Menu Zavřít

Dlouhé, dlouhé peníze. Jen slavné jméno dětem miliardářů nestačí

2. 6. 2018
Autor: Profimedia.cz

Dědit umí kdekdo, ale ani cesta vydlážděná slavným jménem a konexemi předků nikoho nepřivede na vrchol sama od sebe

Snadněji se to řekne, než udělá. „Studuji vojenství, aby můj syn mohl studovat obchod, aby jeho syn mohl studovat umění,“ říkával před více než dvěma sty lety John Adams, druhý prezident Spojených států. V kostce tak vyjádřil to, o čem dnes mluvíme jako o jednom z měřítek úspěšnosti kterékoli kultury: schopnost předávat své výdobytky z jedné generace na druhou.

Adams sám předával, co mu síly stačily. Jeho syn John Quincy Adams se stal prezidentem a jeho jméno stojí na čestném místě mezi odpůrci otroctví. Už jeho syn John Quincy Adams II. však musel znovu studovat vojenství, tentokrát pro válku Severu proti Jihu; na vysokou funkci naopak přes veškerou snahu nikdy nedosáhl.

Rod Adamsů:
 Rodokmen Adamsů

Rodina Adamsových od těch dob zaznamenala ústup ze slávy. Jejím nejprominentnějším členem je dnes právník John Donley Adams (44), jenž se předloni marně chtěl stát ministrem spravedlnosti státu Virginia. Nejpopulárnějším Adamsem tak zůstává Samuel - silný tmavý ležák. Předávání výdobytků není legrace ani pro výjimečné lidi.

Rothschildové - 300 let

„Rodina Rothschildova se vzpírá popisu,“ píše populární britský historik Paul Johnson, „celé knihovny o nich byly napsány, ale neexistuje mezi nimi jediná kniha, která by byla přesná a informativní zároveň. Vyslovenou lež poznáte snadno, ale zjistit pravdu neumí nikdo.“

Můžeme tedy alespoň zopakovat, že frankfurtský směnárník Amschel Rothschild měl v roce 1744 syna jménem Mayer Amschel. Ten si předsevzal, že založí mezinárodní bankovní impérium, a je proto považován za otce moderního finančnictví.

Svých pět synů na začátku 19. století postupně vyslal do Londýna, Paříže, Vídně a Neapole (poslední zůstal ve Frankfurtu). Nejlépe se zpočátku vedlo londýnskému Nathanovi, který vydělal základ rodinného superjmění na financování války proti Napoleonovi.

 Nathaniel Philip Rothschild

Nathaniel Philip Rothschild

O sedm generací později vidíme šestačtyřicetiletého barona Nathaniela Philipa Rothschilda, jak zakládá ropné firmy v Iráku. Za více než tři sta let zavřela dynastie bankéřů z původních pěti bank pouze frankfurtskou, a to jen proto, že tamní větev rodiny vyhynula. Hlavou rodiny je David de Rothschild, prapravnuk Jakoba, zakladatele francouzské části podniku (ta dnes vlastní téměř veškeré rodinné aktivity). O jejich hodnotě nevíme víc než Paul Johnson, ale je zjevné, že Rothschildové zkrátka předávají dvé výdobytky jedna radost.

Rockefellerové - 150 let

Říká se, že z tepláků do tepláků to trvá tři generace: první majetek vydělá, druhá udrží, třetí rozfofruje. U Rockefellerů to tak rozhodně nechodí - ale na to rčení si stejně vzpomenete. John D. Rockefeller založil Standard Oil Company v roce 1870. Když v roce 1937 zemřel, hodnota jeho majetku čítala - tvrdí časopis Forbes - 400 miliard dnešních dolarů (tedy více, než by dali dohromady čtyři nejbohatší lidé dneška či 25 Petrů Kellnerů).

To už však byl Standard Oil rozdělený. O dalších osmdesát let a tři generace později vlastní jeho potomci pouhých jedenáct miliard. Ke cti jim ovšem slouží, že majetek neprohráli v kartách, nýbrž jej rozdali. Vnuk starého pána, patriarcha rodu David Rockefeller, jenž loni zemřel v úctyhodných 101 letech, se filantropií zbavil téměř čtvrtiny svého osobního majetku - zhruba 900 milionů dolarů.

 David Rockefeller

David Rockefeller

Mezitím rodina vyprodukovala dva guvernéry, jednoho senátora a jednoho viceprezidenta (Nelson Rockefeller v letech 1974 až 1977). Na 150 členů rodiny žijících od New Yorku po Arkansas nespojuje žádná komerční aktivita. V politice ani velkém byznysu z nich nezbyl nikdo; věnují se běžným občanským povoláním (zubař, filmový producent), jež doplňují o sběratelství a filantropii. Roli žraloků po nich převzali jiní.

Kennedyové - 134 let

Když v roce 1884 vyhrál šestadvacetiletý Patrick Joseph Kennedy volby do Kongresu ve státě Massachusetts, nemohl tušit, že mezi jeho přímými potomky bude americký prezident, ministr spravedlnosti, celkem sedm federálních zákonodárců, tři velvyslanci (včetně nejdůležitějšího muže rodu, úspěšného pašeráka lihovin Joea Kennedyho), zástupkyně guvernéra a nejméně tři další členové státních Kongresů.

 Joe Kennedy

Joe Kennedy

Sága ambiciózní rodiny libující si v levicové politice, bouřlivém životním stylu a riziku všeho druhu bývá popisována často a důkladně. Pro tento text je důležité, že ambice nescházejí ani dnešním mladým: Chris Kennedy, (syn RFK), Joseph Kennedy III. (vnuk RFK), Ted Kennedy mladší, Caroline Kennedyová-Schlossbergová (dcera JFK) a její syn Jack zvažují kandidaturu do federálního Kongresu, Senátu nebo na funkci guvernéra. Po pěti generacích je rodina stále při síle.

Bushové - 110 let

Frank Rockefeller, bratr již zmíněného zakladatele rodu Johna D., vedl na začátku 20. století firmu Buckeye Steel Castings Company v Ohiu. Když v roce 1908 odešel na odpočinek, nahradil jej Samuel Bush. Vydržel ve funkci skoro dvacet let, během nichž se z něho stal respektovaný průmyslník. Jeho synu Prescottovi to usnadnilo cestu na Yaleovu univerzitu i do Senátu, ve kterém sloužil na přelomu 50. a 60. Mezitím si už jeho syn - George Herbert Walker Bush -vysloužil ostruhy jako pilot v druhé svě tové válce; i světě už byl i jeho syn -George W. Bush. Dva posledně jmenovaní měli později strávit celkem dvacet let jako prezidenti a viceprezidenti USA.

Bushové však v politice neměli vsazeno tolik jako Kennedyové. Dělali především do ropy a do bankovnictví; a právě tam mají nejvíce želízek i dnes poté, co floridský guvernér Jeb předloni vyhořel v prezidentských primárkách. Nejprominentnější členové rodiny jsou tak zase zpět v byznysu: finančníci Neil a Marvin (bratři Jeba a George W.), popřípadě jejich bratranec Jonathan S. Bush, který založil technologickou zdravotnickou firmu Athenahealth.

 George W. Bush

George W. Bush

Pátá generace dosud staví především na Jebovu synovi Georgi P. Bushovi (41); ten však měl nečekaně mnoho práce se zvolením do nižší exekutivní funkce v Texasu, byť jeho strýc GWB tam býval oblíbeným guvernérem. Jak sám řekl, je možné, že Američané mají jména Bush v politice plné zuby.

Uvedené čtyři rodiny jsou příklady těch, jimž se daří držet prapor úspěchu obzvlášť vysoko a obzvlášť dlouho. Mnoho dalších výjimečných rodin však zůstalo zkrátka. Prominentní místo mezi nimi patří potomkům Johanna Jakoba Astora, výrobce fléten z německého Walldorfu. Do Ameriky přibyl v roce 1783 jako dvacetiletý, díky obchodům s nemovitostmi se stal jedním z nejbohatších mužů světa.

Jeho pravnuk John Jacob Astor IV. se v roce 1912 utopil na Titaniku; jeho pravnuk John Jacob Astor VIII. zasedá v britské Sněmovně lordů a nedávno sloužil ve vládě jako náměstek ministra obrany.

 John Jacob Astor IV.

John Jacob Astor IV.

Aby se vyhnuly trojgeneračnímu scénáři s tepláky, volí bohaté rodiny typicky dvojí přístup. První z nich spočívá v aktivní správě zdroje bohatství. Bill Ford tak dodnes sedí v představenstvu více než stoleté Ford Motor Company (a v prvních letech 21. století byl na čas generálním ředitelem). Rupert Murdoch, syn australského mediálního magnáta Keitha a sám globální mediální magnát, tento měsíc vybral svého syna Lachlana do role pokračovatele mediálního magnátování. Gregory Penner, zeť Roba Waltona, syna zakladatele Walmartu Sama Waltona, je relativně čerstvým šéfem firemního představenstva. Alexander de Carvalho-Heineken, reprezentant páté generace následovníků zakladatele holandského pivovaru, je alespoň členem představenstva.

Jiní dávají přednost pasivnější - a diverzifikované - investorské roli. Rodina švédských finančníků Wallenbergových takto ovládá investiční firmu Investor AB. Agnelliové, pátá generace majitelů Fiatu, mají Exor. Třetí generace potomků Gůnthera Quandta, německého investora s podíly v Daimler-Benz i BMW, má Harald Quandt Holding (firmu, již založil za tím účelem Gůntherův syn).


Přečtěte si: Odkazuji ti podnik, dítě moje aneb Předávání firem v Česku

 Vlastislav Bříza


Existuje samozřejmě také model Paris Hiltonové, dědičky hotelového impéria, která neslyne ani vhledem do rodinného byznysu, ani ničím, co se dá popisovat před 22. hodinou. Ne všechno se povede.

Dědit je ovšem podstatně jednodušší než vystoupat na vrchol po svých, byť po pěšince umetené penězi a konexemi. To je vidět tam, kde zdrojem bohatství není běžný byznys, nýbrž třeba umění, sport nebo věda. Za téměř sto let své existence zažila hokejová NHL jen 26 synů, kteří v ní nastoupili po svých otcích. Děti vědců a vynálezců kráčející ve šlépějích rodičů jsou jevem přímo nevídaným. A o tom, že geny nejsou všechno, svědčí třígenerační dynastie amerických Hanku Williamsů. Syn a vnuk hrají písničky svého předka s takovou tvořivostí, že to vzbuzuje obavy z každé další generace. A kdyby někoho napadlo uspořádat soutěž o nudnější muziku mezi syny slavných otců - Jakobem Dylanem, Jamesem McCartneym a Julianem a Seanem Lennonovými, asi by porota usnula. Vždyť i slavná malířská rodina Brueghelova se z větší části živila kopírováním stylu Pietera Brueghela staršího. Dolar se zkrátka dědí lépe než genialita.

Dále čtěte:

Odchovanci OKD. Otava chystá investice za dvě miliardy

Prosperita rodu Kurků. Do vedení holdingu nastoupila už třetí generace

bitcoin_skoleni

Optimističtí boháči. Většina dolarových milionářů věří, že se dožije 100 let

Více práce a menší dědictví. Milionáři řeší odvrácenou stranu dlouhověkosti


  • Našli jste v článku chybu?