Průzkum mezinárodního týmu vědců na 1500 studentech hodnotil vliv parazita způsobujícího toxoplazmózu, jenž je přítomen v kočičích výkalech, na lidský organizmus. Podle slin vědci poznají, zda má člověk na tuto nemoc protilátky a byl v minulosti nakažen. Tito lidé mají menší strach z neúspěchu a začínají častěji podnikat. Nemoc může ovlivňovat chování infikovaných. Výsledky nové studie potvrzují bádaní českého profesora evoluční biologie Jaroslava Flegra.
Lidé, kteří jsou nakaženi toxoplazmózou, jež se přenáší kočičími výkaly, častěji podnikají a mají snížený strach ze selhání při rozjezdu nového byznysu. Vyplývá to ze studie zveřejněné v časopise Proceedings of the Royal Society B. Studii vedla Stefanie Johnsonová z americké University of Colorado v Boulderu. Podíleli se na ní i kolegové z kateder ekonomiky z německého Frankfurtu nad Mohanem nebo španělské university v Bilbau.
Parazit známý pod jménem toxoplazma gondii (kokcidie kočičí) způsobuje nemoc toxoplazmózu, mezihostitelem se může stát i člověk. Na světě žijí podle vědců až dvě miliardy lidí, kteří mají ve slinách protilátky proti tomuto cizopasníku. Vědci věří, že nákaza může vést ke změnám lidského chování. V Česku dobře známým odborníkem na tomto poli je biolog Jaroslav Flegr, který za svůj výzkum v roce 2014 získal Ig Nobelu cenu, již se uděluje na Harvardově univerzitě za vědecké výsledky, které člověka rozesmějí, ale následně jej donutí k zamyšlení.
Nakažení se nebojí podnikat
Studie vedená ekonomkou Johnsonovou nově tvrdí, že lidé, kteří byli nakaženi toxoplazmózou, se dokáží lépe prosadit v podnikatelském prostředí. Studie byla provedena na patnácti stovkách studentů. Nakažení studenti začali v průměru podnikat více, než nenakažení jedinci. Podle údajů z různých databází po celém světě tým došel k závěru, že lidé v zemích, kde je míra nakažení obyvatelstva vyšší, mají menší strach ze selhání a více riskují.
Je třeba ale zdůraznit, že se jedná pouze o korelaci dvou proměnných, vědci nemají důkaz, že „toxo“ je příčinou podnikatelského chování, napsal časopis Newsweek.
Riskantnější hlodavci
Vědci již dříve prokázali vliv parazita na změnu mozku a následného chování potkanů. Johnsonová tvrdí, že hlodavci, kteří se mohli nakazit z moči koček, vykazují riskantnější chování a hrozí jim, že je kočka chytne a sežere.
Johnsonová věří tezi, že existuje biologický mechanismus, který po nákaze vede u lidí ke změně chování. „Existuje docela dost studií, které ukazují účinky toxoplazmózy na hormony, jako je testosteron a neurotransmitery. Hypotéza spočívá v tom, že zvýšení hladiny testosteronu nebo dopaminu způsobuje, že jsou lidé agresivnější a více riskují. Pokud vám parazit infikuje mozkovou tkáň, lze si představit, že se může změnit vylučování těchto látek,“ dodala.
Podle ní je ale velmi těžké s konečnou platností prokázat, že prvok jednoznačně mění chování lidí. Studie by se musela provést na dvou skupinách lidí, z nichž jedna by byla cíleně nakažena toxoplazmózou, což je neslučitelné s lékařskou etikou.
„Je odvážné si připustit, že malý mikroorganismus může změnit chování člověka i jeho společenské uplatnění. Myslím si ale, že to je jen špička ledovce,“ dodala americká docentka. Podle ní je dobře možné, že existuje více mikroorganismů, kteří mění lidské chování.
Tým profesora Flegra tvrdí, že toxoplazmóza může mimo jiné vést ke zhoršení schizofrenie, podporovat egoismus, snížit sociální inteligenci nebo zvýšit pravděpodobnost dopravní nehody.
Dále v rubrice Light čtěte:
Závislost na adrenalinu. Proč úspěšní manažeři riskují život?
Mluvte sprostě, prospěte víkend. Které neřesti vás posunou dál?
Jak zaručeně nedoletět do cíle: 5 věcí, za které vás vyvedou z letadla
