Celý svět je tu tvořen kostkami. A z těch se dá postavit cokoliv, včetně kvalitní výuky. Speciální edukační edice hry Minecraft je nejznámějším prostředím, které nabízí žákům i učitelům obrovské možnosti ke změně nudné dálkové výuky ve velký studentský zápal. Je to jen jedna z možností, která se mezi české žáky teprve začala pomalu rozšiřovat.
Když se zhruba před rokem ptal Pavel Bokr přes počítač svých žáků, co by se jim v rámci výuky přírodních věd líbilo, někdo okamžitě navrhl Minecraft. Je to vlastně hra, původně vyvinutá pro budování světů z malých kostek o různých barvách. Na první pohled nepříliš graficky propracovaná změť malých krychliček trochu připomíná vzhled počítačových her 90. let.
„Někdo ze žáků myslím ještě doma uklidňoval rodiče, že ta hra na jeho počítači opravdu byla v rámci online hodiny s panem učitelem,“ vzpomíná mimo jiné učitel, vystudovaný geolog a lektor muzea Bokr. Jeho zkušenost je jasná: „Dobrovolný úkol v Minecraftu mi do přírodopisu třeba odevzdal i žák, který jiné úkoly dělat nechtěl.“
Příšerky s heliem
Minecraft je prostředí s takzvaným otevřeným světem. Hráči se v něm můžou libovolně pohybovat a měnit ho podle svých představ.
Když hru před lety koupili Microsoft, přibyla verze zaměřená na výuku. Reálného rozšíření ve školách se ale dočkala až díky pandemii, mimo jiné proto, že ji firma na řadu měsíců poskytla zdarma.
Její stavební zaměření otevírá obrovské možnosti. Už od základních prvků: dejte k sobě proton a elektron, a vznikne vodík. Přidejte ještě druhý proton, elektron a neutron, a je tu helium.
Skutečná zábava ale začíná při uvědomění si toho, že jsme ve hře. Když už máte helium, co takhle přidat pár obyčejných věcí, které tu jsou k dispozici? Třeba s prvkem spojit latex, barvivo a vodítko, a hned je tu heliový balónek. A proč to? Zkuste je přivázat k příšerkám, které si kolem sebe můžete rozmístit: vzlétnou do nebe.
Akčnější povahy si vyberou například výrobu podvodního TNT, který především díky sodíku ničí bloky pod vodou. Ano, sodík pod vodou vybuchuje i v reálném světě. Ale vystavět si kus světa a pak ho díky svým znalostem chemie nechat vybouchnout v žácích podle všeho zanechává silnější stopu, než když si přečtou vzorečky v knížce. „Jakmile ukážete něco v Minecraftu, tak jsou děti prostě vaše. Je to opravdu velmi silné lákadlo,“ shrnuje Bokr.
On sám v kostičkovém světě sestavil třeba hodně pevniny, jezero, trochu písku a jílu. Aby ukázal, jak se usazuje materiál u pobřeží a dál od něj. Natočil několik videí, ve kterých jeho postava létá nebo běhá, aby ukázal, jak se dá na grafu zaznamenat pohyb, jak vypadá jeho rychlost, a jaký je vztah mezi dráhou, rychlostí a časem. Na popis nezáživné, studenti však hodnotí výuku v Minecraftu jasně: „Velice luxusní“. „Dost dobrý“. „Mega Najetý“.
Počítej správně, jinak zůstaneš v tomto levelu
Nabízet výuku v digitálním prostředí je podle odborníků výhodné nejen během pandemie. „Obecně se člověk nejlépe učí, když namísto pasivního přijímání informací musí vyvíjet i nějakou aktivitu, která udržuje jeho pozornost. Na to jsou právě digitální technologie ideální,“ popisuje Jan Maloušek, student Vysokého učení technického v Brně a autor další zajímavé aplikace, tentokrát z českého prostředí – Mathman.
Jde o matematickou hru určenou pro žáky druhého stupně i středoškoláky, která nabízí interaktivní teorie, příklady, a nakonec souboj. Za správné odpovědi ubývají životy monstrům, za špatné Mathmanovi. Bez správných odpovědí se student do dalšího levelu nedostane.
Maloušek zaujal se svojí aplikací porotu soutěže T-Mobile Rozjezdy, která pomáhá začínajícím podnikatelům, ale především k dnešku přes 70 tisíc uživatelů, kteří si ji nainstalovali. „Gamifikace pomáhá hned ve dvou ohledech. Zaprvé je s ní výuka zábavnější a tím i lépe stravitelná, zadruhé pomáhá udržovat pozornost,“ vysvětluje. Podle něj budou digitální nástroje ve výuce nabývat na významu bez ohledu na pandemii, a to pro všechny věkové kategorie.
Hra v souvislostech
Blíž k takovému přístupu mají zatím lidé, kteří i profesně mají co do činění s technologiemi. Bokrovi žáci na Základní škole v Králově Dvoře u Berouna mají štěstí nejen proto, že je nadšenec, ale i proto, že je zároveň programátor. Mathman pak vznikl jako úkol do školy, když měl Maloušek naprogramovat aplikaci.
