Loňský rok byl pro zmrzlinu krizí. Z dat Eurostatu vyplývá, že za minulé léto se vyrobilo a prodalo pouze 36,3 milionu litrů chlazené pochoutky, což bylo nejméně od roku 2013. Zčásti k tomu přispěla pandemie a velký vliv mělo i deštivé počasí, ve kterém měl málokdo chuť na další zchlazení. Letos však zmrzlináři zažívají znovuzrození. Konzumace se vrací na předcovidové hodnoty a celkový objem prodané zmrzliny bude záviset na podnebí ve druhé polovině léta.
Po roce 2019, který byl rekordním, co se týče teplot i množství vyrobeného ledového dezertu, které dostáhlo 79,3 milionu litrů, přišel propad. Nevlídné počasí v prvních týdnech léta minulého roku a protipandemická opatření poškodily především prodej kopečkové a točené zmrzliny z okének či stánků. Nemožnost dát si pořádný pohár se šlehačkou v oblíbené cukrárně si Češi vynahradili nákupy zmrzliny ve vaničkách. Ve chvílích, které lidé proseděli v uplynulém roce doma na gauči, často sahali po kelímcích o objemu kolem půl litru. V popularitě vedl Pegas Premium od firmy Prima, Strawberry Shake značky Bidfood ČR nebo Polárka Filmová se slaným karamelem. „V tomto posílila svou pozici privátní značka nabízející dobrou kvalitu a rozumné ceny,“ říká Lina Sidorenková ze společnosti Euromonitor International, která provedla podobný průzkum jako Eurostat.
Někteří prodejci se v reakci na lockdown a následný pokles počtu zahraničních turistů, kteří běžně tvoří velkou část zákazníků, rozhodli poslat zmrzlinu do světa přes internet. Například Fruitisimo Fresh, jež je proslulé svými stánky na chodbách nákupních center, začalo mražené ovocné dobroty rozvážet přes Rohlík.cz a Košík.cz.
Jednu velkou míchanou
Ani pandemie však nezměnila základní české trendy a preference. Na ulicích mají točené kornouty stále o hodně více příznivců než kopečky, a pomyslný žebříček popularity vedou tradiční příchutě vanilka a čokoláda. Dobře lze rovněž vidět, že po letech ekonomické prosperity a zvyšování výdělků se lidé nebojí si za zmrzlinu připlatit. Před vypuknutím pandemie Češi často vyhledávali prémiové značky a lokální zmrzliny. Kopečkům za 10 korun na náměstí zřejmě odzvonilo. „Cena průmyslově vyráběné ovocné zmrzliny přitom těsně před pandemií vyskočila na svůj historický rekord, když se poprvé soustavněji pohybovala měsíc co měsíc nad úrovní 200 korun za jeden litr,“ tvrdí ekonom Lukáš Kovanda. Za necelých 10 let hodnota mraženého dezertu vystoupala až o pětinu.
„Spotřebitelská nálada se rychle vrací do normálu,“ předpovídá analytik Trinity Bank. Poptávka by se tedy měla dostat na stejné hodnoty jako před dvěma lety, případně lehce nižší. Mění se ale preference zákazníků. Obyčejnou kopečkovou zmrzlinu postupně nahrazuje poctivá ovocná. Mezi točenými zmrzlinami kraluje ta opočenská, z 2500 českých stánků s tímto lahodným produktem má podíl dvou tisícovek a expanduje za hranice. František Culek, který stojí za zmrzlinářskou sekcí firmy Bohemilk, tedy i za značkou Česká zmrzlina z Opočna si myslí, že jejich dezert už ochutnali snad všude kromě Antarktidy. Další řetězec točených zmrzlin patří například pod Globus, jinak zmrzlinářství zůstává doménou menších živnostníků.
Slané buráky a Prosecco v kornoutku
Oblíbenost v poslední době získávají také netradiční příchutě. Už před covidem prorazil Magnum s veganskou alternativou smetanového nanuku. Ovocný Světozor v Praze nabízí ve svých patnácti pobočkách novinku troll s praskajícími kousky jako hit pro děti. Vedoucí sítě cukráren Bogdan Machowski si na nedostatek zákazníků nestěžuje, lidé prý naopak letos chodí víc. V centru české metropole prodejci pocítili úbytek turistů, jinde se prý nic nemění, naopak v regionech si dávají zmrzlinu i lidé, kteří se rozhodli letos strávit dovolenou v Česku.
Fenoménem se stávají originální zmrzliny, například slaný karamel a arašídy, které pochází z USA a v oblíbenosti už u nás poráží své sladké konkurenty. V Créme de la Créme v Husově ulici koupíte například alkoholovou zmrzlinu s příchutí Prosecca, v Nymburce u Kateřiny Willmann pak lentilkovou, smrkovou nebo levandulovou. Na brněnském náměstí se zase prodávají kopečky s vůní zázvoru. Na food festivalech najdeme i takové kuriozity, jako je masová nebo česneková zmrzlina, ale ty ve stálé nabídce nemá nikdo. Lidé je ze zvědavosti ochutnají, vyfotí se s nimi, ale nevrací se pro ně.
Podle stánků u Globusu lze pro změnu porovnat, jaké příchutě zákazníci v různých regionech preferují. „V Liberci upřednostňují levandulovo-borůvkovou, Pardubice „ujíždí“ na makové, Karlovy Vary jsou čokoládové, České Budějovice jahodové a Praha je univerzální,“ uzavírá Pavel Meduna, který má v supermarketu sladkosti na starost.
