Jednobarevná menšinová vláda předsedy hnutí ANO Andreje Babiše dnes nedostala důvěru Sněmovny a bude muset podat demisi. Babišův tým ale bude vládnout dál do jmenování nového kabinetu. Prezident Miloš Zeman několikrát avizoval, že jeho sestavením pověří opět Babiše, jehož hnutí vyhrálo říjnové sněmovní volby.
Výsledek sněmovního hlasování o důvěře vládě se očekával. Podporu Babišovu kabinetu předem nedeklarovala žádná z dalších sněmovních stran.
Ministryně Dostálová: Pro stavební právo by byla ideální menšinová vláda
Pro kabinet hlasovalo všech 78 poslanců za hnutí ANO, proti bylo 117 poslanců ODS, Pirátů, SPD, KSČM, ČSSD, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN. Zbývajících pět poslanců nebylo přítomných.
Žádost o vyslovení důvěry Sněmovna rozjednala minulou středu, diskusi nedokončila. Dnešní debata trvala už jen asi půldruhé hodiny. Pak se hlasovalo po jménech od vylosovaného poslance, kterým byl Roman Kubíček (ANO).
Drtivá nedůvěra vládě ( 117 proti, 78 pro) je především důsledkem neschopnosti a nezodpovědnosti prezidenta republiky. Jmenoval vládu bez šance důvěru získat. M. Zeman opět prokázal, že na svůj úřad už nestačí.
— Miroslav Kalousek (@kalousekm) 16. ledna 2018
Před Babišovou nezískal důvěru Topolánkův a Rusnokův kabinet
- Z 13 hlasování (první vláda samostatné České republiky - první vláda Václava Klause (ODS) - byla jmenována ještě v době federace v červenci 1992) o žádosti nově jmenované vlády o vyslovení důvěry Poslanecká sněmovna důvěru nevyslovila třem vládám - první vládě Mirka Topolánka (ODS) v roce 2006, dočasné vládě Jiřího Rusnoka (nestraník) v roce 2013 a nyní vládě Andreje Babiše (ANO).
- První nově jmenovanou vládou, které poslanci nevyslovili důvěru, byl menšinový kabinet sestavený tehdejším předsedou ODS Mirkem Topolánkem. Pro tým tvořený devíti občanskými demokraty a šesti nestraníky 3. října 2006 hlasovalo 96 poslanců, proti jich bylo 99. Odmítnutí vlády Sněmovnou bylo výsledkem patové situace po volbách, kdy sociální demokraté a komunisté měli celkem 100 poslanců, tedy stejně jako potenciální vládní partneři z ODS, KDU-ČSL a Strany zelených. Topolánek po neúspěchu menšinové vlády podal demisi a po opětovném jmenování premiérem představil začátkem roku 2007 novou koaliční vládu, utvořenou již s KDU-ČSL a Stranou zelených. Ta získala důvěru díky dvěma poslancům zvoleným za ČSSD, kteří se hlasování nezúčastnili, a kabinetu tak stačilo 100 hlasů koaličních poslanců.
- Jako druhý nezískal důvěru kabinet Jiřího Rusnoka, který jmenoval prezident Miloš Zeman proti vůli většiny politické scény po pádu vlády Petra Nečase (ODS). Pro vládu, složenou převážně z příznivců Miloše Zemana, zvedlo 7. srpna 2013 ruku 93 zákonodárců (zejména z někdejší opozice - ČSSD, KSČM, VV), 100 poslanců bývalé koalice (ODS, TOP 09, LIDEM) bylo proti. Rusnokova vláda podala demisi 13. srpna 2013, prezident vládu pověřil výkonem funkce do jmenování nového kabinetu. Vláda pak stanovila rekord vládnutí v demisi - 169 dní. Skončila 29. ledna 2014 jmenováním nového kabinetu Bohuslava Sobotky (ČSSD).
- Pro vládu Andreje Babiše dnes hlasovalo pouze 78 poslanců hnutí ANO, 117 poslanců ostatních osmi stran bylo proti, pět zákonodárců se hlasování nezúčastnilo.
- Dosavadních 13 hlasování o žádosti o vyslovení důvěry nově jmenované vládě se pouze třikrát zúčastnilo všech 200 poslanců. Koaliční vlády vedené lídry ČSSD Stanislavem Grossem (v roce 2004) a Jiřím Paroubkem (2005) získaly důvěru nejtěsnějším poměrem 101:99. Všichni poslanci hlasovali také o vládě Petra Nečase (ODS) v roce 2010, pro důvěru se vyslovilo 118 z nich.
- Nejméně hlasů, 73, stačilo pro získání důvěry vládě Miloše Zemana (ČSSD) v roce 1998. Díky opoziční smlouvě s ODS odešlo všech 63 občanských demokratů z jednacího sálu, a tím získalo přítomných 73 poslanců ČSSD převahu.
- Nejvíce hlasů získala dočasná vláda Jana Fischera (nestraník) v roce 2009, které vyslovilo důvěru 156 ze 194 přítomných poslanců. Při tomto hlasování byl také rekordně nízký počet hlasů proti návrhu, a to jeden.
Přečtěte si také: