Tradiční dogma, že člověku stačí spát osm hodin denně, úplně neplatí. Má to být 8,5 hodiny, protože člověk v posteli okamžitě neusne. Zažitý mýtus vyvrací americký expert na poruchy spánku Daniel Gartenberg. Podle něj by člověk měl mít právo na spánek také v práci. Při dlouhodobém spánkovém deficitu dochází ke spánkové deprivaci, kterou si člověk sám neuvědomuje.
O spánku, jenž v průměru zabírá třetinu lidského života, se toho ví stále málo. Vědci se mu systematicky věnují teprve posledních 70 let, vysvětlil odborník na spánek Daniel Gartenberg z Pensylvánské státní univerzity. Spánek je ovlivňován složitou sítí biologických a neurologických procesů, jež mohou být narušeny zdánlivými drobnostmi. Vypitou kávou v podvečer nebo hádkou s partnerem či partnerkou. Panuje i řada mýtů ohledně spánku. K nejčastějším patří, že stačí spát osm hodin denně, že lze o víkendu naspat hodiny, jež jste během pracovního týdne nezvládli, že panák tvrdého alkoholu pomůže usnout. Gartenberg tvrdí, že novým pravidlem pro spánek je to, že by na něj měl mít člověk vyčleněno 8,5 hodiny denně. Aby spal plnohodnotně osm hodin denně, musí být v posteli alespoň 8,5 hodiny. „Pokud jdete do postele na osm hodin, zdravý člověk prospí pouze 7,2 hodiny,“ vysvětlil lékař, který vymyslel i několik mobilních aplikací, jež se týkají spánku.Chytrý polštář má usnadnit usínání:
Robot, který vám pomůže usnout
Lidé většinou spí méně, než jejich tělo potřebuje. Pokud jsou na dovolené, měli by vyzkoušet nepoužívat budíky a uvidí, jak dlouho budou přirozeně spát. Na námitku, že někteří lidé se i po šesti hodinách spánku cítí svěže a plni energie, Gartenberg uvedl, že takový přístup připomíná rybu v akváriu, která si myslí, že plave ve vodě a nic ji nechybí. Také člověk sám na sobě nepozná spánkovou deprivaci, tedy že trpí nedostatkem spánku. Lidský organismus, stejně jako ostatní živočichové, potřebuje spánek, aby šetřil energii, aby buňky mohly regenerovat, aby si odpočinul i mozek. Člověk během dne vstřebá řadu impulzů, které mozek během noci musí utřídit. Nedůležité „zasune na dno“, důležité pro přežití nechá „nahoře“. Nezbytné pro tento proces jsou obě fáze spánku, hluboký spánek i fáze REM.
Nárok na spánek na pracovišti
Pro optimální produktivitu během dne navrhuje spánkový expert i to, aby zaměstnaní lidé měli nárok na pracovišti na kratší spánek, po obědě například na 20 až 30 minut. Člověk podle Gartenberga nebyl stvořen na to, aby pracoval osm hodin v kuse. V praxi to lidé řeší pitím kávy po obědě. Přirozené je, že člověk trpí únavou mezi druhou a čtvrtou hodinou odpolední. Navíc geny ovlivňují to, zda je člověk ranní ptáče nebo noční pták, tedy zda je neproduktivnější ráno nebo spíše večer. Problémem současné civilizace je to, že zhruba od 50. let minulého století lidé v průměru spí o hodinu méně než dřív. Což znamená významný posun. Vliv na délku spánku má televize, používání mobilních telefonů a dalších zařízení, připojených na internet. Mnoho lidí neumí oddělit práci od času na odpočinek, spoustě lidem chodí na telefon e-maily celou noc. To snižuje kvalitu spánku. Co Gartenberg radí pro zlepšení spánku? Ideálně by si člověk měl zajistit chladnější místnost, bez hluku a bez světla. Negativně se na spánku podepisuje samozřejmě stres. Myšlenky týkající se práce si člověk má uzavřít během dne ve formě „mentální krabičky“, aby jej nestrašily během usínání. Dále čtěte:Tipy sportovního psychologa: jak podat špičkový výkon v práci?
15 důvodů, proč ještě nejste bohatí. A nejspíš ani nebudete
10 záludných otázek personalistů a jak na ně odpovědět
