Slunce vychází nad typickou venkovskou usedlostí a v dálce kokrhají první kohouti. Okolo se rozprostírá jihočeská vesnice Smrčná a opodál leží přírodní park Česká Kanada. Idylka. Ze statku se ale najednou ozve zvuk motoru a z oblaku kouře vyjede vozidlo, za kterým by se místní selky otáčely a děti běžely - kdybychom byli v první republice, kterou výjev připomíná. Veterán i stavení ale patří do jednadvacátého století, což prozrazuje minimalistické řešení budovy i současná vizáž řidiče automobilu. Pod návrh stavby se podepsali architekti Ján Stempel a Jan Jakub Tesař ze studia, které příznačně pojmenovali Stempel & Tesař architekti. Sběratel veteránů, který byl jejich klientem, tu bude brzy žít trvale.
Objekt se skládá ze tří jednoduchých domů se sedlovými střechami, které propojuje obvodová zeď, jež lícuje se štíty. Uprostřed se nachází tradiční dvůr, kde ale místo slepic postávají historická auta. „Kromě samotné stavby rodinného domu s tradičním uspořádáním, což znamená obývací pokoj s kuchyní, tři ložnice a nezbytné zázemí, umožnily další části stavby splnit specifické požadavky majitelů. Těmi byly velké garážové stání pro veterány a samostatné ubytování pro hosty, které funguje jako dvě garsoniéry,“ říká architekt Jan Tesař.
„Třetí část stavby, ta nejmenší, je vlastně sklad, kůlna a venkovní kuchyně s posezením v jednom. Obrazně se tedy dá říci, že i provozně dům vychází z tradičního rozdělení na obytnou a hospodářskou část,“ vysvětluje autor návrhu.
Zadavatel prý ze začátku toužil bydlet v obyčejném domě s rovnou střechou, ale architekti ho nakonec přesvědčili, aby dal šanci zkosení. Majitel se vůbec ukázal jako ideální klient. Je energický, podnikavý, vymyslel si specifické požadavky, ale neměl problém ze přizpůsobit výtvarnému konceptu. Ostatně má už se stavbou domu zkušenosti. Přišel do ateliéru s jasně sepsaným seznamem prostor a jejich rozměrů. Nezapomněl na žádný detail, a díky tomu na architekty v průběhu realizace nečekaly žádné změny ani problémy z jeho strany. „Prostě vzorová spolupráce,“ pochvalují si. Od původního zadání se odklonili pouze tvarem střechy.
„Nabídli jsme mu řešení, které díky separaci jednotlivých funkcí poskytuje více soukromí a je lepší na provoz, protože více než polovinu domu stačí pouze temperovat. Tento pragmatický argument pomohl prosadit výtvarné řešení, které vychází z místní lidové architektury,“ vysvětluje Tesař. Ústupek představuje ložnice v přízemí, aby majitel nemusel vstávat pod šikmým stropem. Jinak stavba splňuje všechny funkční požadavky, a co se týká vzhledu, dala čtyřčlenná rodina architektům volnou ruku.
Kontext stavby zvítězil
Autoři se snažili narušit ráz okolního prostředí co nejméně. „Myslíme si, že pokora je nutnou vlastností dobrého architekta. Nebráníme se odvážným řešením a novým formám, což je z našeho portfolia čitelné, ale vždy je na druhé misce vah okolí a kontext stavby. A ten někdy rozhodne,“ vysvětluje Tesař, proč se inspirovali místní lidovou tvořivostí a zvolili kompozici selské usedlosti. „Ačkoli není Smrčná nikterak chráněná, má jedinečnou atmosféru díky tradičnímu uspořádání jednotlivých stavení. V tomto případě nebylo nutné ani misky vah používat, protože bylo úplně jasné, kam by se převážily,“ říká.
S atmosférou venkovského statku kontrastují současné materiály, minimalistický projev a barevně i tvarově čistý interiér. Uvnitř vynikají podlahy a nábytek s dřevěnou texturou. Teplou přírodní atmosféru doplňují skleněné prvky. Zvenku pak upoutají hladké sněhově bílé stěny, nad kterými se vypínají sedlové střechy, které se v rámci zachování urbanistické struktury obce orientují kolmo na místní silnici stejně jako u ostatních domů. Bydlení tedy směřuje na jihovýchod. Antracitový odstín střešní krytiny najdeme i na rámech oken a garážových vratech. Okolo domu se rozkládá pozemek o ploše větší než tři hektary, kde zahrada volně přechází v louku, na které se lesknou dvě jezírka. Na dvorku leží vrstva štěrku, skrz niž se vytrvale prodírá tráva.
Jednoduchost exteriéru a moderní interiér navrhl přímo syn majitele domu, který v době stavby studoval architekturu. „Profesionální spolupráce s členem rodiny zadavatele byla taky jedinečná zkušenost, která bezvadně fungovala. Použití moderních principů a minimalistického řešení nebyl samoúčelný výtvarný krok, ale také respektování současných stavebních postupů a technologií, které s sebou přináší komfort a kvalitu bydlení,“ vypráví Tesař.
Chceme, aby se klienti stali našimi přáteli
Posezení v kuchyni propojují s venkovní přírodou velká okna vyplněná bezpečnostním trojsklem, v přízemí jsou na nich přiznané rolety s elektrickým ovládáním, v patře střešní okna zakrývají venkovní žaluzie na sluneční pohon. Všechny tři objekty jsou založeny na základových pasech a konstrukce se skládají z tvárnic Heluz. Nejmenší budku postavili z betonových tvárnic ztraceného bednění s oboustrannou štukovou omítkou. O zateplení se stará termoizolační vrstva, kterou pak překrývá jemnozrnná bílá fasáda. Po obvodu mají všechny domky vsakovací rýhy.
Se stavbou rodinných domů mají architekti už bohatou zkušenost. Většinu jejich práce tvoří soukromé zakázky, ačkoliv ateliér se nebrání ani stavbě bytových komplexů a občanských zařízení. Právě teď mají před sebou návrh domu o kapacitě 150 bytů a stavbu ubytování pro handicapované. „U rodinného domu je oproti veřejným stavbám výjimečný vztah mezi námi a klientem. Našim cílem vždy je, abychom se po dokončení stavby stali přáteli a mohli se do jednotlivých domů vracet. Máme radost z toho, že se nám tento cíl daří plnit,“ říká architekt.
Zpětná vazba je pro oba architekty velmi důležitá. Tvrdí, že díky ní se mohou posouvat a přicházet s novými invencemi, ačkoliv někdy musí svou kreativitu a ego brzdit, aby nehazardovali s celoživotními úsporami svých klientů. Prioritou musí zůstat funkční a bezproblémová stavba. „My jsme třetí bod trojúhelníku, který dodává stavbě jedinečnost. Vždy se snažíme o nové a neotřelé řešení,“ vysvětluje Tesař. Podle něj si zaslouží ocenění všechny dobré domy, moderní i tradiční. Nejdůležitější je, aby respektovaly krajinu, místní zdroje a dodržely přiměřenou velikost.
Architekti zdůrazňují, že usedlost v jižních Čechách byla opravdu zakázka snů. Dům stojí na krásném místě a vypadá jako obrázek, co by namaloval Josef Lada, kdyby uměl cestovat časem. Klient byl prý vzorem pragmatického, ale osvíceného zákazníka. „Pracujeme na výjimečných místech s výjimečnými lidmi. Velmi si toho vážíme a uvědomujeme si, že to není samozřejmost, ale závazek.“
