Za pět hodin z Prahy v lyžařském ráji. Rakouské středisko SkiWelt má nejvíce sjezdovek

Lyžařské středisko SkiWelt Wilder Kaiser – Brixental leží ve východním Tyrolsku poblíž známého centra Kitzbühel, proslaveného především jedním z nejnáročnějších sjezdů v rámci světového poháru v alpském lyžování Hahnenkamm. Z Prahy je SkiWelt autem i s přestávkami dosažitelný do pěti hodin. Díky tomu je vhodný i třeba pro prodloužený víkend, cesta vede víceméně po dálnici, a pokud se vyhnete vyššímu provozu v okolí německého Mnichova, jste mezi nekonečnými sjezdovkami až překvapivě rychle.

Manšestr za půl miliardy eur

Příběh oblíbené lyžařské oblasti začal před 40 lety. Oblast kolem vrcholů Hohe Salve, Zinsberg, Hartkaser a Astberg byla tehdy jako středisko zimních sportů prakticky neznámá. V roce 1977 ale zahájili spolupráci provozovatelé lanových drah šesti tyrolských obcí v oblasti mezi údolím Brixental a pohořím Wilder Kaiser. Tím vznikla rozlehlá oblast s honosným názvem SkiWelt.

V současnosti je jedním z největších a nejmodernějších lyžařských areálů na světě. Chlubí se 21 sjezdy do údolí – tolik nenabízí žádný jiný lyžařský areál.

Více informací včetně sněhových podmínek a ubytování v areálu SKIWELT WILDER KAISER-BRIXENTAL najdete na webu NaSvah.cz

První lanovku zde postavili v roce 1947 – v obci Hopfgarten to tehdy byla nejdelší sedačková lanovka v Evropě o délce 2830 metrů. V následujících letech a desetiletích přibývaly lanovky v obcích Söll, Scheffau, Brixen, Ellmau a Going, později následovala i obec Itter. Inovativní ale místní zůstali i nadále, a tak zde třeba v roce 1970 postavili nejdelší pozemní lanovku v Evropě v Ellmau, v roce 1988 zde měli první osmisedačku v Evropě v obci Söll a před deseti lety první lanovku na solární pohon na světě v obci Brixen im Thale. Od roku 1977 se zde proinvestovalo více než půl miliardy eur.

Dnes je v lyžařské oblasti SkiWelt každou sezonní noc v provozu zhruba 65 strojů na úpravu tratí, aby všech 284 kilometrů sjezdovek bylo každé ráno v perfektním stavu. A místní „manšestr“, tedy sjezdovka s typickými vroubky po rolbě, je mezi lyžaři velmi oblíbený.

Hlavně zelená

V současnosti se v této oblasti soustředí hlavně na využívání „zelené“ energie. Když třeba v devadesátých letech několik zim málo nasněžilo, začali provozovatelé řešit první zasněžovací systémy. Dnes tu mají patnáct retenčních nádrží umístěných takřka neviditelně v krajině, do nichž se v létě „vrací“ tající sníh a naplnit je pomáhá i dešťová voda.

Téměř veškerá elektrická energie potřebná pro provoz areálu i na výrobu technického sněhu se získává z ekologických zdrojů. Solární panely jsou k vidění na mnoha budovách, vytápění se často řeší peletami, využívá se tepelná elektrárna na biomasu či zbytkové teplo ze zasněžovacích zařízení. Bez zajímavosti nejsou ani rolby s GPS na měření sněhu, které upraví jen to, co je potřeba, čímž opět ušetří spoustu energie.

V sezoně navštíví středisko až 50 tisíc lidí za den, nalákat se je provozovatelé snaží i na „ledové království“ na Hochbrixenu. Každoročně zde postaví na dvacet iglú – na nafouknutý balon dopadá sníh ze sněžného děla, umělý sníh je totiž pro stavbu vhodnější než přírodní. V iglú je možné strávit noc, letos provozovatelé nabízejí i „svatební apartmá“ v romantické ledové verzi se šampaňským a polštáři ve tvaru srdcí. Na toaletu však pochopitelné musejí dobrodruzi chodit jinam.

Moderní tyrolská kuchyně

Špecle, polévka s velkým játrovým knedlíkem, kynutý borůvkový knedlík nebo štrůdl s vanilkovým přelivem? Klasická tyrolská kuchyně nemá moc čím překvapit, její moderní verze ale rozhodně stojí za pozornost. Ochutnat ji můžete třeba v resortu Sportresort Hohe Salve v tyrolském Brixentalu, kde se o progresivní podobu jídel stará šéfkuchař Markus Zeiser. Vynikající jsou například Sous Vide dušená jehněčí stehna s kukuřicí. „Moderní tyrolská kuchyně je především o vhodném zpracování nejlepších regionálních produktů a maximálnímu zpracování ingrediencí, a to včetně vnitřností. Nejdůležitějším a asi nejtypičtějším prvkem je kouř,“ říká Zeiser, fanoušek francouzské a italské kuchyně, který byl také dříve členem týmu oceněného prestižní Michelinskou hvězdou. „Nemám žádné motto, kromě toho, že vše by mělo chutnat dobře,“ dodává.

Dále čtěte:

Lyžařská dovolená vyjde v Gruzii stejně draho jako v Alpách. Letecky a s polovinou lidí na sjezdovkách

Dětské království pod Dachsteinem

Zugspitz Arena: skvělé lyžování ve třech tisících metrech