Expremiér Robert Fico viní z politického zemětřesení na Slovensku prezidenta Kisku a organizace placené Georgem Sorosem.
Robert Fico už déle než půl roku žije život řadového poslance a šéfa vládnoucí strany Smer. Kvůli zachování vlády vedené jeho stranou odešel na konci března z postu slovenského premiéra nedlouho po dosud zcela neobjasněné vraždě mladého novináře Jána Kuciaka. Fico svých odchodem uklidnil masové demonstrace v ulicích a zažehnal i možnost rozpadu vládnoucí koalice. V křesle předsedy vlády ho vystřídal jeho stranický kolega Peter Pellegrini. „Byl to normální pokus o převrat,“ popisuje bývalý předseda vlády pár měsíců staré události v rozhovoru pro týdeník Euro, který vychází v pondělí.
Jak vražda Jána Kuciaka změnila Slovensko?
My jsme jako vláda klidně mohli pokračovat dál. Byli jsme legitimně zvolení na základě výsledků parlamentních voleb. Ale existovala možnost, že nám koaliční partneři vládu rozbijí, byla tu možnost předčasných voleb. Ale hlavně tu byla snaha bez parlamentních voleb získat moc. Vražda byla okamžitě zneužita, tlačilo se na vládu, aby se rozpadla a aby se do ní dostali lidé bez parlamentních voleb.
Sám říkáte, že existovala možnost předčasných parlamentních voleb, takže tito lidé by se do vlády případně dostali na základě těchto voleb, nikoli bez nich.
A řekněte mi, proč bychom měli jít do předčasných voleb? Protože si to přeje neziskový sektor financovaný Sorosem? Nebo že si to přeje slovenský prezident? V roce 2016 proběhly demokratické volby, které jsme opět dominantně vyhráli s téměř 30 procenty. Mým cílem letos na jaře bylo stabilizovat situaci, což se podařilo. Vláda je funkční, parlament je funkční, připravujeme se na volby v roce 2020. Všimněte si, z čeho všeho jsem byl obviněn. Mluví dnes někdo o italské stopě? Já vám garantuji, že kdyby existovala, tak novináři mají tolik informací i zevnitř vyšetřování, že by to bylo každý den na titulních stranách. Žádná italská stopa neexistuje.
Ale výsledkem té vraždy i následných protestů byl mimo jiné odchod vaší hlavní asistentky Márie Troškové, která dříve pracovala pro italského podnikatele Antonina Vadalu. Právě o ní zastřelený Ján Kuciak napsal svůj poslední text…
Pane kolego, ještě jednou, vláda Slovenské republiky, které jsem byl předsedou, byla spojována s vraždou. Mě vůbec nezajímá asistentka. Přece nemůže o fungování státu rozhodovat existence asistentky nebo její minulost. Vláda byla obviněna z toho, že má na svědomí vraždu novináře. Já se ptám, co se bude dít teď? Představte si, že zjistíme, že to bylo všechno jinak. Tak to mám zabouchat před Pellegrinim na dveře a říct mu: Pane premiére, na shledanou? Všechno zpět? Pokaždé, když si někdo usmyslí zaútočit na vládu, na ni zaútočí? Takhle to nemůže jít dál.
Vnímám Visegrádskou čtyřku jako pud sebezáchovy. Kdybychom ji neměli, máme na krku kvóty a přísnější sankce vůči Rusku, říká Robert Fico.
Chtěl byste se tedy zase vrátit na premiérský post?
Já samozřejmě absolutně podporuji Pellegriniho. Myslím si, že systém „on premiér, já předseda strany“ je velmi funkční, máme vynikající vztahy, držím mu palce a ať to dotáhne až do samého konce. Ale mně nemůže nikdo říkat, že se nemůžu legitimně ucházet o jakékoliv postavení v tomto státě. Co když se teď zjistí, že objednavatel vraždy měl nějaké kriminální důvody? Co s tím má proboha vláda? To mi jednoduše nesedí. Já respektuji presumpci neviny, jsou obviněni nějací lidé. Velmi si přeji, aby se to co nejdříve vyšetřilo a ať jsou tito lidé potrestaní. Ale nepotvrzuje se nic z toho, z čeho byla obviněna moje vláda. Proč jsem měl trpět lidi, kteří dostávali do rukou šibenice vyrobené v dílnách a křičeli: Oběste ho. Za co mě měli oběsit? Že jsem byl deset let předsedou vlády? Že mě neuměli porazit ve volbách?
Takže teď cítíte jistou satisfakci, že byli z vraždy obvinění konkrétní lidé a už se nepracuje s italskou větví, na niž měla vazbu vaše bývalá asistentka?
