Ačkoliv počet obyvatel na planetě neustále stoupá, a proto je nutné rozšiřovat naše dosavadní působiště a hledat nový prostor pro život, některá místa jsou i přesto navždy zapomenuta. Důvodem může být technologická katastrofa, která učinila území na nějakou dobu neobyvatelným, příliš velké náklady na provoz nebo prostě jen potřeba najít si lepší místo, kde se bude moct civilizace dále rozvíjet. Podívejte se na některá z nejzajímavějších míst, která byla v minulosti ponechána na pospas přírodě.
Po uvedení v současné době velice populárního seriálu Černobyl na televizní obrazovky stoupl nejen zájem o historické informace, které popisují výbuch tamější jaderné elektrárny, ale také návštěvnost míst, jež jsou s touto tragédií nějak spojená. Ačkoliv se v těchto prostorách stále vyskytuje zvýšené množství radiace, opuštěné město Pripjať i okolí elektrárny tak v současné době znovu ožívají lidskou přítomností.
Ukrajinské město Pripjať vzniklo roku 1970 v těsné blízkosti černobylské jaderné elektrárny jako sídliště určené převážně pro tamní pracovníky a jejich rodiny. Název tohoto atomového města, kam se kvůli příslibu vysokého výdělku a vlastního bytu přestěhovalo mnoho mladých technických inženýrů a jaderných vědců, byl odvozen od řeky Pripjať, na jejímž břehu nová zástavba vyrostla.
Když došlo 26. dubna 1986 k výbuchu jednoho z černobylských jaderných reaktorů, v Pripjati žilo necelých 50 tisíc obyvatel. Všichni museli být postupně z místa hromadně evakuováni, a ačkoliv se tenkrát domnívali, že se jedná pouze o krátkodobý (a možná také trochu přehnaný) poplach, na místo se již nikdy nevrátili. Jejich domovy tak zůstaly navždy opuštěné a dnes slouží pouze jako připomínka dob minulých.
Od nejhorší jaderné katastrofy všech dob sice uplynulo už více než třicet let, město Pripjať i samotná elektrárna však nadále zůstávají součástí uzavřené zóny a tento prostor je neobyvatelný. V současné době probíhají snahy o odstranění nejhorších škod a obnovení života v postižené oblasti, sjíždějí se sem však také stovky turistů, kteří chtějí na vlastní kůži zažít pocit zoufalství, bezradnosti a ztráty, který toto místo v lidech vyvolává.
Tragédie v ukrajinském Černobylu
Strašidelný zámek v Belgii
Mezi nejznámější opuštěná místa donedávna patřil také neogotický zámek jménem Chateau Miranda, který kdysi představoval jedno z nejúchvatnějších rodinných sídel na belgickém venkově. Pro rodinu Liedekerke-De Beaufort navrhl jeho design anglický architekt Edward Milner, stavět se začalo roku 1886, ale budova byla dokončena až o dvacet let později.
Po druhé světové válce byl zámek přejmenován na Chateau de Noisy a toto místo se proměnilo na sirotčinec a prázdninový kemp pro nemocné a neduživé děti. Jelikož provozní náklady byly ale příliš velké a žádní investoři se na místo nehrnuli, zámek zůstal od roku 1991 zcela opuštěný. Rodina, které sídlo patřilo, však odmítla jakékoliv nabídky na předání vlastnictví do rukou někoho jiného.
Chateau Miranda začal chátrat a na jeho postupném úpadku se podepsali také vandalové, kteří poničili nejen místní vybavení, ale budovu také posprejovali. Některé části zámku byly navíc poškozeny také během požáru a stropy se postupně začaly hroutit. Ačkoliv se toto tajemné opuštěné sídlo stalo oblíbeným místem pro dobrodruhy a průzkumníky, majitelé se rozhodli budovu kompletně zbourat a koncem roku 2017 se tak Chateau Miranda proměnil pouze v hromadu suti.
Opuštěná nemocnice, která sloužila nacistům
Nedaleko Berlína se rozkládá město Beelitz, které je obklopené rozlehlými neprostupnými borovicovými lesy. Tam byste také našli další známé opuštěné místo, a to konkrétně nemocnici jménem Beelitz Heilstätten. V současné době je tento strašidelný komplex známý především jako místo, které v minulosti sloužilo nacistům. Vydávají se sem proto nejen řady zvědavců, kteří si chtějí užít pocit tajemna, ale také filmaři. Natáčely se zde historické snímky jako Pianista nebo Valkyrie.
Rozsáhlý komplex šedesáti budov nemocnice Beelitz byl postaven na přelomu 19. a 20. století. Původně měl sloužil jako sanatorium a léčili se zde pacienti s tuberkulózou. Na začátku první světové války se však místo proměnilo na vojenskou nemocnici, která sloužila německé armádě. Během října a listopadu 1916 se zde dokonce léčil také Adolf Hitler, který utrpěl zranění nohy během bitvy na Sommě.
Roku 1945 obsadila nemocniční komplex Rudá armáda a od té doby sloužil jako sovětská vojenská nemocnice. Když se roku 1995 Sověti stáhli, došlo k několika pokusům o privatizaci celého objektu. Některé části nemocnice zůstávají dodnes v provozu a slouží jako neurologické rehabilitační centrum a také centrum pro výzkum a péči o oběti Parkinsonovy choroby. Zbytek komplexu, včetně psychiatrického oddělení, ordinací a mnoha dalších pokojů, zůstává již desítky let opuštěný.
Uzavřená stanice podzemky
Jakkoli se to může zdát nepravděpodobné, také v centru New Yorku se nachází velice zajímavé opuštěné místo. Protože je ale ukryté hluboko pod zemí, před zraky běžných turistů zůstává skryté. Jedná se o zastávku metra s názvem City Hall, která po svém otevření roku 1904 původně sloužila jako jižní konečná stanice první newyorské linky. Nachází se na Manhattanu přímo pod veřejným prostranstvím, které obklopuje budovu místní radnice.
Stanice City Hall byla navržena tak, aby umělecky reprezentovala novou dráhu podzemky a stala se chloubou mezi jejími zastávkami. O její podobu ve stylu románské architektury se postaral designér Rafael Guastavino. Najdete zde například jeho typické klenby, mosazné svícny a lustry, barevné skleněné dlaždice a různé světlíky. Původně zde bylo také mezipatro, kde se nacházel ozdobný dubový stánek s jízdenkami. Ten už ale bohužel neexistuje.
I přes veškerou krásu a přepych, které stanice City Hall lidem nabízela, se brzy ukázala jako velice nepraktická. Postavili ji totiž přímo v zatáčce velké smyčky, což způsobilo problémy ve chvíli, kdy se vozy metra začaly postupně prodlužovat a rozšiřovat. City Hall se tak brzy stala nejméně používanou stanicí a v roce 1945 byla oficiálně uzavřena. V současné době se do této zastávky můžete podívat, používá se totiž jako točna pro linku číslo 6 a . Digitálně vygenerovaný obraz stanice City Hall můžete vidět také ve filmu Fantastická zvířata a kde je najít.
Čtěte také:
ČLÁNKY DO MAILU