Armádní rok 2018: růst rozpočtu, nové mise a významné zakázky

31. 12. 2017

Výrazné rozšíření účasti českých vojáků na zahraničních misích, další růst rozpočtu ministerstva obrany a uzavření významných zbrojních zakázek by měl přinést českým ozbrojeným silám nadcházející rok. Armáda bude také usilovat o přijetí dalších vojáků. Další směřování resortu mohou ovlivňovat noví lidé. V lednu budou Češi volit prezidenta, poslanci budou také hlasovat o důvěře vládě a tedy i nové ministryni Karle Šlechtové (za ANO). Změny by se mohly udát i v čele generálního štábu.

Česká armáda má v současné době na zahraničních misích asi 400 vojáků. Příští rok by se jejich počet mohl výrazně zvýšit na více než 1000. K dosavadním misím přibude účast na aliančním posílení přítomnosti na východním křídle NATO. V jeho rámci česká armáda vyšle do Litvy mechanizovanou rotu v počtu řádově 200 vojáků, působit budou v bojovém uskupení, které sestavuje Německo. Do Lotyšska pod kanadské velení vyjede minometná četa o velikosti do 40 vojáků.

Česko zároveň zvažuje rozšíření svého působení v misích v Afghánistánu, Iráku a v Mali. O posílení by musela rozhodnout vláda a Parlament. Záležet tak bude na úspěchu sestavení vlády a na tom, jaké strany ji budou podporovat. Proti misím vystupují komunisté a SPD.

V afghánské misi v současné době působí kolem 250 vojáků, největší jednotka hlídá spojeneckou základnu Bagrám. Do země by mohlo být vysláno o několik desítek vojáků více, a to zejména instruktorů. Do Mali, kde se čeští vojáci podílejí na ochraně mise EU a na výcviku vojáků, by armáda mohla poslat další strážní četu nebo rotu. Více vojáků by se také mohlo vydat do Iráku, kde v současné době působí vojenští policisté a letecký poradní tým. Vedení armády mluví především o vyslání instruktorů. Spekuluje se také o využití speciálních sil.

Očista obrany začíná. Šlechtová propustila nejlépe placenou úřednici

Armáda v posledních letech doplňuje své stavy, přijímat nové profesionální vojáky i členy aktivních záloh plánuje také v roce 2018. Podle náčelníka generálního štábu Josefa Bečváře by mělo nastoupit opět asi 2000 nováčků, část z nich budou studenti Univerzity obrany, kteří do budoucna posílí důstojnický sbor. Zatím má podle Bečváře armáda z koho vybírat, ale je si vědom postupně vysychajícího „populačního rybníku“. Ekonomice se totiž daří a ve „stejném rybníku“ se snaží najít nové rekruty i třeba policie či hasiči.

Šlechtová po svém prosincovém nástupu do funkce řekla, že si nechá prověřit všechny velké vyzbrojovací zakázky. Z minulého volebního období je před podpisem tendr na nákup mobilních radiolokátorů z Izraele. Vláda také odsouhlasila nákup desítek obrněných vozidel nebo modernizaci děl. Před rozhodnutím je také zakázka na nákup víceúčelových vrtulníků. Nyní se dá očekávat, že podpisy smluv za tyto projekty v řádu desítek miliard korun se o něco odsunou.

Rozpočet na rok 2018 počítá s výdaji 58,9 miliardy korun, což je o 6,4 miliardy více, než kolik ministerstvo obrany dostalo na letošní rok. Více peněz půjde třeba na platy nových vojáků, nákup munice nebo na příspěvkové organizace.

Situaci v armádě mohou ovlivnit personální změny. Za necelé dva týdny se uskuteční první kolo prezidentské volby. Bude se v nich rozhodovat, zda prezidentem, a tedy i hlavním velitelem ozbrojených sil, zůstane Miloš Zeman, nebo ho vystřídá některý z vyzývatelů. Změna by také mohla nastat na postu šéfa ministra obrany, pokud vláda Andreje Babiše (ANO) nezíská důvěru. Mimo jiné na dohodě ministra obrany a prezidenta také záleží případná výměna v čele generálního štábu. Bývalý ministr obrany Martin Stropnický (ANO) původně plánoval vybrat následovníka Bečváře ještě letos, nakonec ale úkol přenechal svému nástupci.