Co je zdravější? Margaríny mohou škodit, odborníci spíše doporučují máslo

22. 9. 2019

Většina příslušníků starší generace vyrostla na pokrmech připravovaných na másle či sádle, mladší lidé často upřednostňují spíše rostlinné oleje a margaríny. O prospěšnosti i škodlivosti másla či margarínu už toho bylo napsáno i řečeno mnoho. Dá se říci, že jedno či druhé je zdravější?

Zatímco margarín, tedy průmyslově vyráběný tuk, si na chleba mažeme teprve pár desítek let, máslo, tedy výrobek z mléčného tuku, začali lidé vyrábět již před více než dvěma tisíci let. Nejprve jej využívali hlavně v kosmetice a teplé kuchyni, klasický chleba s máslem se pak začal servírovat zhruba v 17. století.

Ponechme teď stranou chuťové preference, které asi většinu lidí nasměrují při možnosti volby mezi margarínem a máslem ke druhému jmenovanému, a podívejme se spolu s odborníky na zdravou výživu na zdravotní benefity i nežádoucí účinky obou tuků.

Průmyslově vyráběný margarín vznikl z nouze ve válečných dobách, kdy byl nedostatek másla. A tak by se, řečeno s trochou nadsázky, měl používat právě jen v nouzi. Anebo raději vůbec. To je alespoň názor specialistky na zdravotní prevenci a výživu Margit Slimákové.

Strach z nasycených tuků je minulost

„Margaríny se doporučovaly v rámci protitukové hysterie postavené na teorii, že nasycené (tedy živočišné) tuky zvyšují riziko nemocí srdce a cév. Měli jsme zapomenout na máslo, sádlo a vejce. Zdravé mělo být mazat si margaríny a smažit na rostlinných olejích,“ zavzpomínala Slimáková pro Euro.cz na dobu před zhruba čtvrt stoletím, kdy se máslo dostalo na pomyslný blacklist nejedné domácnosti. V současnosti je ale vše jinak.

Revoluce z vládní pekárny: stát rozmělní definici kváskového chleba

„Teorie o jednoznačné škodlivosti nasycených tuků (ty obsahuje máslo, pozn.red.) nebyla ani po třiceti letech intenzivního studia potvrzena. Zjistilo se naopak, že v margarínech obsažené tuky jsou nejškodlivějším tukem vůbec,“ dodala Slimáková. Nutno však dodat, že současné margaríny nejsou pro zdraví tak škodlivé jako ty, které se vyráběly v minulosti a obsahovaly částečně ztužené tuky, v nichž byly zdraví škodlivé transmastné kyseliny. „Ani tak není žádný důvod je jíst. Jsou to stále vysoce průmyslově upravované potraviny,“ uzavřela expertka na výživu a stravování.

Souhlasí s ní i odborník na tutéž oblast Jiří Hotzký, který margaríny považuje za napodobeninu a slabou náhražku másla. Některé z nich jsou podle něho přímo zdraví nebezpečné.

Margaríny neprospívají srdci ani cévám

„Hlavní problém u části margarínů spočívá v tom, že obsahují příliš transmastných kyselin, které způsobují celou řadu zdravotních problémů, včetně cévních a srdečních,“ uvedl pro Euro.cz s tím, že na rozdíl od řady jiných evropských států, které již obsah těchto škodlivých látek v potravě omezují, česká vláda je vůči podobným snahám nepochopitelně hluchá.

Co si nejčastěji mažete na pečivo?

Výrobci podle Hotzkého navíc uvádějí, že ke snížení obsahu cholesterolů pomohou v margarínech přídavkem fytosterolů a tvrdí, že je to ku zdraví konzumentů. „Je to klamavá informace. Je naopak prokázáno, že ačkoliv se tyto látky skutečně podílí na snížení cholesterolu, zároveň zvyšují úmrtnost,“ uzavřel expert.

Čtěte: Opěvovaná kurkuma může zdraví i škodit. Rizikem je žloutenka

To Hana Málková, odbornice na kvalitu a bezpečnost potravin ze společnosti STOB, je vůči margarínům shovívavější. „Pokud budete vybírat kvalitní výrobky, můžete mít jistotu, že transmastné kyseliny opravdu neobsahují. Jejich obsah se bohužel na obale uvádět nesmí, ale věnujte pozornost složení a vyhněte se výrobkům, kde byste našli ve výčtu částečně ztužený tuk. Ale dnes už na něj v margarínech opravdu nenarazíte,“ říká Málková. Ta je mírnější, i co se týče procesu vzniku margarínů.

Margarín není umělá hmota

„Výroba margarínů je založena na fyzikálních procesech (podobně jako výroba másla), výchozími surovinami jsou tuky a oleje a nejedná se tedy o nějakou umělou hmotu, jak je často prezentováno. Dále se přidává voda, emulgátory a případně další přídavky. Pokud jsou použity kvalitní vstupní suroviny a nepřidávají se do výrobků nějaké zbytečnosti, tak na tom nevidím nic škodlivého,“ uvedla Málková pro Euro.cz.

Proteinová revoluce? Finové vyrobili jídlo, které využívá solární energii a oxid uhličitý

Dodává, že margarín, pokud vybereme správný, je na tom v porovnání s máslem lépe co se týče vyššího podílu zdraví prospěšných a protizánětlivých omega 3 mastných kyselin. Některé margaríny jich prý obsahují hodně, zatímco v másle je jejich množství minimální. U některých margarínů je ale obsah nízký a významně převažují prozánětlivé kyseliny omega 6. Podle Málkové je tak v případě, že se člověk rozhodne pro margarín, dobré nenakupovat podle ceny, ale kvality, tedy složení uvedeného na obalu.

Máslo pro dobrou imunitu

Pro volbu másla hovoří přítomnost konjugované kyseliny linolové, která je zdraví prospěšná – má příznivý vliv na imunitu, prevenci proti zánětu či podporu hubnutí a obsahuje také vitamín K2, který je důležitý pro správné nasměrování vápníku v lidském těle a užitečný pro prevenci osteoporózy.

Podle Hotzkého jsou také důležité mastné kyseliny s krátkým řetězcem, které máslo obsahuje. „Ač jsou rychlým zdrojem energie a nikde se v těle neukládají, tak jsou zároveň obranou proti bakteriím a virům,“ uvedl. Naopak proti máslu hovoří hlavně fakt, že ve srovnání s margarínem má zhruba o třetinu více kalorií a asi o čtvrtinu více tuku.

Ať už tedy člověk tíhne k máslu nebo margarínu, měl by dbát především na kvalitu a co nejnižší konzumaci průmyslově vyráběných potravin a hlavně pestrost jídelníčku. A to nejen, co se týče těchto dvou odvěkých rivalů, ale stravování celkově.

Dále čtěte: