Tradiční dogma, že člověku stačí spát osm hodin denně, úplně neplatí. Má to být 8,5 hodiny, protože člověk v posteli okamžitě neusne. Zažitý mýtus vyvrací americký expert na poruchy spánku Daniel Gartenberg. Podle něj by člověk měl mít právo na spánek také v práci. Při dlouhodobém spánkovém deficitu dochází ke spánkové deprivaci, kterou si člověk sám neuvědomuje.
O spánku, jenž v průměru zabírá třetinu lidského života, se toho ví stále málo. Vědci se mu systematicky věnují teprve posledních 70 let, vysvětlil odborník na spánek Daniel Gartenberg z Pensylvánské státní univerzity. Spánek je ovlivňován složitou sítí biologických a neurologických procesů, jež mohou být narušeny zdánlivými drobnostmi. Vypitou kávou v podvečer nebo hádkou s partnerem či partnerkou. Panuje i řada mýtů ohledně spánku. K nejčastějším patří, že stačí spát osm hodin denně, že lze o víkendu naspat hodiny, jež jste během pracovního týdne nezvládli, že panák tvrdého alkoholu pomůže usnout. Gartenberg tvrdí, že novým pravidlem pro spánek je to, že by na něj měl mít člověk vyčleněno 8,5 hodiny denně. Aby spal plnohodnotně osm hodin denně, musí být v posteli alespoň 8,5 hodiny. „Pokud jdete do postele na osm hodin, zdravý člověk prospí pouze 7,2 hodiny,“ vysvětlil lékař, který vymyslel i několik mobilních aplikací, jež se týkají spánku.Chytrý polštář má usnadnit usínání:
Robot, který vám pomůže usnout
Lidé většinou spí méně, než jejich tělo potřebuje. Pokud jsou na dovolené, měli by vyzkoušet nepoužívat budíky a uvidí, jak dlouho budou přirozeně spát. Na námitku, že někteří lidé se i po šesti hodinách spánku cítí svěže a plni energie, Gartenberg uvedl, že takový přístup připomíná rybu v akváriu, která si myslí, že plave ve vodě a nic ji nechybí. Také člověk sám na sobě nepozná spánkovou deprivaci, tedy že trpí nedostatkem spánku. Lidský organismus, stejně jako ostatní živočichové, potřebuje spánek, aby šetřil energii, aby buňky mohly regenerovat, aby si odpočinul i mozek. Člověk během dne vstřebá řadu impulzů, které mozek během noci musí utřídit. Nedůležité „zasune na dno“, důležité pro přežití nechá „nahoře“. Nezbytné pro tento proces jsou obě fáze spánku, hluboký spánek i fáze REM.