Studie zveřejněná v časopise Neuron ukazuje, jak funguje mozek, když se člověk na něco soustředí. Míra pozornosti není konstantní, ale kolísá. Stejné to je u opic.
Pozornost funguje podobně jako laser. Je to soustředěný tok myšlenek. Maximální koncentrace pak vede k úspěchu, říká se. Vědci nyní zjistili, jak lidská schopnost soustředění funguje. Dá se přirovnat k divadelními reflektoru, jehož světlo se může ztlumit nebo naopak rozjasnit.
Vědci z Princetonské univerzity prováděli pokusy na lidech a opicích druhu makak a dospěli k závěru, že lidská pozornost stejně jako u makaků funguje v jakýchsi spirálách a není konstantní. Pozornost během jedné vteřiny čtyřikrát ochabne a opět se zvýší. Výsledky publikovali v časopise Neuron.
„Mozek nemůže zpracovat vše, co se odehrává v našem okolí,“ vysvětlil jeden z autorů výzkumu Ian Fiebelkorn z neurologického institutu na Princetonské univerzitě. Mozek zpracovává jen některé informace na úkor ostatních. V době, kdy pozornost poleví, mozek monitoruje okolí, zda se neobjevilo něco, co je důležitější.
Happiness manažerka s poruchou soustředění: Berte život s humorem
Člověk si tyto chvíle snížené koncentrace neuvědomuje, mozek nás nutí vnímat realitu jako film, který se nezastavuje. „Je to pozoruhodný objev, který odkazuje na dávnou debatu ohledně toho, zda je naše vnímání nepřetržité,“ dodala psycholožka a vedoucí projektu Sabine Kastnerová. Mozkové rytmy mohou být spojeny s tím, jak se chováme, dodala. Na vrcholu mozkové vlny je soustředění nejnižší a naopak.
Rychlé kolísání pozornosti je způsobeno evolučním vývojem. „Vždy si musíte dávat pozor, zda kolem vás není něco s většími zuby,“ dodal Fiebelkorn. V moderním životě to je například schopnost si uvědomit, zda se neblíží automobil, když přecházíme přes přechod. Tato schopnost umožňuje lidské přežití. Není ale pro člověka výlučná, jak ukázal výzkum.
Výsledky studie by mohly pomoci lidem, kteří mají diagnostikovánu poruchu pozornosti ADHD, jež je spojována s hyperaktivitou. V pozdějším věku je porucha spojována s pocity vnitřního neklidu. Mozek postižený ADHD zřejmě neumí vyvažovat mezi oběma stavy, kdy se člověk soustředí a kdy naopak pozornost ochabuje, míní Kastnerová. Lepší poznatky o fungování mozku mohou nabídnout lepší terapii pacientů s ADHD, dodala.
Dále čtěte:
Ano, nebo ne. Naučte se rozhodovat, usnadníte si život
Čína povolila transplantaci hlavy. Vyvolává to obavy západních lékařů
Robot pozná, kdy zemřete. Lékaři to ocení
V Curychu začalo tlouct silikonové srdce. Změní medicínu budoucnosti?
