Jak bojovat proti antisemitismu v Německu? Expert na vnitřní bezpečnost z CDU Armin Schuster navrhl vyhostit každého, kdo spálí izraelskou vlajku. Se svým návrhem narazil u ostatních politických stran.
Pálení modro-bílých vlajek s Davidovou hvězdou bylo k vidění před Braniborskou bránou 8. prosince. Příznivci Palestiny protestovali proti výroku amerického prezidenta Donalda Trumpa, že uzná Jeruzalém jako hlavní město Izraele. Skandovali hesla jako „Smrt Izraeli“ a „Izrael – zabiják dětí“, ale také „Allahu Akbar“.
Jak vypadala protiizraelská demonstrace v Berlíně:
V Německu to vyvolalo debatu o tom, jak bojovat proti antisemitismu v zemi, která s ním má vlastní tragickou zkušenost z nacistické éry. Kromě vytvoření nového postu v německé vládě, kdy by měl zmocněnec sledovat antisemitské projevy v Německu, navrhl politik CDU Armin Schuster vyhostit ze země každého, kdo spálí izraelskou vlajku.
„Pokud cizinci žijící v Německu spálí izraelskou vlajku, musí existovat právní základ pro jejich okamžité vyhoštění,“ prohlásil Schuster. Navrhl proto, aby se podmínky pro vyhoštění v tomto ohledu zpřísnily.
Jak se v Německu mění uprchlická politika:
Od vítání k deportaci. Dostat uprchlíka z Německa do Afghánistánu stojí 350 tisíc
Dosud platí, že cizinec může být vyhoštěn, pokud byl odsouzen k trestu odnětí svobody nejméně na jeden rok. Liberální strana FDP zpřísnění zákona podle Schusterova návrhu odmítla. „Volání po zpřísnění zákona není správnou cestou a nikomu nepomůže,“ řekl místopředseda poslaneckého klubu FDP Stephan Thomae.
Ani zástupce německých Zelených zpřísnění zákona neschvaluje. „Dosud nevíme, jaké občanství měli lidé, kteří vlajky pálili, a zda se nejedná o německé občany,“ řekl zelený politik Konstantin von Notz.
| Spor o svitky od Mrtvého moře. V Německu nebudou |
|---|
| Vztahy Berlína s Blízkým východem kalí i další událost. Německá vláda nedala jasné záruky státu Izrael pro vystavení kumránských svitků s biblickými texty ve Frankfurtu v roce 2019. Německo-izraelská společnost upozorňuje na to, že mnozí politici v Německu zastávají stanovisko, že na svitky má nárok také Jordánsko, případně palestinská samospráva. Proto je pravděpodobné, že se výstava neuskuteční. Ředitel frankfurtského Muzea Bible Jürgen Schefzyk nechtěl politické rozhodnutí německého ministerstva zahraničí komentovat. Svitky přitom byly v Německu již vystaveny dvakrát. V Kolíně na Rýnem v roce 1999 a v Berlíně v roce 2005. |
Ulla Jelpkeová ze strany Levice osobně nemá nic proti tomu, když lidé na demonstracích zapalují vlajky států, pokud nesouhlasí s jejich politikou. Levice je obecně proti konceptu vyhoštění ze země, společenské problémy by si mělo Německo vyřešit na svém území, tvrdí Jelpkeová.
Jedině Alternativa pro Německo (AfD) nekritizovala návrh politika CDU přímo, upozornil deník Die Welt. „Excesy, které jsme zažili v ulicích Berlína a v dalších městech, jsou jasnými následky neúspěšné přistěhovalecké a azylové politiky německé vlády,“ uvedla AfD.
Centrální rada Židů v Německu vyzvala muslimské organizace, aby aktivně bojovaly proti projevům antisemitismu u svých členů. Demokratické svobody, jako je právo na shromažďování, by neměly být zneužity k povolení násilí a projevům antisemitismu.
„Falešná tolerance nebo chybějící důsledky (pro viníky) by mohly podpořit radikalizované síly. To se nesmí stát,“ zdůraznil prezident rady Joseph Schuster.
Dále čtěte:
Trump a Jeruzalém. Vítězství slaví lobbisté a extrémní křesťané
Mouřenín skončil. Restauratér v Berlíně změnil „náckovský“ název podniku
Od optimismu k rozčarování. Uprchlíků v Německu pracuje jen 17 procent
