Kdo vybírá hudbu, choreografii? Bylo to moderní...
My si vybereme autory. Pro výběr byl vytvořen celý tým pod vedením náčelníka České obce sokolské (ČOS) Petra Svobody. Tým určil věkové kategorie u jednotlivých skladeb a následně byla vypsána soutěž. Poté se sešly náměty a z těch bylo vybráno. Ale například pro tento slet se nikdo nepřihlásil do kategorie dorostenců, takže jsme přímo oslovili sestru Kurečkovou, která s touto věkovou kategorií skvěle pracuje v Opavě. Nakonec její skladba Cirkus byla hitem sletu, jedna z nejúspěšnějších. Autor každé skladby vybírá hudbu, výraz, choreografii, úbory. V České republice je hodně lidí, kteří se zabývají masovou choreografií, až mě překvapilo kolik. A jde o všechny věkové kategorie. Autorkami Siluet byly sestry Karešovy, kterým je méně než 30 let. Princeznu republiku zase vytvořily náčelnice ČOS Lenka Kocmichová se sestrou Blankou.
Vadí vám srovnávání se spartakiádou?
Já jsem k odmítání spartakiád maličko rezervovaná. Co byly spartakiády? Odcizené, přebarvené slety. Zásadně se lišily ještě v jedné věci - ti, co cvičí slety, nemusejí, oni chtějí. Systém je dobrovolný, lidé si u nás berou dovolenou, aby mohli cvičit, a musejí řadu nákladů hradit samostatně. Každý, kdo byl na ploše, musel zaplatit 600 korun účastnický příspěvek, platí si úbor, stravu a ubytování. Když cvičí celé rodiny, což není nic neobvyklého, stojí to poměrně dost peněz. I načasování sletu má svůj význam - cvičenci nemusejí čerpat tolik dovolené.
Kolik slet stál ČOS? A jaký je vlastně systém financování Sokola?
Slety stály dohromady 70 milionů korun. Systém financování je složitý, navíc se, bohužel, každoročně mění. Naposledy, a to podstatně, od letošního roku. Je to trochu volná soutěž, vláda schválí částku a ministerstvo vypíše programy a výzvy a v těchto alokuje objemy finančních prostředků. My například reagujeme na výzvu nám určenou z hlediska obsahu činnosti Sport pro všechny a v rámci této výzvy žádáme za daných pravidel. Ta ovšem říkají, že již nemůžeme žádat v rámci jiné výzvy, ačkoliv by bylo vhodné žádat i v rámci jiné, do které by z hlediska systémového část našich požadavků náležela.
Máte krásné budovy, je na nich ale vidět, že potřebují opravit.
Naše budovy jsou přibližně stoleté. Mnoho z nich je památkově chráněných - skutečných skvostů. A když vezmeme, kolik jich navštěvuje sokolů, ale i nesokolů… Těžko se vysvětluje nedobrý stav. Ale péče o sokolovny je něco jako naše poslání, je to odkaz našich předků, o který se musíme postarat. Děláme, co můžeme. Například v pražské Hostivaři je krásný funkcionalistický objekt sokolovny a ten opravovali sokolové posledních snad dvacet let. Vždy, když se jim podařilo sehnat nějaký grant, kousek zrenovovali, někdy i tatínci svépomocí. Místní sokolové říkali: Aby se nemuseli stydět před architektem, aby sokolovna nedělala hanbu. Když se tam dnes půjdete podívat, uvidíte opravdu výstavní budovu, myslím, že by pan architekt byl pyšný.
Máte zkušenost, že školní děti neumějí ani kotrmelec?
Není to tak hrozné. A kotrmelec se u nás do měsíce jistě naučí. Sokol na to má své know-how už 156 let! Máme nyní úžasný projekt metodiky pro mateřské školy s názvem Svět nekončí za vrátky, který vychází z toho, co děláme s dětmi v našich jednotách. Pozitivní návyky musejí děti získávat co nejdříve. Hravou formou se naučí třeba běhat pozadu, udělat kotrmelec, chytit míč, prostě absolutně základní věci, které se ale dnes děti už přirozeně nenaučí. Letos se zapojilo do projektu na 50 tisíc dětí! A máme plán, že metodiku připravíme i pro první stupeň ZŠ, tam zatím neexistuje.
Dále čtěte:
Babiš jako Gottwald aneb Sokol proti totalitě
Sokol musí odmítat zájemce o členství. Chybí mu trenéři i peníze na provoz
