Kolonizace Marsu by znamenala znatelné zásahy do lidské genetiky, upozorňuje evoluční biolog Scott Solomon. Zesílené kosti a menší závislost na kyslíku, ale také vyšší hrozbu rakoviny či větší rizika při těhotenství. Podle Solomona by dokonce nemělo docházet k rozmnožování mezi pozemšťany a „Marťany“.
O možnosti kolonizovat Rudou planetu se v posledních letech mluví stále více. Vizionář a šéf vesmírné společnosti SpaceX Elon Musk chce posílat rakety s lidskou posádkou na Mars v roce 2024, vlastní plány s astronauty má i americká NASA. Scott Solomon ale na webu Inverse varoval před dlouhodobými efekty, které by pro lidské tělo znamenal pobyt na Marsu.
Věříte, že lidstvo dokáže kolonizovat Mars?
U osadníků Marsu by se po dvou generacích podle Solomona dalo pozorovat zesílení kostí, zvýšená míra krátkozrakosti a prakticky nulový imunitní systém. Těhotenství a porod by pro matky na Marsu bylo údajně mnohem rizikovější než na Zemi. Vystavení vysoké radiaci by pak hrozilo přílivem výskytu rakoviny.
Solomon dokonce tvrdí, že by se lidé z Marsu neměli pokoušet o reprodukci s pozemšťany. „Evoluce je rychlejší nebo pomalejší v závislosti na tom, jak výhodnější je určitá mutace,“ tvrdí Solomon. Znamená to, že pokud lidé na Marsu získají mutaci, která zvýší jejich šance na přežití, je to k jejich prospěchu, zároveň by však tyto geny předávali mnohem rychleji, než by měli.
Už jen pouhý kontakt mezi oběma skupinami by mohl být smrtelný. Solomon podotýká, že na Marsu nejsou mikroogranismy, které přenášejí nemoci, takže kdyby obě skupiny žily v izolaci, mohly by se na Marsu vymýtit infekční nemoci.
Zlatá horečka mezi nebem a zemí. Investory láká vesmír
Pobyt na Marsu by měl z dlouhodobého hlediska také výhody. Každý novorozenec na Zemi se rodí s šedesáti novými mutacemi, na Marsu by toto číslo podle Solomona vyskočilo do řádu tisíců. Lidé by tak v dalších generacích byli mnohem lépe připraveni na podmínky života na Marsu. Kromě jiného by se jim vyvinul jiný odstín pleti, který by je lépe chránil proti radiaci, či by se jim snížila závislost na kyslíku.
„Pokud nakonec obydlíme různé světy rozeseté po celé galaxii, tak časem dojde k evoluci velkého množství nových lidských druhů,“ říká Solomon. „Měli bychom si uvědomit, že to může mít nezamýšlené důsledky.“
Dále čtěte:
