Začíná střet o to, co všechno se budou moci lidé dozvědět o kauze Čapí hnízdo. Nadmíru citlivé podezření z účasti premiéra na dotačním podvodu může být totiž ze zákona obestavěno hradbou mlčení. Poslanci budou v pátek hlasovat o vládním návrhu zákona, který mimo jiné znemožní poskytovat informace o vyšetřování dotačních kauz nebo také bere veřejnosti právo na informace o průběhu trestního řízení.
Všechno je tak trochu zakamuflované. Příslušný sněmovní tisk nese číslo 139 a v jádru jde jen o adaptační zákon k něčemu tak suchému, jako je GDPR, tedy k nařízení europarlamentu o ochraně osobních údajů. Součástí zákona je ale i návrh novely úplně jiného zákona, který upravuje svobodný přístup k informacím. Na první pohled to dokonce vypadá jako přílepek, což je praxe zapovězená v roce 2007 Ústavním soudem. V tomhle případě ale situace není jednoznačná, protože oba zákony mají přeci jen nějaké styčné body.
Vedle „přílepku“ se nad zákonem vznáší ještě jeden mlžný efekt. Vláda Andreje Babiše, která do sněmovny 152stránkový návrh zákona poslala, v něm předem avizuje, že opravdu nebude mít vliv na dostupnost informací pro veřejnost.
Jenže realita bude patrně odlišná. Informace z trestního řízení například ze zákona o svobodném přístupu k informacím úplně vyjímá a odkazuje pouze na trestní řád. Důležité je to zejména proto, že citlivé korupční kauzy s politickým pozadím, u nichž existuje veřejný zájem na tom, jak jsou vyšetřovány, zůstanou zahaleny.
Babiši, Romane, ukažte se! EU chce skoncovat se skrytým vlastnictvím firem
Podle Maxima Tomoszka, ústavního právníka a proděkana Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, není v zásadě nic nedemokratického na tom, že vláda s návrhem přichází. Ke znění samotnému má ale zásadní výhrady. „Co vzbuzuje pochybnosti, je motivace vlády, která je v důsledku trestního stíhání premiéra v jednoznačném střetu zájmů. Zvláště když většina z navrhovaných změn není nutná a jen minimum provádí požadavky plynoucí z evropské úpravy,“ uvedl.
S ohledem na premiéra to není vše. Novela také tají informace, které se dotýkají porušení závazků, které má Česká republika vůči EU. Tato výjimka by znemožnila poskytovat informace o vyšetřování dotačních kauz, jako je Čapí hnízdo, nebo o řízeních, která by hypoteticky EU zahájila s Českem kvůli uprchlickým kvótách. Čeští úředníci by o tom dokonce ani nesměli českou veřejnost informovat, a tuzemská veřejnost by se tak mohla obracet jen do Bruselu.
Přečtěte si komentář: Jak žít bez Andreje
Celý vládní návrh zákona podrobila analýze protikorupční platforma Rekonstrukce státu a našla v něm i další vykřičníky. Návrh třeba chrání identitu všech, kteří se setkají s utajovanou informací. Není ale nijak přesně definován, takže by se vztahoval i na tisíce úředníků, třeba starostů měst nebo tajemníků, kteří se setkají s informací v nejslabším stupni utajení, takzvaně vyhrazené. Tajné služby by také nově mohly utajovat veškerou svou činnost, tedy i hospodaření. Dnes je přitom tajné jen to, co v praxi dělají.
Změny mají bezesporu ale i své příznivce. O omezení zákona 106 mluvila na sklonku loňského roku například pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová. Tedy žena, která má na stole nejproblematičtější justiční kauzy. „Zdá se nám, že je zákon využíván k jiným účelům, než by měl sloužit. Subjekty jím prolamují informace, které jim jinak procesní předpisy nedovolují získat,“ postěžovala si tehdy.
Poslanci mají o zákonu hlasovat v pátek. Jak se k němu postaví nejsilnější vládní hnutí, je přitom trochu záhadou. „Poslanecký klub byl v úterý a tohle jsme neprobírali. Nic podrobnějšího k tomu nevím,“ reagoval místopředseda klubu ANO Jan Volný. Pikantní je, že vláda chtěla, aby se zákon přijal hned v prvním čtení, což by vyloučilo, aby do něj poslanci mohli zasáhnout. Tento nápad ale neprošel. K normě se nakonec seběhlo 29 pozměňovacích návrhů a debata o ní bude podle všeho dlouhá. Piráti mají hned několik verzí úprav, od úplného zrušení výjimek až po jejich podrobnější úpravy.
Přečtěte si také komentáře autora:
