Bezpečnostní odborník s více než deseti lety praxe ve firmě působí třetím rokem a má na starosti právě kamerovou divizi, tedy Video Solutions Services.
Zatímco možnosti využití běžných kamer jsou dobře známé a jasně ohraničené, chytré kamery mají daleko větší spektrum potenciálního nasazení.
„On už ten pojem chytrá kamera je jedinečný,“ vysvětluje Michal Šotek. „My ho definujeme jako zařízení, které dokáže komunikovat s ostatními zařízeními zákazníka, například výrobní linkou, ovládáním světel ve výrobě či v samotné budově a podobně. Tato schopnost z nich právě dělá chytré kamery, kterým říkáme IoT kamery. Chytré kamery mohou podnikům nabídnout výraznou přidanou hodnotu v závislosti na tom, co zákazník potřebuje a očekává.“
Jde o sofistikovaný systém, který v sobě kombinuje moderní modulární hardware a snadno integrovatelný software.
Michal Šotek
Vystudoval v roce 2014 fakultu bezpečnostního inženýrství na Vysoké školy báňské – Technické univerzitě Ostrava. Do roku 2020 působil ve firmě SECURITAS ČR na různých pozicích, kde se věnoval zejména vývoji zákaznických řešení a rozšiřování portfolia.
Do společnosti Konica Minolta Business Solutions Czech nastoupil před třemi lety, nejprve na post Business Development Managera pro produkty Mobotix a od roku 2021 zde zastává funkci ředitel divize Video Solution Services se zodpovědností pro Českou republiku a Slovensko.
„Před pěti lety jsme jako Konica Minolta koupili německého výrobce kamer Mobotix. Díky tomu můžeme nabídnout skutečně evropský výrobek, který má ověřený firmware a software a pečlivě testovaný hardware: V horkovzdušných pecích se testuje odolnost proti teplu a umí fungovat i za velké zimy. Takže jde o odolný produkt, který má už v základu pětiletou záruku, spoustu bezpečnostních certifikátů a prodělává pravidelné penetrační testy od důvěryhodných společností.“
Jedním z klíčových odlišujících prvků chytrých kamer Konica Minolta je jejich modularita.
„Zákazník si koupí tělo kamery, kde pak může využít senzory, reproduktor, infračervený přísvit a další technologie podle svojí potřeby. Dokáže je navíc měnit průběžně. Když třeba po půl roce zjistí, že by se mu hodil nový modul, může ho klidně vyměnit a agilně reagovat na své potřeby i potřeby svého zákazníka. Nebo třeba může využít dva různé snímače a vidět vedle sebe jak normální obraz, tak obraz termální. Kdyby začalo něco ve výrobě hořet, tak ostraha se může podívat na oba typy obrazu, vidět přesně, co se děje, do toho začne například houkat siréna propojená se systémem kamery.“
Nejde jen o obraz, kamery zachytí i teplotu výrobní linky
Kde se dají chytré kamery dobře v současné době dobře uplatnit?
Co se týče našich chytrých kamer, tak si troufám říct, že největší část našich řešení, můžeme aplikovat v logistice. Tam dokážeme vyřešit celou řadu problémů, včetně například zabezpečení celého areálu logistické haly. Tyto areály jsou obrovské a my pomocí kamer dokážeme detekovat vše, co se tam děje: Řízení vstupu, kontrola identity, kontrola vjezdu, rozpoznávání registračních značek, automatizace a podobně.
Jde o automatizaci celého procesu, kdy dokážeme efektivně nahradit místní ostrahu a omezit množství lidských chyb. Naše kamery zvládnou vše od začátku do konce. Představme si třeba řidiče dopravní firmy, který si přijede naložit zboží z logistického areálu a odvézt ho. Přijede k bráně a chytrá kamera detekuje jeho poznávací značku a případně i řidiče samotného. Kamera zaznamená, kdy přesně přijel, pro co přijíždí a kdy zase odjede. Pracovník sedící za systémem tedy ví vše, co potřebuje, a dokáže zajišťovat bezpečnost celého areálu. To pomůže i třeba v dohledávání incidentu.
Když pracovník zjistí, že třeba před měsícem došlo k poškození nějaké části areálu nebo nabourání do budovy nějakým dopravcem, tak v databázi psané ručně člověkem by to nalezl jen těžko. Čitelnost a přesnost nemusí být dokonalá. Při záznamu kamerou je vše jasně dané, i proto dokáže automatizace ušetřit tolik nákladů, právě kvůli odstranění lidských chyb. A pokud si zákazník chce například vrátnici ponechat, pak mu chytré kamerové systémy mohou pomoci zefektivnit provoz, ušetřit na mzdách zaměstnanců, kteří tam nemusejí být nonstop, a podobně. Máme i například softwarovou nadstavbu na mobilní telefony, kdy klient může ovládat otevírání bran a kontrolovat registrační značky. Centrálně jde ovládat celý složitý logistický proces.
