Hygge život nebo dolce vita, říkejte tomu, jak chcete. V Kodani je prostě dobře. A v místních restauracích, kavárnách a barech ještě lépe.
Hlavní město Dánského království má pro nás spoustu výhod. Je relativně blízko, letenky jsou levné, Airbnb je v něm velmi rozšířený, takže ubytování seženete snadno i na poslední chvíli. Navíc leží „v pěkné rovině“, takže se po Kodani můžete spolu s místními prohánět na kole. Musíte u toho ale vypadat dobře. Protože Dánové prostě vypadají dobře. Tak jako místní restaurace, kavárny, byty i hotely. V Kodani budete obklopeni krásou a snad i vám se tu bude svět zdát o trochu hezčí.
Možná je to tím, že Dánové v dětství neslýchali pohádky o tom, že kouzlem nebo dílem náhody si princeznu, Sněhurku nebo Popelku najde princ a pak už budou žít šťastně až do smrti. Z knih se naopak dozvídali o tom, jak malá holčička umrzla v poslední den roku, kdy ostatní usedali ke stolu ke slavnostním večeřím.
Ani zápalky, které se celý den snažila prodávat, ji dost nezahřály. Četli si příběh malé mořské víly, která se vzdala svého krásného hlasu a bezstarostného života pod mořskou hladinou pro prince, kterého topícího se zachránila. Doufala v jeho lásku, každý den trpěla bolestí a steskem, ale jeho ženou se nestala a lidskou duši nezískala. Snad proto Dánové vědí, že život si krásným musí udělat sami a pracují na tom od rána do večera. Bez ohledu na počasí. A ne vždy u toho pijí jako Dánové, i když narazit na bar plný hostů už ve čtyři odpoledne není žádnou výjimkou.
Kodaň je sídlem jedné z nejlepších restaurací na světě - Noma, která udává gastronomické trendy, mnohdy bezmyšlenkovitě globálně kopírované. A tak severskou gastronomii můžete ochutnat třeba i v Jižní Americe. Nemusíte ale zrovna do Nomy, abyste pochopili její podstatu a užili si to dobré, co Dánsko momentálně nabízí. I třetí kávová vlna se do světa začala rozlévat ze severu. Fanoušci výběrové kávy budou v Kodani stejně šťastní jako milovníci sladkého pečiva a řemeslného chleba. Požitky všeho druhu, v maximální kvalitě, v jednom jediném městě.
Torvehallerne
(Frederiksborggade 21)
Tržnice je centrem všeho dění. Přímo z letiště k ní jede metro a od ní zas autobusy do všech směrů. Vyhnout se jí nelze. Ve dvou prosklených budovách a na venkovním prostranství kolem nich najdete esenci Kodaně - výběrovou kávu, obložené chlebíčky, ryby a mořské plody, sýry, lokální pivo, pečivo a mnoho dalšího. Chlebíček je povinností, stejně jako filozofické zamyšlení nad tím, proč my Češi tak zarputile tvrdíme, že chlebíčky jsou náš vynález. Ty místní jsou jiné, ale neméně skvělé a mnohonásobně dražší. Nepřepočítávejte, levného tu nenajdete nic. Místní stánky nejsou unikátní. Tytéž chlebíčky, kávu od The Cofiee Collective nebo pivo od Mikelleru najdete i jinde ve městě. Specifická je ale atmosféra a koncentrace tolika dobrých věcí na jednom místě. Venku zamiřte ke stánku Hija de Sanchez a dejte si pár tacos, protože ty si u nás v téže kvalitě zatím nedáte.
Sanchez
(Istedgade 60)
Pokud máte mexickou kuchyni opravdu rádi a nebudete si připadat jako blázni, že si ji dáváte v Kodani, zamiřte rovnou do cantiny Sanchez. Restaurace, stejně jako pouliční bistra Hija de Sanchez, patří bývalé šéfcukrářce restaurace Noma - Rosio Sanchezové. Krev není voda, a tak se Rosio rozhodla, že představí Dánům autentickou mexickou kuchyni. Začala stánky a nakonec přidala i lehce formálnější cantinu. Ve srovnání cena/výkon z toho ale cantina vychází víc než dobře a návštěva vás bude bavit. Na základě vlastní zkušenosti radím nedávat si degustační menu, jehož složení se předem nedozvíte, ale vybírat z jídel ve stálé nabídce. Jsou totiž promakaná do posledního detailu a po ochutnání téměř všeho, co Sanchez nabízí, jsme je vyhodnotili jednoznačně lépe než degustační chody. Bavila nás atmosféra i místní drinky, které hodně převyšovaly klasické frozen margarity podávané u nás. A pokud restauraci navštívíte, dobře se podívejte kolem. René Redzepi, šéfkuchař Nomy, je tu stálým hostem.
Manfreds
(Jægersborggade 40)
Kdybych si měla v Kodani vybrat jediné místo, bude to Manfreds. Líbí se mi zdejší jednoduchý trochu oprýskaný interiér, který dokazuje, že dobrou restauraci nepoznáte podle naškrobených bílých ubrusů, skleniček od Riedla a luxusního porcelánu. Obsluha je neformální a milá a dotaz na spokojenost přitom nebere jako povinnou součást své práce. Nejvíc nadšená jsem z konceptu podniku, který se u nás zatím nevidí, i když někteří restauratéři se na něm snaží pracovat. Restaurace staví především na zelenině z vlastní farmy (v bio režimu), která je 38 kilometrů od Kodaně, v době úrody se sklízí každý den a zelenina, bylinky a další míří rovnou do kuchyně a z kuchyně na stůl. Většina chodů je vegetariánská nebo pro vegetariány snadno upravitelná. A k nim si můžete objednat tatarák. Ten nejlepší, jaký jsem kdy jedla. Citlivě, ale dostatečně výrazně ochucený. Atmosféra v restauraci je velmi neformální a příjemná, jídla jsou relativně jednoduchá, a přesto tak dobrá, že na ně nezapomenete, a ve srovnání s okolními podniky i cenově velmi přijatelná (v době oběda ještě o něco více). Se stejným rozmyslem jako s jídlem tu zacházejí i s víny. Zážitek z oběda či večeře tak může být opravdu komplexní.
Relæ
(Jægersborggade 41)
Sesterské finediningové Relæ najdete hned naproti přes ulici. Konceptem se nijak zvlášť neliší. I tady hraje prim vlastní zelenina (ze stejné biofarmy), čerstvost a udržitelnost. Jen kulisy jsou o něco víc nóbl a jídla o trochu komplikovanější. Rezervace je nutnost. Můžete si vybrat místo u pultu otevřené kuchyně a pečlivě sledovat souhru kuchařů i placu. Pracovním jazykem je tu angličtina, takže vám nic neunikne. Pokud máte rádi fine dining a sledujete aktuální gastronomické trendy, budete tu určitě nadšeni. Pokud jdete více po chuti a uvolněnosti, Manfreds vás potěší o něco více. Ceny v Relæ odpovídají úrovni restaurace.
Mirabelle
(Guldbergsgade 29)
Do stejné sítě patří i Mirabelle, pekárna a bistro, které je rájem všech milovníků lepku. Místním tahákem je pečivo všeho druhu (pokud někde ochutnáte lepší mandlový croissant než je ten zdejší, dejte nám prosím vědět do redakce), od sladkého po žitný chléb a těstoviny. Pečivo a kávu si můžete koupit i s sebou bez čekání na stůl u venkovního okénka. Snídaně „al fresco“ tu má rozhodně něco do sebe. Pokud se vám ale podaří získat místo uvnitř, nebudete ho chtít opustit. Bez snídaně v Mirabelle by návštěva Kodaně nebyla úplná. Tvoří ji zcela obyčejné věci jako pečivo, vejce a sýr. Ale jsou tak dobré (i tady v bio kvalitě), že na ně budete dlouho vzpomínat. Totéž platí i pro těstoviny, které se vyrábějí na místě a podávají spolu s dalšími jídly v době obědů a večeří. Výběrová káva je tu samozřejmostí. A hned vedle sídlí nejvyhlášenější kodaňská pizzerie Bæst. Bohužel jsme ji nevyzkoušeli, protože jsme neměli rezervaci a čekačka na stůl byla hodina a půl. Neudělejte stejnou chybu.
