Projekt Artemis, jehož cílem bude po více než půl století dostat člověka zpět na Měsíc, vyjde Národní úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA) na 20 až 30 miliard dolarů, tedy v přepočtu zhruba mezi 450 až 680 miliardami korun. CNN Business to ve čtvrtek řekl jeho šéf Jim Bridenstine. Pilotovaný let k jedinému přirozenému satelitu Země by se měl uskutečnit v horizontu nadcházejících pěti let. Alespoň tak znělo březnové přání amerického prezidenta Donalda Trumpa.
S návratem na Měsíc NASA původně počítala až v roce 2028, šéf Bílého domu by ale chtěl celou záležitost výrazně urychlit. Problémem nicméně je, že aby se tak mohlo skutečně stát, musí úřad navýšit svůj roční rozpočet v průměru o další čtyři až šest miliard dolarů (90 až 135 miliard korun).
Celkové výdaje na projekt tak mohou ve výsledku dosáhnout přibližně stejné částky, jaká se podle odhadu Mezinárodního měnového fondu rovná ročnímu hrubému domácímu produktu Estonska.
Nový přístup
A právě vzhledem k této skutečnosti hodlá NASA k nadcházející misi přistupovat ve srovnání s předchozími dekádami poněkud odlišně. Její šéf totiž počítá s výraznějším zapojením soukromého sektoru, respektive firem zabývajících se vesmírnými technologiemi.
„Vracíme se zpět na Měsíc, ale uděláme to úplně jinak, než jak jsme to dělali v šedesátých letech,“ citovala Bridensteina CNN Business. „Důvod, proč potřebujeme komerční operátory, je ten, že dokážou být inovativní, a přitom zohledňovat náklady.“
V minulosti úřad spolupracoval například se společností Boeing, která se podílela na vývoji slavné rakety Saturn V, jež dostala v rámci programu Apollo na Měsíc mimo jiné i Neila Armstronga, prvního člověka na tomto vesmírném tělese vůbec.
Ostatně, protože se tato kooperace osvědčila na jedničku, rozhodla se NASA oslovit Boeing společně s jeho dceřinou firmou Lockheed Martin i tentokrát. Byl jim svěřen úkol dodat úřadu nový nosný raketový systém (SLS) a vesmírné plavidlo Orion. Právě ty by totiž měly za pět let znovu dopravit lidskou posádku na povrch nejbližšího souseda Země.
Boeing má potíže i ve vesmíru
Dosavadní vývoj nicméně provází řada problémů, zejména pak těch finančních. Podle původních odhadů mělo totiž zkonstruování nové rakety stát 9,7 miliardy dolarů (přibližně 220 miliard korun), přičemž první zkušební lety se měly odehrát již v roce 2017. Nynější odhady ale hovoří o částce až 12 miliard dolarů (cca 272 miliard korun) s tím, že testování nezačne dřív než příští rok. A podobně to vypadá i se samotným Orionem, neboť i v jeho případě byl rozpočet překročen již o několik milionů dolarů.
Boeing, respektive Lockheed Martin jsou coby soukromé společnosti do programu Artemis, který dostal jméno po řecké bohyni lovu a Měsíce, sice již zapojeny, Bridenstein si však spolupráci s ostatními komerčními subjekty představuje ve skutečnosti trochu jinak.
Dle jeho vize by se de facto jednalo o jakousi zakázkovou výrobu. Firmy by samy přicházely s vlastními návrhy vesmírné technologie, nechaly je zhotovit a následně i otestovat, načež by se s ostatními „hráči v poli“ utkaly o zisk lukrativních vládních kontraktů. NASA by se tak technicky vzato stala pouhým zákazníkem firem působících v odvětví kosmonautiky a vesmírného cestování.
Ve hře je i šéf Amazonu Bezos
Zda se tento směr nakonec ukáže jako správný, je v tuto chvíli nejasné. Stejně tak nejasné je i to, které soukromé vizionářské firmy se budou nakonec na dopravě dvoučlenné posádky na Měsíc, v níž by měla být poprvé zastoupena i žena, v roce 2024 doopravdy podílet.
Bude mezi nimi například společnost Blue Origin nejbohatšího muže světa Jeffa Bezose, která mimo jiné vyvíjí vlastní přistávací modul poeticky pojmenovaný Blue Moon? Za pět let budeme moudřejší. Tedy pochopitelně v případě, že z opětovného návratu člověka na Měsíc opět nesejde.