Jdou tyto kamery využít i pro zajištění kvality výroby?
Určitě, další zajímavou věcí je právě využití termálních kamer v průmyslu a výrobě. Můžeme v přímém procesu sledovat, zda se například motory, hřídele a podobně nepřehřívají. Na našich kamerách jde vyznačit až 20 separátních zón a v těch nastavit vhodné rozpětí teploty a maximální možnou teplotu. Při překročení této teploty dokáže kamera reagovat, jak si uživatel nastaví, poslat třeba výstrahu, případně i vypnout výrobu a započít nouzovou evakuaci zaměstnanců. V logistice zase takto můžeme hlídat teplotu u nabíjecích stanic pro vysokozdvižné vozíky. Kamera je schopná i rozpoznat, zda je třeba baterie v pořádku a stabilní, a pokud ne, tak správce varovat.
Teď trochu k legislativní stránce. Na co si musí zákazníci dávat pozor třeba při využívání technologií na rozpoznávání obličeje?
Tady můžeme dát jako příklad dva typy řešení. Ten první je určený pro retail nebo například velká nákupní centra, kde kamery zjišťují, jaký typ lidí jim do obchodu nejčastěji chodí, že jde třeba o ženy nad 60 let nebo muže pod 30 let. V takovém případě k žádným komplikacím nedochází, protože kamery tyto údaje zpracovávají na úrovni metadat a žádná grafická data ukládána nejsou. Uloží se pouze výsledná čísla, nedochází k nahrávání.
Druhé řešení spočívá v situaci, kdy klient například potřebuje verifikovat, že mu do areálu nevstupuje osoba, která není oprávněna tam vstoupit – tedy například, aby do budovy nevnikl někdo, kdo našel na zemi ztracenou vstupní kartu. U velkých areálů, kde se pohybuje hodně lidí, to může být problematické, chytré kamery tu mohou pomoci. Záznam, třeba fotografie, z karty se porovná se záznamem kamer. Tady už ale samozřejmě jde o ožehavé téma, protože je potřeba vést určitou evidenci podle nařízení GDPR.
Legislativa ukládá, že si zákazník musí vést evidenci o tom, jaké údaje zpracovává, kde je zpracovává, kde je ukládá, kdo k nim má přístup, jak jsou záznamy zabezpečeny a tak dále. Zaměstnance také musí informovat o tom, že jsou sledováni, a mít svolení. Do zaběhnutého provozu se takto výrazné změny zavádí poměrně těžko, ale zákazníci, kteří jsou připraveni, už většinou s touto variantou počítají, vstupní karty mají fotografii a zaměstnanci vědí, že je kamery v rámci ověření identity mohou zaměřit.
Jak rozvoj kamerových systémů či jejich uplatnění ovlivnila pandemie covid-19, pokud vůbec?
Ze dvou hledisek určitou změnu vnímám. Jedna věc je, že se hodně akceleroval důraz na optimalizaci a úsporu nákladů, protože firmy začaly šetřit. Chtěly ušetřit i za počty lidí na pracovišti, ostrahu, vrátnici. Zjistily, že vrátnice či ostraha vlastně nejsou moc efektivní. Kamery dokážou pokrýt daleko větší prostor než vrátný, detekují jakoukoliv přítomnost a ohlídají si, že se v areálu nikdo netoulá, a to plně automatizovaně, přičemž v případě narušení zabezpečení například umí systém rovnou upozornit policii.
Právě za covidu si zákazníci často uvědomili, že tato možnost vůbec existuje. Že se dá třeba i dohodnout s dopravci, že dorazí na konkrétní hodinu, a že některá pracovní místa prostě nepotřebují. My tato řešení nabízíme už dlouho, ale bojujeme s určitou neznalostí těchto možností, zákazníci často nestíhají všechny změny v technologiích sledovat. Covid toto určitě urychlil. Nabízíme například i takové kiosky, které umí nahradit vrátnici, kde může být také integrovaná kamera a kde lze ohlásit, kdo jste a proč jdete do budovy, ověřit se pozvánku v e-mailu a třeba automaticky zavolat zaměstnanci, za kterým jdete, i takové možnosti máme.
Takže ty změny se primárně týkají tlaku na úspory?
Tak, na úsporu nákladů a změnu uvažování v tom, že zákazníci byli najednou dotlačeni k tomu přemýšlet jinak. Zjištění, že se dá spolehnout i na technologie.
