Lidstvo je lépe připraveno na případný střet s asteroidem než na možnou erupci supervulkánu. K té může dojít prakticky kdykoliv. Má vůbec smysl se jakkoli chystat na vulkanickou zimu?
Žádné známé asteroidy Zemi v příštích sto letech nemají ohrozit. Lidstvo kontroluje přes 98 procent asteroidů, jež se nacházejí v okolí Země, uvedla agentura NASA. Daleko větším potenciálním nebezpečím je aktivita supervulkánu a jeho zničující erupce, napsala britská mutace časopisu Wired v době, kdy se probouzí sopka Agung na ostrově Bali a chrlí popel do okolí.
Balijská sopka Agung se po padesáti letech probudila k životu. Podívejte se:
Na Zemi se vyskytuje asi tucet supervulkánů. V případě erupce by došlo k sopečné zimě, jež by vedla ke kolapsu zemědělství a následným hladomorům.
Přímou zkušenost s takovou situací lidé nemají, naposledy k podobné události došlo před 74 tisíci let na ostrově Sumatra při výbuchu supervulkánu Toba, který vyvrhl do okolí 2800 kilometrů krychlových horniny a následně se teplota na Zemi snížila o 5 stupňů Celsia. Největší kaldera na světě se nyní nachází v parku Yellowstone ve Spojených státech.
„Supervulkán z Yellowstone má potenciál způsobit velkou spoušť,“ řekla Rosaly Lopesová, vulkanoložka z NASA. Tvrdí ale, že takový výbuch v Americe je vysoce nepravděpodobný. Ale i kdyby vědci rozpoznali, že se erupce blíží, těžko by s tím mohli něco udělat, napsal Wired.
„Jako lidstvo nemáme nyní kapacitu zastavit velkou sopku před erupcí,“ vysvětlil geolog Jefferson Hungerford z Yellowstonského národního parku. Předpokladem by bylo odebrat energii pod územím devíti tisíc kilometrů čtverečních, což je nemožné.
Teoretický plán ochlazování
I když NASA vypracovala teoretický plán na ochlazování supervulkánu, které by trvalo podle Lopesové 50 tisíc let, ve skutečnosti to není proveditelné, zdůraznil Michael Poland, geofyzik ze sopečné observatoře v Yellowstonském parku.
Podle Hungerforda se ze zprávy o projektu NASA stala pouze mediální senzace. Vulkanoložka Lopesová je ale i nadále přesvědčena, že by obrovská sopka mohla v budoucnu poskytnout lidem levnou a čistou energii. Geotermální energii využívají úspěšně na Islandu, na energetickém mixu ostrova se podílí čtvrtinou.
Pokud by lidé měli mít možnost zastavit erupci nějakého vulkánu, měli by se zaměřit ne nějakou menší a aktivnější sopku, míní Poland. Například známý Vesuv ležící u Neapole, jenž pohřbil starověké Pompeje v roce 79 před Kristem. „Pokud bychom měli schopnosti zastavit erupci sopky, měli bychom se zaměřit na podobnou sopku, jako je Vesuv,“ vysvětlil.
Jednou něco udělají
Italský geofyzik Luca De Siena, který Vulkán studoval, se domnívá, že vrty v blízkosti Neapole byly riskantní, protože půda okolo sopky byla příliš horká. V hloubce 500 metrů se vrty zhroutily. Přesto si myslí, že by se mělo v experimentálních plánech NASA pokračovat. „Supervulkány jednou něco udělají. Může to být za sto let, za tisíc let, nebo za deset tisíc let. Pokud nebudeme schopni snížit napětí v takové sopce, nebudeme schopni na Zemi přežít,“ varoval De Siena.
Vědci se shodují, že lidé toho o sopkách a vulkanické činnosti ví stále málo a měli by se na výzkum sopek pozorněji zaměřit. Čím více toho budou vědět, tím lépe budou moci předvídat jejich chování. Před padesáti lety toho lidé o vesmíru také věděli daleko méně než nyní, argumentuje Lopesová.
Dále čtěte:
Konflikt se Severní Koreou by mohl mít až dvě miliardy obětí. Kvůli hladomorům
Ropa a plyn pod palbou. Těžba v USA způsobuje zemětřesení
Trumpovo městečko. Hrozí jim zaplavení mořem, na oteplování stejně nevěří