The Corner 108
(Strandgade 108)
Ideálním místem pro snídani, svačinu nebo kávu je kavárenská část restaurace 108 nazvaná The Corner. Je poměrně malá, tak akorát útulná a je jen doplňkem ke slavné restauraci. Místní sladké pečivo, kterému se ne nadarmo říká Danish pastry, je dokonalé na pohled i na chuť. I obyčejná houska s máslem a sýrem tu chutná skvěle. K tomu všemu tu podávají kávu od jednoho z nejuznávanějších světových pražičů Tima Wendelboa z norského Osla. Hned vedle je pak populární street food tržiště, kde mají skvělé poke, hot dogy i burgery.
The Coffee Collective
(např. Jægersborggade 57)
Kodaňskou kávovou institucí, která tu udává směr, je bez pochyby The Coffee Collective. Aktuálně má pět poboček po celém městě a návštěva některé z nich je povinností každého milovníka výběrové kávy. Entuziasmus a péče personálu kaváren vás snadno dostane, stejně jako káva, která je na místní poměry téměř levná. Budete-li hledat kávový suvenýr, neváhejte a kupte ho právě tady.
Kødbyens Fiskebar
(Fiæsketorvet 100)
Nedaleko zábavního parku Tivoli je komplex nízkých budov, ve kterých se ukrývá řada zajímavých restaurací, ale třeba i Mikeller bar, ve kterém můžete ochutnat produkci asi nejznámějšího kodaňského řemeslného pivovaru. Ten se sice stále označuje za minipivovar, ale vlastní provozovny už má po celém světě. Mimo jiné je tu i další pobočka Hija de Sanchez. Milovníci ústřic, ryb a plodů moře by ale neměli vynechat Fiskebar. Nenechte se zbytečně nalákat na velmi drahé degustační menu a vybírejte jednotlivé položky z nabídky. Zejména místní mušle byly fantastické a za ochutnání stojí i smysluplné míchané nápoje. Bez rezervace tu nemáte šanci a vzhledem k vyšším cenám vás možná překvapí hodně punkový interiér, který by u nás v této cenové relaci asi neobstál. Ve skutečnosti má ale své kouzlo, v restauraci to neuvěřitelně žije a pravděpodobně to bude jedno z míst, kam se budete chtít vrátit.
Duck and Cover
(Dannebrogsgade 6)
Po zábavné večeři ve Fiskebaru nebo i před ní si skočte na pár drinků do Duck and Cover. Možná vám trochu připomene pražský Parlour. Přestože před objednávkou dostanete menu, ještě raději vám tu namíchají drinky na míru podle vašich přání. Interiér je absolutně „hyggelig“, plný starého ikonického nábytku, jako byste se rázem ocitli v dánském obýváku někdy v šedesátých letech. Raději do Duck and Cover nechoďte hned v první den výletu, možná byste pak z Kodaně moc neviděli.
Hart Bageri
(Gl. Kongevej 109)
Naslepo vám doporučím ještě na konci září nově otevřenou pekárnu Richarda Harta. I on prošel kuchyní Nomy a je považovaný za jednoho z nejlepších pekařů současnosti. Pekárna se otevírala v poslední den mé návštěvy Kodaně a už při otevření byla fronta tak na tři hodiny. René Redzepi přišel svého bývalého kolegu zkontrolovat osobně a otvíračka byla opravdu událost. Počítám, že zájem veřejnosti se stabilizoval na nějaké rozumné úrovni a křupavý chléb i pečivo dostanete po přiměřeném několikaminutovém čekání, jako třeba v Mirabelle.
Z food blogu Kláry Donathové dále čtěte:
Restaurace Kuchyň: koncept, který požírá sám sebe
Proč (ne)chodit na gastrofestivaly
Gastrozábava v letní Praze. Náplavka už nudí, teď je in Manifesto
Všechno je v „Topu“
Plzeň pro Pražáky
Buďme dobrými hosty
Brno, v břiše i v srdci plno