Já nepotřebuji žádnou satisfakci, já potřebuji něco jiného. My musíme, až se to utiší, vyhodnotit, jakou úlohu v tom sehrál prezident, jakou úlohu média a organizace placené ze zahraničí. Tyto tři elementy musíme přesně pojmenovat, zjistit, jakou úlohu sehrály. To byl normální pokus o převrat.
Jaký zájem by měl americký finančník maďarského původu George Soros na slovenském převratu?
Jednou někdo řekl: Netvrdím, že všichni Arabové jsou teroristi, ale doteď všichni teroristi byli Arabové. Takže asi není náhoda, že organizátoři těch protestů jsou placeni Sorosem. Proč by někdo neměl mít zájem na destabilizaci střední Evropy, to mi vysvětlete. Jasně, že ten zájem existuje, napravo i nalevo.
A je to podle vás skutečně pan Soros, který má zájem na destabilizaci střední Evropy?
K takovým odpovědím mě nedotlačíte.
Netlačím vás k ničemu. Ptám se, jaký zájem by na tom měl pan Soros?
Musíme objektivně vyhodnotit, jakou roli sehrály tyto organizace placené ze zahraničí, média a prezident.
Jak to chcete vyhodnotit? Chcete vytvořit nějakou vyšetřovací komisi?
Nemyslím žádnou vyšetřovací komisi. Zpětně se vrátím k událostem, podívám se na to, jak to bylo organizované, jak je možné, že v chráněných dílnách se vyrábějí transparenty proti této vládě. Snad mi nechcete říct, že šestnáctiletá studentka (ve skutečnosti šlo o 18letou maturantku Karolínu Farskou, která byla součástí mnohačlenné skupiny mladých lidí později zformované do občanské iniciativy Za slušné Slovensko, kteří svolali demonstraci na Facebooku - pozn. red.) rozbila doma v dětském pokoji prasátko a zorganizovala takové protesty. Zase mějme trochu úcty k sobě. Mám za sebou dlouhou politickou kariéru a vím, jak věci fungují. Tohle bylo neskutečným způsobem zorganizované. Proč mám tolerovat, že mi někdo chodí křičet pod okno: Zastřelíme tě jako Ceausesca. Já jsem nikomu nic neudělal, nespáchal jsem žádný zločin, ale tohle někdo v těch lidech povzbuzuje.
Nemůže to být tak, že nesete všechno na svých bedrech, a potom vás srazí na kolena nějaký okresní předseda, říká Robert Fico.
Takže ty protesty nepovažujete za svobodné vyjádření názorů, které byste měl jako vrcholný politik demokratického státu podporovat?
Každý má právo jít protestovat, ale lidé byli absolutním způsobem zneužiti. To byla profesionální manipulace. A najednou se zjistí co? Objednavatel dal zabít novináře, protože ten novinář psal něco o DPH. Ale co s tím má vláda a lidé na ulicích? To bylo vážné období na Slovensku, já nechci žádnou satisfakci. Chci jen lidem a veřejnosti vysvětlovat, co se vlastně událo. Byl to pokus o změnu mocenských poměrů bez parlamentních voleb. Ale základem je vyšetření vraždy.
Zmínil jste prezidenta Andreje Kisku; že se podílel na tom tlaku na vás. Jak přesně?
Budu se o tom bavit, až ta vražda bude vyřešená a budu znát pachatele. Pak se budu bavit o tom, jakou roli v tom sehrál prezident, protože ji sehrál.
Podle vás Andrej Kiska sehrál aktivní roli v pokusu o převrat?
Teď to nebudu blíže komentovat, ale myslím, že to mé vyjádření je velmi přesné.
Pojďme na zahraniční politiku. Jak je možné, že Slovensko má mnohem pozitivnější vztah k Evropské unii než Česko? Chcete být součástí jádra Unie, zatímco v Česku od některých politiků zaznívají dokonce návrhy na czexit. Chválíte si vstup do eurozóny, zatímco v Česku se nechceme vzdát koruny.
Jedna věc Slovensku vždy svědčila: vždy existoval dlouhodobý konsenzus v zahraniční politice. Bez ohledu na to, zda vládla pravice nebo levice, měli jsme stejný názor. I když jsme byli v roce 2004 v opozici, podpořili jsme vládu při vstupu země do Evropské unie.
Ale co Richard Sulík? Ten je přece teď faktickým lídrem slovenské opozice a právě on má euroskeptické názory, které se velmi podobají tomu, co slýcháme v Česku.
Pane kolego, Richard Sulík je naivní politik i ekonom. To není člověk, který by ovlivňoval věci. To musím říct s plnou vážností. Nikdy nebyli na Slovensku politici v tom rozhodujícím čase, kdy jsme se rozhodovali o euru, o Evropské unii, kteří by šli proti proudu. Já jsem stále hluboce přesvědčený o tom, že Slovensku jako malé zemi neuvěřitelně svědčí hlubší integrace. Na druhé straně musím respektovat postoje pana Klause a jiných českých politiků, kteří mají jiný názor, je to legitimní. Nikdo nemůže nutit zemi, aby přijala euro nebo se tlačila do jádra. My si myslíme, že je to pro nás zkrátka výhodné. Je tu jedna zkušenost, o které se možná bojíme více mluvit, a tou je Mnichov 1938. To nebylo poprvé ani naposledy, kdy se na nás velké země vykašlaly. A my proto musíme dělat kroky, abychom v budoucnosti u toho alespoň byli a mohli do toho mluvit.
Loni jste prohlásil: Visegrádská čtyřka není pro Slovensko tím životním prostorem, který si představujeme do budoucna; náš životní prostor je v Unii. Chtěl jste tím jednoznačně nadřadit Evropskou unii nad V4?
Občas vzniká dojem, že V4 by si chtěla žít svůj život mimo EU, ale to není pravda. Já vnímám V4 jako pud sebezáchovy. Vnímám rozdíl mezi tím, když se postaví země s pěti miliony a když se postaví čtyři země s téměř 65 miliony obyvatel - to už něco znamená. My skvěle koordinujeme věci. Pánové, kdyby nebylo společného postupu V4, tak máme na krku kvóty, které považujeme za úplný nesmysl. To samé u sankcí proti Rusku. Kdybychom nepostupovali společně, asi bychom ty sankce víc pocítili na naší ekonomice. Ale občas jsou naše názory odlišné. Mezi lety 2012 až 2016 jsme měli 83 poslanců, měli jsme většinu ve Slovenské národní radě a jednobarevnou vládu, přitom jsme se nedotkli televize, Ústavního soudu, justice. Mám na to jiný pohled než kolegové v Polsku a Maďarsku, ale respektuji je.
Jak vidíte budoucnost Evropské unie? Zůstanou Německo a Francie motorem integrace?
Zdá se, že Merkelová oslabuje, dosud jsem nezanalyzoval, v čem je problém Macrona. Myslel jsem, že to má nastartované velmi dobře, ale zdá se, že může dopadnout ještě hůř než Hollande, což by byla katastrofa. Tak kdo bude příštím tahounem Evropské unie? Budou to nějací poloblázni, kteří vyhráli volby na extremismu díky kritickým postojům v některých tématech? Dokud byly motorem Unie Německo a Francie, přesně jsme věděli, kam se jde, to byly silné integrační síly. Teď nevíme. O to víc musíme být v jádru.
Jaké největší výzvě podle vás Slovensko čelí v souvislosti s přechodem na znalostní ekonomiku méně závislou na montovnách a dodavatelském průmyslu? Vy jste na automobilovém průmyslu ještě závislejší než Česko...
O Slovensku se mluví jako o šesté nejotevřenější ekonomice na světě. Pro nás jsou evropské trhy životně důležité. Teď 25. října otevíráme novou továrnu Jaguar Land Rover v Nitře. Slovensko dosáhlo naprostého dna míry nezaměstnanosti. Pokud bychom odečetli romské obyvatelstvo, jsme myslím na české úrovni.
Slovenský autoland se rozrůstá: Jaguar Land Rover otevírá nový závod za týden
Jaké máme teď možnosti? Buď půjdeme cestou automatizace, nebo začneme dovážet lidi ze zahraničí, což už se teď děje. Je třeba si také vzpomenout, jakou máme zkušenost z velké krize z let 2009 až 2012. Paradoxně jsme se domnívali, že velká koncentrace automobilového průmyslu nás potopí, a ona nás zachránila. A víme, že ty investice, které na Slovensko přinesli Němci, Francouzi, Korejci a teď Angličané, se nedají vzít na záda a odnést pryč.
Po příchodu Jaguar Land Roveru se bude na Slovensku vyrábět 1,3 až 1,4 milionu aut ročně, což je na hlavu nejvíce na světě. Pojďme tedy vytvořit pro automobilový průmysl nějakou nadstavbu. Ať to není stále jen o výrobě, ale i o výzkumu a vzdělávání. Nyní jednáme o jednom projektu, který by byl takovým servisem pro všechny automobilky na Slovensku, kde by se dělaly crash testy, emisní záležitosti.
Další věcí je rozvoj cestovního ruchu. Otestovali jsme příspěvek 150 eur každému studentovi na základní a střední škole na lyžařský výcvik. Po třech letech jsme to vyhodnotili a zjistili jsme, že jsme malým penzionům zaplatili 1,3 milionu nocí. Cestovní ruch je oblast, která má obrovskou perspektivu.
Zmiňujete příspěvky na lyžařské výcviky, které mají pozitivní dopad na cestovní ruch. Jaký význam ale mají třeba chystané obědy zdarma pro školáky, které chcete zavést?
Já jsem sociální demokrat. Mojí filozofií je: Když se státu daří, je třeba se o to s lidmi podělit. Když je zle, všichni říkají: šetřete. Když je dobře, všichni zase říkají: šetřete. Nemůžu stále jen šetřit a škrtit. U každého sociálního opatření, které přijímáme, zkoumáme, jestli má ještě nějaký další efekt. Nám nestačí jen ten sociální. Zjistili jsme, že na konci mateřské školy se stravuje ve školní jídelně 95 procent dětí, na konci základní školy už je to 70 procent a na druhém stupni základní školy už jen něco přes 50 procent. Čím to je? Nemají na to rodiče peníze? Nechutná dětem? Řekli jsme si, že chceme zavést ve školách normální kulturní návyk společně se najíst a přitom se třeba i socializovat. Náklady se pohybují od 80 do 120 milionů eur ročně. Na příští rok plánujeme rozpočet s deficitem 0,1 procenta, takže můžeme prakticky hovořit o vyrovnaném rozpočtu.
A co vlaky zadarmo?
Cílem vlaků zadarmo pro studenty a důchodce bylo přesunout víc lidí na železnici. Výsledkem je, že nám zadarmo jezdí 1,1 milionu lidí, především studenti. Ale prudce se nám zvýšil i počet platících cestujících. Museli jsme navýšit počet vlaků, zmodernizovat je. Dokonce klesá ztráta železnic. Ročně nás to stojí mezi 13 a 15 miliony eur.
Do toho ale nepočítáte renovaci a doplnění vozového parku, že?
Jsou to přímé dopady zavedení bezplatného jízdného. Obecně řečeno: sociální demokraté musejí být nápadití. Musíme přesvědčit veřejnost, že neplatí to jednoduché: pravice vydělá, levice rozdá. Nám se daří ekonomicky, máme nízké zadlužení a přicházíme s nápady. A já vám garantuju, že budeme nápadití i v roce 2019. Už mám v hlavě, co všechno se dá udělat, ale stále při jedné hlavní podmínce, že veřejné finance musejí být v pořádku.
Velkým tématem letošních komunálních voleb v Česku byl nedostatek bytů. Jak řešíte sociální bydlení na Slovensku?
Chceme nabídnout spolupráci velkým firmám na Slovensku a jsou už připravené velmi zajímavé spolupráce na výstavbě nájemních bytů pro zaměstnance určitých firem, jelikož právě ty firmy byty nutně potřebují. Výrazně podporujeme také výstavbu obecních bytů.
V Česku sociální demokracie zažívá nejhorší období v novodobé historii. Váš Smer naopak dlouhodobě prosperuje. Co byste doporučil českým kolegům, aby dosáhli podobných úspěchů?
Nerad mudruju na území jiného státu. Vnitřní život české sociální demokracie je podstatně komplikovanější a náročnější než ten náš. Máme mnohem jednodušší stanovy. Pokud má někdo zodpovědnost za vše, musí mít i pravomoci. Nemůže to být tak, že nesete všechno na svých bedrech, a potom vás srazí na kolena nějaký okresní předseda. Nejen českým sociálním demokratům, ale každému bych radil, že je třeba podstatně zjednodušit procedury, strana musí být schopná reagovat okamžitě.
Dárečky od Evropana. Fico by mohl učit, jak si dlouhodobě udržet moc
Tím myslíte ještě více soustředit výkonnou pravomoc do rukou úzkého vedení?
Ano. My jsme zúžili naše předsednictvo ze 40 až na 15 lidí. Tito lidé rozhodují o zásadních otázkách v období mezi sněmy. To je mimořádně funkční mechanismus.
Prezident Kiska oznámil, že už nebude znovu kandidovat. Už víte, kdo se bude za Smer ucházet o prezidentskou funkci, když vy jste to odmítl?
Uvažujeme o tom, že by to měl být známý člověk.
Mohl by to být například bývalý ministr zahraničí Ján Kubiš?
Na stole jsou stále dvě až tři jména, se kterými pracujeme.
Kubiš patří mezi ně?
Pan Kubiš je skvělý diplomat, ale nemyslím si, že je až tak známý na Slovensku, jak by si možná někdo myslel. Přece jen působí v zahraničí. Velmi takticky rozmýšlíme, kdy to říct, protože vystavit kandidáta systematické palbě na půl roku, to nemá smysl, zvlášť při kvalitě slovenských médií. Platí ale zásada, že silná strana, jako je Smer, musí mít svého kandidáta.
A jste rád, že už Andrej Kiska nebude kandidovat?
(úsměv) Bez komentáře.
Dále čtěte:
