Zažil to asi každý. Rozchod, zejména na konci patologického vztahu, je nesmírně náročný. Soužití s partnerem, který je schopen udělat ze života peklo, může způsobit dlouhotrvající trauma. Všechno zlé je ale pro něco dobré a i z takovéto životní situace si člověk může odnést cenné zkušenosti do budoucna.
Vzpamatovat se z toxického vztahu je těžké a může to zabrat měsíce, dokonce i roky. Úlevu přinese pochopení faktu, že člověk vztah opustil silnější, než do něj vstupoval. Psycholožka Perpetua Neo pro web BusinessInsider sestavila sedm rad, jak se z patologického vztahu zotavit.
„Narcistní partner nechce, aby si jeho oběť ze vztahu něco odnesla, ale nakonec z něj přesto vyjde posílená,“ uvedla Neo. „Při rozchodu nejdříve přichází bolest, protože tělo je doslova závislé na občasné agresorově přízni, poté ale nastane úleva a uvědomění, že si oběť může najít partnera, kterého si zaslouží,“ dodala psycholožka.
1. Empatie jako superschopnost
Empatii je nutné používat s mírou. Psycholožka varuje před takzvaným „empatickým vyhořením“. To může nastat, pokud se člověk stará o ostatní více než o sebe. Po rozchodu se lidé učí používat empatii s mírou a rozvahou podobně jako komiksoví hrdinové své superschopnosti.
2. Mít hranice je zdravé
„Jakmile si člověk uvědomí své hranice a přestane je vnímat jako negativní věc, jasně vidí, co je neakceptovatelné,“ míní Neo. Hranice oddělují, co lze a nelze tolerovat, a díky tomu je možné lépe poznat, kdo je nás ochoten respektovat, a kdo není.
3. Nová perspektiva
Společnost, zábavní průmysl a někdy také výchova předkládají normy chování, které často nejsou v pořádku, a někteří lidé jsou jimi ovlivněni více než druzí.
Malá mořská víla, Hvězdné války nebo třeba filmy s Jamesem Bondem ukazují přinejmenším majetnické chování k protějškům. Ariel se vzdá hlasu. Han Solo a vilný britský agent se na nic neptají, jen si berou. „Při sledování filmů zachycujících takové chování, zapomínáme na to, co je vlastně vhodné,“ míní psycholožka.
Když člověk unikne z toxického vztahu, získá nový pohled na svět. Stačí se ohlédnout, jak to dopadlo minule, když myslel, že potkal lásku svého života. Jiná perspektiva pomůže v jakékoliv budoucí partnerské situaci, když se člověk bude cítit ohrožen nebo nepříjemně.
4. Jednání se složitými lidmi je snazší
Pokud si člověk určí hranice v partnerském životě, je mnohem jednodušší je použít i v rodině nebo třeba v práci. Důležité je říct: „Tohle je má hranice, kterou nepřekročím.“
„Nadřízený nemusí být přímo narcista, stačí, aby byl trochu sobec nebo uzavřený ve své bublině. Pokud práci obětujete více než vaši kolegové, může to skončit vyhořením. Jakmile začněte dodržovat vlastní vytyčené hranice, zjistíte, že máte mnohem více energie,“ radí Neo.
Mluvte sprostě, prospěte víkend. Které neřesti vás posunou dál?
5. Vyšší odolnost
Z toxického vztahu si často člověk odnese jizvy na duši a pocit zlomenosti. Vymanit se z defektního vztahu ovšem vyžaduje dávku vnitřní síly a odvahy. „Oběť ví, že se ji agresor pokusil zlomit a že se mu to nepovedlo,“ míní psycholožka. Tento pocit člověku umožňuje vrátit se v krizi zpět do sedla.
Když si oběť uvědomí, že přežila, stane se nezničitelným člověkem.
6. Potřeba pomáhat druhým
Jakmile zmizí bolest, oběť zjistí, že není sama. Oběti agresorů se, podle zkušeností doktorky Neo, často zapojují do práce v azylových domech nebo píší blogy s radami. Pro oběti bývá důležité vykřičet své zkušenosti do světa a varovat ostatní. Touha pomáhat druhým tak jde ruku v ruce s vyrovnáním se s vlastní bolestnou minulostí.
7. Uvědomění si varovných znamení
Při ohlédnutí zpět si člověk uvědomí, že existovala varovná znamení, která ovšem přehlédl. Se zkušeností jsou ovšem podobné znaky snáze rozeznatelné. I tělo má svůj způsob jak varovat. Pokud z někoho máte podobný pocit, jako jste cítili s agresorem, tak od něj rychle pryč.
Spolu s posílením se oběť stává moudřejší. S tím je spojena také vyšší náročnost, což ovšem není vůbec špatná věc, míní psycholožka.
Dále čtěte:
