Aktuálně je v rámci České republiky evidováno na 420 tisíc lidí, kteří pobírají invalidní důchod. To dělá necelá čtyři procenta zdejších obyvatel, jež jsou vzhledem ke svému zdravotnímu stavu odkázáni na pomoc státu. Kolik přesně ale tyto dávky činí? A v jaké chvíli na ně vzniká člověku nárok? Na to naleznete odpovědi v dalších částech tohoto článku.
Aby vám stát mohl vyplácet invalidní důchod, je potřeba splňovat dvě základní podmínky – musí ve vašem případě dojít k poklesu pracovní schopnosti a zároveň se musíte po určitou dobu účastnit důchodového pojištění (pokud jste se v invalidním důchodu ocitli následkem pracovního úrazu či nemoci z povolání, toto kritérium se vás netýká). Zároveň pochopitelně musíte být mladší pětašedesáti let, neboť přesně taková je aktuální „zastropovaná“ hranice pro nejvyšší věk odchodu do starobního důchodu.
Stupně invalidity
V závislosti na tom, jak velký pokles pracovní schopnosti byl u vás zaznamenán, posléze rozhodne příslušný posudkový lékař České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) o stupni invalidity. Na výběr má přitom ze tří možností:
- invalidita I. stupně – pokles pracovní schopnosti o 35 až 49 procent,
- invalidita II. stupně – pokles pracovní schopnosti o 50 až 69 procent,
- invalidita III. stupně – pokles pracovní schopnosti o 70 a více procent.
Potřebná doba pojištění
Určení stupně invalidity je prvním předpokladem pro stanovení konečné výše přiznaného invalidního důchodu. Ten se totiž skládá ze dvou hlavních složek, a sice ze základní a procentní výměry. První zmíněná je přitom stanovena zákonem, a je tedy pro všechny stejná. V roce 2019 činí 3 720 korun měsíčně.
Výpočet druhé části – té procentní – závisí, jak už bylo řečeno, na stupni invalidity, ale zároveň ještě na dalších faktorech. Jedním z nich je i počet let hrazeného důchodového pojištění. Zde platí přímá úměra, takže čím je člověk starší, tím delší doba účasti na tomto typu pojištění se od něj očekává. V praxi to pak vypadá následovně:
- do 20 let věku méně než 1 rok,
- od 20 do 22 let alespoň 1 rok,
- od 22 do 24 let alespoň 2 roky,
- od 24 do 26 let alespoň 3 roky,
- od 26 do 28 let alespoň 4 roky,
- nad 28 let alespoň 5 let.
Pakliže je vám osmadvacet a více, vztahuje se na vás další podmínka. Tou je skutečnost, že potřebnou dobu pojištění musíte nasbírat během posledních 10 let před vznikem invalidity. U osob starších osmatřiceti je sice tento interval rozšířen na dvojnásobek, zároveň ale musíte počítat s tím, že namísto pěti roků je potřeba být pojištěn po dobu celých deseti.
Invalidní důchod pro studenty
Protože by takto nastavená pravidla znemožňovala vyplácení invalidního důchodu například vysokoškolskému studentovi, bylo nutné zvážit jisté výjimky. Do doby pojištění se proto započítává i studium jak na střední, tak vysoké škole po dosažení věku 18 let, po ukončení povinné základní docházky a do maximální výše šesti let.
Stejně tak se do tohoto limitu počítají i jiné takzvané náhradní doby pojištění jako například péče o dítě do čtyř let věku, péče o osobu blízkou, která není sama schopna vykonávat některé základní životní potřeby, či evidence na úřadu práce.
V případě, že vás invalidita zastihla ještě před dovršením dospělosti, přičemž její stupeň byl stanoven jako třetí, tedy nejvyšší, máte nárok na takzvaný invalidní důchod z mládí, díky čemuž žádnou dobu účasti na důchodovém pojištění vůbec řešit nemusíte.
Invalidní důchod a přivýdělek
Jestliže zjistíte, že potřebnou dobu pojištění ani po započtení všech alternativních variant nesplňujete, nemusíte hned zoufat. Podmínku lze splnit kdykoliv během 10 let od okamžiku, kdy vaše invalidita vznikla. A splníte ji jednoduše tak, že si začnete přivydělávat.
Ostatně, možnost přivýdělku se v souvislosti s vyplácením invalidního důchodu nikterak nepříčí, ba naopak. Vzhledem k tomu, že v případě prvního a druhého stupně invalidity nebývají zpravidla měsíční dávky této státní podpory nijak závratně vysoké, bez přivýdělku se zřejmě tak či tak neobejdete.
V takové chvíli nicméně odborníci doporučují, abyste volili raději zkrácený úvazek. Pokud byste totiž pracovali celých 40 hodin týdně, mohla by vám ČSSZ snížit stupeň invalidity. Na kolik peněz si díky svému přivýdělku přijdete, nicméně nijak omezeno není.
A pak je tu ještě další důležitá skutečnost, kterou je potřeba zohlednit: i přes přiznání invalidního důchodu, ovšem „pouze“ v rámci prvního nebo druhého stupně nejsou tyto roky započítávány jakožto náhradní doba potřebná pro vznik nároku na důchod starobní. Z toho tedy jasně vyplývá, že zaměstnání, byť na zkrácený úvazek, je z hlediska zajištění vaší budoucnosti ve stáří dokonce zcela žádoucí.
Výpočet invalidního důchodu
A kolik že invalidní důchod vlastně činí? Na tuto otázku bohužel nelze jednoznačně odpovědět, neboť jeho výše se liší případ od případu. Samotný výpočet zahrnuje základní výměru, která je pro všechny stejná (3 270 Kč v roce 2019), tím však veškeré podobnosti končí. Do procentní výměry se totiž promítají jednak stupeň invalidity a délka doby pojištění, ale také příjmy dosahované před vznikem invalidity.
Při výpočtu se pak tyto příjmy zprůměrují a srovnají pomocí přepočítávacích koeficientů. Následně se zohlední jakési dvě redukční hranice, z nichž vzejde výpočtový základ. Tento výpočtový základ pak má v rámci jednotlivých stupňů invalidity přidělen vlastní procento, čímž konečně vznikne ona procentní výměra.
V případě prvního stupně se počínaje letoškem jedná konkrétně o 0,5175 procenta, u druhého je to 0,7755, zatímco třetí kalkuluje s 1,5525 procenta.
Pakliže se vám zdá výpočet invalidního důchodu složitý, zkuste naši kalkulačku
Zároveň byste měli vědět, že zatímco o maximální výši dávky vyplácené na základě invalidního důchodu se zákon vysloveně nezmiňuje, ta minimální stanovena je. Procentní výměra nesmí být nižší než 770 korun, a tudíž nejnižší možná celková částka aktuálně činí 4 040 Kč.
Žádost o invalidní důchod
Žádost o invalidní důchod se podává na místně příslušné okresní správě sociálního zabezpečení, přičemž pokud byste se tam nemohli vzhledem k vašemu zdravotnímu stavu dostavit osobně, může ji za vás vyřídit rodinný příslušník, kterému k tomu dáte písemný souhlas. Zároveň jste povinni doložit ještě lékařské povolení, jež dokládá, že vám vaše zdraví návštěvu této instituce skutečně nedovoluje.
Nesouhlas s rozhodnutím o invalidním důchodu
Pokud byste s rozhodnutím sociálky snad nesouhlasili, můžete ve lhůtě 30 dnů od okamžiku, kdy jste o něm byli vyrozuměni, podat námitku. Na ní musejí být uvedeny údaje typu, jaké rozhodnutí napadáte, v jakém rozsahu a v čem konkrétně spatřujete hlavní rozpor. Teprve po absolvování námitkového řízení v rámci ČSSZ se může celou záležitostí případně zabývat krajský soud, přičemž řízení jako takové je osvobozeno od veškerých správních poplatků.
Zvýšení či snížení invalidního důchodu
V neposlední řadě je potřeba pamatovat na to, že invalidní důchod nemusí být člověku vyplácen doživotně, respektive do doby, než vznikne nárok na důchod starobní. Stav pacienta je v průběhu let pravidelně kontrolován, a tak se může stát, že budete přeřazeni do kategorie s jiným stupněm invalidity, což pochopitelně přímo souvisí s tím, kolik vám bude stát vyplácet. Ke změně ale může přirozeně dojít oběma směry.
Částečný invalidní důchod
V souvislosti s touto problematikou se často nepřesně hovoří o pojmu částečný invalidní důchod. Pravda je ovšem taková, že tento termín technicky vzato zanikl již na začátku roku 2010, kdy vešla v platnost novela zákona o důchodovém pojištění.
Do té doby se invalidní důchod skutečně dělil na plný a částečný, dnes však český právní systém osoby pobírající tuto sociální dávku rozlišuje právě na základě stupně invalidity.
