Ruský miliardář Ališer Usmanov prohrál dlouholetý mocenský souboj s Američanem Stanem Kroenkem o kontrolu nad Arsenalem, slavným londýnským fotbalovým týmem. Většinovému majiteli prodá svůj 30procentní podíl. Osmý nejbohatší Rus, který zbohatl na těžkém průmyslu a telekomunikačních službách, už shání jiný klub ke koupi.
Arsenal v posledních letech zažíval možná zajímavější boj mimo hřiště než na něm. O kontrolu nad slavným týmem totiž soupeřili dva protřelí byznymeni z USA a Ruska: Stan Kroenke a Ališer Usmanov.
Majoritní vlastník Kroenke, který se angažuje i v několika sportovních týmech v USA, se svého rivala snažil několikrát vyplatit a získat jeho třicetiprocentní podíl. Usmanov však nechtěl ustoupit a naopak usiloval o Kroenkeho akcie, za které loni nabídl 1,3 miliardy dolarů, ovšem také bez úspěchu. Spory obou byznysmenů dorostly do takové fáze, že Usmanov dokonce uvedl, že je ochoten svůj podíl prodat komukoliv jinému než Kroenkemu. Zdánlivě šlo o patovou situaci, ve které ale držel silnější pozici americký miliardář. Usmanov nakonec couvl a s rivalem se dohodl na prodeji svého podílu za 615 milionů eur.
Čtyřiašedesátiletý oligarcha se ale ze sportu stáhnout nechce. Vidí v něm dobrou byznysovou příležitost. Během jeho jedenáctiletého působení v roli investora vzrostla hodnota Arsenalu čtyřnásobně. „Když jsem koupil podíl v Arsenalu, věřil jsem tomu, že fotbalové značky mohou generovat zisk. To se právě teď děje,“ řekl Usmanov agentuře Bloomberg.
Připustil, že by mohl mít zájem koupit liverpoolský tým Everton, který ovládá jeho dlouholetý byznysový partner Farhad Mošírí. Dodal, že při vhodné příležitosti by mohl usilovat o podíl v týmech s ještě zvučnějším jménem, například v Bayernu Mnichov, AC Milán či AS Řím. Vyloučit se nedá ani případné angažování v londýnské Chelsea, kterou ovládá jeho blízký přítel Roman Abramovič. Další ruský miliardář v poslední době řešil problémy s britskými vízy a spekuluje se, že by se svého klubu mohl chtít zbavit.
Tři fáze všeho. Jak se Rusko chová ke svým oligarchům?
Usmanov, který začínal jako výrobce plastových obalů, své bohatství vybudoval hlavně na těžkém průmyslu a telekomunikačních službách. Drží většinový podíl ve společnosti Metalloinvest, která v Rusku a bývalých sovětských republikách vlastní ocelárny, železárny a rudné doly. Zároveň je spolumajitelem druhého největšího ruského mobilního operátora MegaFon a internetové jedničky v zemi Mail.ru. Přes ní investoval například do Facebooku, Twitteru či čínského internetového prodejce Alibaba. K tomu ovládá i deník Kommersant. Do roku 2014 byl také generálním ředitelem Gazprom Invest Holdingu, investičního křídla plynárenského gigantu Gazprom.
Rozsáhlé byznysové portfolio vyneslo Usmanova až na pozici nejbohatšího Rusa. Využil k tomu i svých blízkých kontaktů na Kreml. S Vladimirem Putinem se seznámil přes svou ženu Irinu Vinerovou, bývalou gymnastku. V posledních letech Usmanova v žebříčku miliardářů přeskočilo několik krajanů, s odhadovaným majetkem ve výši 14,4 miliardy dolarů si ale mezi Rusy drží v měření agentury Bloomberg osmou pozici (88. celkově).
Rodák z Uzbekistánu, který se ve snaze stát se diplomatem přestěhoval do Moskvy, byl v roce 1980 odsouzen za korupci a „krádež socialistického majetku“. Odseděl si šest let z osmi a v roce 2000 byl rehabilitován.
Dále čtěte:
