Výstavba dalších jaderných reaktorů, jak o tom hovoří premiér Andrej Babiš, oslabuje akcie společnosti ČEZ. Píše o tom agentura Bloomberg s tím, že výstavba nových bloků je při dnešních cenách elektřiny nerentabilní, a v této souvislosti připomíná odstoupení firmy Hitachi od výstavby reaktorů ve Velké Británii. Investoři ČEZu by mohli v krajním případě žalovat český stát, pokud rozhodne, že se rozšíření jádra v Česku bude financovat z dividend firmy.
Výroky premiéra Andreje Babiše o výstavbě nových jaderných bloků v Česku významně ovlivňují vývoj akcií energetické firmy ČEZ. Pokud by totiž stavbu nepodpořil stát, mělo by to velký vliv na hospodaření firmy, ve které ČR přes ministerstvo financí vlastní 70 procent akcií.
Agentura Bloomberg připomíná, že to je nepříjemné zejména pro zbytek investorů firmy, která je největší veřejně obchodovanou energetickou firmou ve střední a východní Evropě. Ta by přitom měla těžit z vysokých cen elektřiny, jež se pohybují na sedmiletých maximech. Za evropskou konkurencí vývoj akcií zaostává kvůli nejistotě, jak budou případné nové české jaderné bloky financovány. Jedná se o investici v řádu stovek miliard korun.
Akcie ČEZ se v pondělí 28. ledna obchodovaly za 552 korun za akcii. Od května minulého roku akcie české společnosti oslabily o sedm procent, francouzská společnost Electricite de France ve stejném období přidala 15 procent, rakouská Verbund AG dokonce 55 procent.
Příběh českého jádra je podle Bloombergu příkladem toho, jak je v současné době výstavba nových jaderných reaktorů finančně nákladná a pro soukromé firmy nerentabilní. Ukazuje to i příklad japonské firmy Hitachi, která se rozhodla ve Velké Británii vycouvat z projektu výstavby jaderných reaktorů ve Walesu a severní Anglii. Přitom musí odepsat částku ve výši 2,8 miliardy dolarů (63 miliard korun).
Soustavná nervozita
Pokud by Babišova vláda rozhodla o tom, že by se na financování měla podílet z větší části samotná firma ČEZ, mohly by státu hrozit žaloby od investorů. „Cena akcií by mohla být o dost výše, pokud by politici soustavně neznervózňovali investory touto myšlenkou,“ zdůraznil pro Bloomberg analytik Komerční banky Miroslav Frayer. Doufá, že vláda nakonec od této myšlenky odstoupí.
Už v roce 2014 se společnost ČEZ rozhodla zrušit tendr na výstavbu dvou bloků elektrárny Temelín. Bez podpory státu by tato investice, která se odhadovala na 200 až 300 miliard korun, neměla smysl. Nyní Babiš hovoří o dostavbě v Dukovanech. Přitom cena jednoho reaktoru ve výši 150 miliard korun odpovídá polovině tržní kapitalizace celé společnosti.
O budoucnosti jaderné energetiky a jejího financování se má jednat v českém parlamentu 21. února na konferenci s názvem Dostavba nových jaderných zdrojů v ČR. O způsobu financování případné dostavby jádra v Česku by pakpodle ministryně průmyslu Marty Novákové mělo být jasno letos v dubnu. Podle ní je třeba vyjednat možnou veřejnou podporu financování i v Bruselu.
Právě nejasné výroky ze strany vlády o výstavbě nových reaktorů nepomáhají vývoji akcií společnosti ČEZ. „Předpokládám, že budou provedeny další vládní analýzy, které nakonec potvrdí, že není možné nutit do tohoto projektu ČEZ, aniž by hrozilo, že takový postup bude okamžitě napaden u soudu,“ citovala americká agentura analytika J&T Banky Bohumila Trampotu.
Dále čtěte:
ČEZ rozšiřuje zelené portfolio, ve Francii koupil dalších osm větrných farem ve výstavbě
Rusko připravuje revoluci v jaderné energetice. Slibuje nové palivo
Rakušané dál brojí proti jádru. Česku nechtějí dopřát ani úložiště
Finové ukazují, jak postavit úložiště jaderného odpadu na 100 tisíc let
