnují úzkost, strach, kolísání nálady, potíže s koncentrací.
Věda přitom rozlišuje dva druhy účinku stresu na lidský organismus. Prvním je eustres, pojem pocházející z řeckého „eu“, které znamená zdravý, normální nebo podnětný. Tento stres znamená nabuzení k výkonu. Pomocí tohoto stresu lidé zvládají jednorázový těžký úkol, jako je konkurz nebo rozhovor o zvýšení platu. Souvisí tedy s aktuální situací, která trvá jenom určitý čas, organismus se s jejími důsledky snadno vyrovná.
Hořet ano, vyhořet ne. Jak se bránit stresu
Druhým typem stresu je takzvaný dysstres, jehož název je odvozený od řeckého slova „dys“, které znamená porušený, podrážděný nebo špatný. Tento stres znamená zátěž pro organismus. Kvůli němu se rozběhnou například opakované migrény, vracející se záněty, vzniknou žaludeční vředy. Váže se na stavy dlouhodobé nebo trvalé, stres se stává chronickým.
Kdykoli organismus reaguje na nějaký stresový faktor, tělo je mobilizováno třemi způsoby – ztuhne, bojuje nebo uteče. Lékař Hans Selye nazval tuto reakci GAS neboli obecný či generální adaptační syndrom. V poplachové fázi tělo spouští stresovou reakci, v adaptační fázi se za využití svého energetického potenciálu vyrovnává se stresovým podnětem a ve fázi vyčerpání se člověk zklidňuje, tělo likviduje toxiny a zplodiny látkové výměny, obnovují se poškozené buňky a zásoby energie.
Neřešený stres působí chronické problémy
Pokud jsou manažeři vystaveni trvalému stresu, právě třetí fáze u nich nemá možnost nastat nebo se plně rozvinout. Chronické zdravotní problémy pak omezují výkony manažerů v práci a tím se stávají dalším, postupem času stále závažnějším stresovým faktorem.
| Šest tipů, jak bojovat se stresem |
|---|
| 1. Dechová cvičení – kombinace bráničního a hrudního dýchání, tedy takzvaný „plný jógový dech“. Tato cvičení mají vliv na celé tělo, uvolňují zejména aktuální stres. |
| 2. Pohyb – stačí přibližně patnáct minut aerobního výkonu denně, aby se tělo zbavilo celodenní zátěže. Toto cvičení není přerušované, probíhá přiměřeným tempem. |
| 3. Jídlo a pití – je potřeba jíst spíše menší porce, dobře kombinovat (například podle principů nebo doporučení o dělené stravě) a jíst podle aktuálního zdravotního stavu. |
| 4. Spánek – jeho potřeba je velmi individuální. Spánková deprivace nastává po dvou až třech dnech bez spánku nebo po šesti dnech s 1,5 hodiny spánku nebo po devíti dnech s třemi hodinami spánku za den. |
| 5. Relaxace a meditace – relaxačních cvičení je celá řada, například Oshova relaxační cvičení, Jacobsonova progresivní relaxace, zlatý bod, hudební relaxační programy. Meditace je dlouhodobější, předpokládá nerušené klidové prostředí, čas a zájem. |
| 6. Hudba – proti stresu působí podprahovými sděleními zaměřenými k různým tématům, jeden z programů je i proti stresu. Dokáže zajistit rychlou relaxaci a nástup uvolněného stavu. |
Jedním z nejčastějších projevů stresu jsou zmíněné poruchy spánku. „Naše usínání i probouzení řídí hormony. Pokud máte problém večer usnout nebo naopak po ránu nastartovat, můžete vyzkoušet cvičení. Před spaním je dobré provádět dechová cvičení, která vám pomohou rychleji a účinněji zrelaxovat celé tělo a zároveň si vyčistit mysl. Budete tak lépe připraveni jít spát. Po ránu je potřeba opět mozek okysličit. Vhodné jsou aerobní sportovní aktivity, které vás nejen rozproudí, ale také zlepší vaši náladu,“ vysvětluje primářka Rehabilitačního ústavu Brandýs nad Orlicí Michaela Tomanová.
Každá myšlenka se promítá do svalů
Protože manažeři si stále více uvědomují, že duševní a fyzické zdraví jsou v konkurenčním boji rozhodující výhodou, vyhledávají intenzivní programy zaměřené na snížení psychického napětí. Využívají k tomu různé metody. Jednou z nich je i takzvaná metoda Infinity.
„Tato metoda je vhodná pro léčbu onemocnění páteře, kloubů, svalů, poúrazových, pooperačních stavů a některých neurologických onemocnění. Současně slouží jako preventivní pohybový program pro lidi, kteří chtějí udělat něco pro své zdraví i postavu. Cvičení je založeno na zlepšení stabilizace a centrace celého těla, dále na uvolnění, protažení i posílení celého pohybového ústrojí. Metoda zároveň učí pacienty koordinovat, vnímat, ovládat a kontrolovat své tělo,“ popisuje Michaela Tomanová, která je autorkou této metody.
| Druhy manažerského stresu |
|---|
| Časový stres Je to úzkostná reakce vyvolaná buď vědomím, že nějaká záležitost musí být vyřízena do stanoveného termínu, nebo všeobecným pocitem, že čas ubíhá a něco nepříjemného se stane, až uběhne. |
| Předběžný (anticipující) stres Obyčejně se tomu říká starosti. Jde o pocit úzkosti kvůli blížící se události. Jde často o generalizovanou úzkost, která nemá konkrétní příčinu nebo je příčina nepatrná. |
| Situační stres Jde o úzkost, když se člověk cítí pod přílišným tlakem událostí nebo lidí. Objevuje se v situacích, které přinášejí pro člověka nějakou hrozbu a jsou částečně nebo celkově mimo jeho kontrolu. Doprovází také konflikty a nedůvěru mezi lidmi. |
| Kontaktní stres Úzkost vyvolaná budoucím jednáním s lidmi nebo skupinou lidí, které dotyčný člověk vnímá jako nepříjemné nebo nevypočitatelné. Tento druh stresu se může vyskytovat u pracovních pozic, které mají v popisu práce styk s lidmi, se zákazníky, kteří nejsou vždy příjemně naladěni. |
Zdroj: Markéta Pavlová – Stres u manažerů
Dalším osvědčeným receptem na stres je takzvaná Jacobsonova progresivní relaxace. Jejím autorem je Edmund Jacobson, který na počátku 20. století působil na univerzitě v Chicagu. Při svých psychologických výzkumech přišel na spojitost mezi psychikou a svalovým napětím. Prováděl měření speciálním elektrickým přístrojem elektromyografem a zjistil, že každá myšlenka přináší určitou svalovou reakci.
Duševní neklid, nervozita a stres se tak odrážejí na tělesném zdraví a způsobují svalové napětí, které se může projevovat například bolestmi zad či hlavy. Proto Edmund Jacobson usoudil, že relaxace lidské psychiky i těla by měla nejprve začít svalovým uvolněním.
Nejlepším lékem je příroda
Velmi populární metodou boje se stresem je mezi manažery také takzvaný wwoofing. Jde o dobrovolnický pobyt na ekologických farmách. Nikde jinde si totiž manažeři nevyčistí hlavu tak jako v přírodě. Život na farmě je při jejich stylu práce něco naprosto nereálného.
Žít v souladu s přírodou, starat se o zvířata a jíst jen to, co si vyprodukují vlastníma rukama, je pro mnoho lidí velmi účinným prostředkem boje s pseudoproblémy, které si utvářejí a nesou s sebou v nereálném světě kanceláří řízených čísly v excelových tabulkách. Wwoofing má blahodárné účinky nejen na fyzický stav člověka, ale především na psychiku, protože díky pobytu na farmě si manažeři dokonale vyčistí hlavu.
Dovolená na statku v Česku upadá. Stát to chce změnit
Pro top management velkých firem znamená wwoofing také kontakt s běžným světem a s realitou obyčejných lidí. Například luxusní střediska v Alpách nabízejí spolu s pobyty na farmách bioprocedury, jako je koupel v jablkách, masáž kaštany nebo bylinná lázeň, a další prvky wellness spjaté s přírodou.
Terapeuti tam rovněž doporučují spát v seně. Víkendové pobyty pro manažery nabízejí také mnohé lázně. Například v Lázních Jablonec mohou využívat masáže, japonskou terapii shiatsu, kyslíkovou lázeň, magnetickou stimulaci, lymfomasáže a další postupy.
Ať se manažeři rozhodnou pro jakoukoli metodu boje se stresem, měli by se podle odborníků soustředit nejen na řešení jeho důsledků, ale také předcházet jeho příčinám. Utrácet za relaxační pobyty nemá smysl, pokud lidé po návratu do práce nepřemýšlejí, jak co nejvíce omezit rizikové stresové faktory v zaměstnání.