I Minecraft má zvláštní kouzlo pro výuku programování. „Děti se v něm učí základní týmovou práci, strategické myšlení a myšlení v souvislostech, ale také při něm rozvíjejí sociální kontakty a komunikaci. U hry tak získávají dovednosti, na jejichž rozvoj se na rozdíl od čtení a počítání ve školách zapomíná. Přitom jsou klíčové pro úspěšné další vzdělávání i kariéru,“ myslí si Ondřej Vošta, lektor kurzů digitálních dovedností makeITtoday.
Tato vzdělávací platforma zařadila výuku úprav v Minecraft světě jako víkendové workshopy, pak i pololetní kurzy a nakonec příměstské tábory. „Jsou bestsellerem. U pololetních kurzů, kdy jsme obvykle otevírali pouze jeden běh, v tomto pololetí otevíráme už čtvrtý. Stejně velký zájem je i o příměstské tábory, přestože rodiče ještě ani nevědí, v jaké podobě se budou vzhledem ke covidové situaci konat,“ dodává Vošta.
Takové pojetí si vyzkoušel i Bokr. „Jsem přesvědčen, že tato hra má velký potenciál i k tolik potřebnému získávání měkkých dovedností, jako je vzájemná spolupráce, práce na projektech a podobně. Žáci si v něm mohou formou hry vyzkoušet i různé životní situace a role. Na školním serveru si například děti zvolily správce a další role a dokonce si vyzkoušely i jednoduchý soudní proces,“ popisuje.
Podobně například žáci ze Střední průmyslové školy Na Třebešíně v Praze 10 celkem rok budovali svou vlastní školu, na kterou umístili, vymazali nebo přesunuli celkem 10 milionů minecraftových bloků. Vystavěli kolem projektu i web, na kterém uvádějí, že se naučili kreativitě, projektovému managementu nebo kooperaci.
Podobní lidé zanechávají znatelné změny v českém školství. Za Malouška a MakeITtoday mluví počty stažení aplikace a zájem o výuku, Bokr ke svým aktivitám přidal webináře pro učitele, na kterých ukazuje, jak jde geologii konkrétně a další předměty obecně v digitálu a v Minecraftu vyučovat. Má jich za sebou 19 a „přišlo“ na ně 700 účastníků.
„Když to hodnotím zpětně, měl jsem s webináři začít dříve a pro některé i jednodušeji a v klidnějším tempu,“ říká. Sám je totiž jako učitel začátečník, a na rady se tak necítil. „Nečekal jsem, že někdo bude mít zájem objednávat ode mě obecné webináře se základními tipy, které jsem já sám v podstatě jako začínající učitel získal již někdy před rokem na samém počátku distanční výuky jako účastník webinářů Učíme nanečisto, které pro učitele zdarma pořádá komunita Česko.Digital,“ popisuje.
Tato platforma pomohla zprovoznit technologie k výuce 621 školám a její webináře se dočkaly víc než 88 tisíc zhlédnutí. „Řada učitelů, zejména na prvním stupni, se s používáním digitálních technologií ve vyučování před pandemií nesetkala. Počátky pro ně byly o to obtížnější, že často nevěděli, jaké programy vůbec k online výuce používat nebo jak je ovládat,“ shrnuje předešlý rok Alena Teclová z komunity.
„Překvapivě zajímavé šutry“
Zvláštní znalosti nebo složité programování však nejsou ke smysluplné a zajímavé výuce v digitálu ve skutečnosti potřeba. „Mě Minecraft baví, tak programuji a tvořím, ale spousta témat je již zpracována,“ odkazuje Bokr na oficiální nápady vzdělávací edice Minecraftu v angličtině i češtině.
„Když jsem začínal vyučovat, připravoval jsem prezentace, což nebylo zcela správné. Nyní naopak pro žáky připravují aktivity a mnohdy je to na přípravu rychlejší než tvorba prezentací,“ říká. Sám kromě Minecraftu využíval a využívá tabule whiteboard a malování do obrázků, aplikaci Kahoot, která umožňuje tvořit výukové materiály prostřednictvím kvízových otázek, nebo hromadné odpovídání v chatu. Taková výuka má kladné přijetí. Jedno z hodnocení za mnohé: „Hodiny byly překvapivě zajímavé na téma šutry.“
Přes všechno zmíněné vidí Bokr v digitální výuce ještě velkou mezeru. Ne však na straně učitelů. „Například já sám postrádám on-line jednotný a ucelený systém pro skutečně efektivní a komplexní podporu digitální výuky, který by byl opravdu propracovaný i z didaktického hlediska a například automaticky vytvářel žákům portfolio z jejich různých aktivit v různých nástrojích a umožnil různé formy zpětné vazby a hodnocení. Stále je také na vyučující kladeno mnoho zbytečné práce,“ dodává.
