Ačkoli je poptávka po historických objektech momentálně vyšší než před dvěma lety, dosud největší boom se datuje do 90. let po restitucích. Firmy i soukromníci tyto stavby tehdy kupovali za výhodných podmínek, někteří rovnou s vidinou prodeje, a tak je dnes celá řada zámků, far i mlýnů v chátrajícím stavu. „V současnosti je na trhu stále z čeho vybírat, přestože se během posledního půl roku prodalo hned několik unikátních zámků nabízených několik let,“ přibližuje specialistka na historické nemovitosti realitní kanceláře Luxent – Exclusive Properties Lenka Munter.
Kromě zámků a loveckých zámečků je k prodeji také řada statků, mlýnů, starých továren, ale i far, hájoven, kostelíků a kaplí, přičemž tyto objekty si kupující často přizpůsobují rodinnému bydlení. „Aktuálně, kdy na trhu není dostatek malých zámků, se častěji setkávám právě s poptávkami po starých mlýnech, farách a hájovnách,“ konstatuje Munter. Doba prodeje historických objektů je velice individuální. Zatímco některé stavby se prodávají i rok, jiné najdou majitele po první prohlídce.
Nebývalý nárůst zájmu o historické objekty byl podle ní zaznamenán především během pandemie koronaviru: „Nabízí se jednoduché vysvětlení – pro movité investory peníze nehrají nejdůležitější roli. Nejvyšší hodnotu představuje zdraví, rodinný život na krásném místě obklopeném přírodou a čím dál tím více také návrat k tradici a zájem o historii v těchto turbulentních a nejistých časech.“
Ocenění bývá složité
Složitou disciplínu v prodeji historických nemovitostí představuje jejich ocenění. Během něj se totiž musí zohlednit celá řada faktorů. Kromě těch základních, které se berou v úvahu i při oceňování rodinných domů, je rozhodující také to, zda mají jednotlivé stavby nějaký kulturní či estetický přínos, ale záleží rovněž na možnostech užívání.
Lenka Munter se specializuje na prodej historických nemovitostí. Foto: Archiv Lenky Munter, použito se souhlasemNěkteré parametry se navíc určují velmi těžko. „Obzvlášť třeba kulturní a historická hodnota, například pobyt významných rodů a průběh zajímavých událostí. Prim ale hrají především technické aspekty. Ty nakonec rozhodují o ceně,“ vysvětluje Munter, kterou před lety oslovil časopis Forbes New York se žádostí o ocenění některých objektů obývaných britskou královskou rodinou. „Například cenu Buckinghamského paláce jsem odhadovala na pět miliard dolarů,“ dodává a pro jistotu upřesňuje, že se jedná o vlastnictví státu, které ve skutečnosti nebude na prodej.
Opravy za stamilióny
Do finální ceny historických objektů se samozřejmě promítnou také náklady spojené s případnou rekonstrukcí. Ta se může skutečně prodražit. V některých případech se totiž rovná až dvacetinásobku pořizovací ceny. „U některých objektů odhaduji kompletní rekonstrukci na řády stamilionů korun. Drtivá většina zámků, co mám v nabídce, je navíc památkově chráněná,“ říká Munter. V takovém případě se zájemce v případě rekonstrukce musí připravit na jednání s úřady. Na druhou stranu existuje řada grantů a dotací, které mohou novému majiteli s rekonstrukcí objektů spadajících pod památkovou ochranu finančně pomoci.
K financování oprav a údržby objektů pak někteří majitelé využívají také peníze ze strany veřejnosti, konkrétně návštěvníků historických nemovitostí, kteří zaplatí za vstupné a prohlídky. „Menší zámky trvale obývané vlastníky se v drtivé většině nezpřístupňují, velké zámecké komplexy ale s takovými možnostmi počítají,“ vysvětluje Munter.
Majitelé historické prostory rovněž pronajímají na svatby, oslavy i hudební festivaly, čímž se některé zámky stávají zároveň kulturním centrem svých regionů. Jedním takovým je třeba zámek Světlá nad Sázavou (na titulním snímku), který od odborné veřejnosti získal Čestné uznání za významný přínos v oblasti hmotného kulturního dědictví za rok 2020, konkrétně za celkovou obnovu a oživení.
