Konzervativní křídlo německé Křesťanskodemokratické unie vyzvalo vládu, aby přehodnotila stanovisko odpojit zbývající jaderné zdroje do roku 2022. Rozhodnutí z roku 2011 po havárii ve Fukušimě bylo podle něj zkratkovité. Ke snižování emisí CO2 povede opuštění uhlí spíše než odstavení funkčních jaderných bloků.
Německu se nedaří snižovat emise CO2, jak si původně naplánovalo. Do roku 2020 mělo snížit emise skleníkových plynů o 40 procent oproti roku 1990, do konce tohoto roku to ale bude o 32 procent. Cíl pro rok 2030 je také ohrožen. Do té doby by měla německá ekonomika produkovat o 55 procent skleníkových plynů méně.
Část konzervativních politiků vládní CDU sdružených do uskupení Werteunion požaduje, aby byl prodloužen provoz stávajících jaderných bloků v Německu. Těch funguje sedm. Naopak dříve se podle frakce mají uzavírat uhelné elektrárny, které mají úplně skončit v roce 2038.
Šéf konzervativního křídla křesťanských demokratů Alexander Mitsch prohlásil, že je třeba po fiasku strany ve volbách do Evropského parlamentu přehodnotit i energetickou politiku a získat důvěru mladých voličů.
K tomu má přispět důraz na plnění klimatických cílů a rychlejší uzavírání uhelných elektráren. Koalice CDU/CSU sice vyhrála, ale se ziskem 28,9 procenta zaznamenala nejhorší výsledek v poválečných dějinách.
| Jaké reaktory jsou v Německu v provozu | |||
|---|---|---|---|
| Název | Spolková země | Instalovaný výkon | Plánované odpojení |
| Philippsburg 2 | Bádensko-Württembersko | 1,4 GW | do 31. 12. 2019 |
| Grohnde | Dolní Sasko | 1,4 GW | do 31. 12. 2021 |
| Brockdorf | Šlesvicko-Holštýnsko | 1,4 GW | do 31. 12. 2021 |
| Gundremmingen C | Bavorsko | 1,3 GW | do 31. 12. 2021 |
| Isar 2 | Bavorsko | 1,4 GW | do 31. 12. 2022 |
| Neckarwestheim 2 | Bádensko-Württembersko | 1,3 GW | do 31. 12. 2022 |
| Emsland | Dolní Sasko | 1,3 GW | do 31. 12. 2022 |
Zdroj: de.wikipedia.org/wiki/Atomausstieg
Jaderné bloky by naopak měly fungovat déle jako bezemisní a stabilní zdroj pro výrobu elektřiny. Jejich odstavování Mitsch považuje za ekologickou i ekonomickou chybu.
S tím souhlasí i nově zvolená prezidentka hospodářské rady CDU Astrid Hamkerová. Rozhodnutí vlády z roku 2011 bylo podle ní zkratovou reakcí na havárii ve Fukušimě. Do té doby totiž CDU odklon od jádra nepožadovala.
Malé reaktory, velká očekávání. Po zklamání s tradičními bloky může přijít jaderná renesance
Uzavírání jaderných elektráren schválila už vláda Gerharda Schrödera (SPD a Zelení) v roce 2000. Naopak kabinet Angely Merkelové (CDU/CSU a FDP) v roce 2010 životnost jaderných elektráren prodloužil. Hamkerová poukazuje na Francii, která jádro využívá a počítá s ním ve své klimatické politice. Že bylo rozhodnutí o ukončení využívání jaderné energie ukvapené, potvrzuje i to, že příklad Německa žádná další země nenásledovala, zdůraznila konzervativní politička.
Němečtí Zelení jádro i nadále striktně odmítají. Zelená poslankyně Sylvia Kotting-Uhlová uvedla, že výzvy k prodloužení provozu jaderných bloků neřeší bezpečnostní rizika provozu elektráren a náklady spojené s uložením jaderného odpadu.
Nově zveřejněná analýza postupimského institutu pro výzkum klimatu nicméně zpochybnila předpoklad, že odklon od uhlí bude mít jednoznačný dopad na snížení produkce oxidů uhlíku. Postupné odpojování uhelných elektráren pravděpodobně povede ke zdražení elektřiny a snížení ceny emisních povolenek. To v rámci Německa i celé EU může vést k většímu využívání uhlí v energetice.
Emise uhlíku pocházejí v Německu z 50 procent z energetického sektoru, 20 procent připadá na dopravu a 15 procent na ostatní průmysl.
Dále čtěte:
Němci si patentovali nový typ reaktoru. Doma jej zatím postavit nemohou
Molekuly svobody: tak Trumpova vláda propaguje americký zemní plyn
Nejsilnější reaktory má Čína. Elektrárna Taišan spustila druhý zdroj o výkonu 1,66 GW
„Americký Černobyl“ skončí v září. Elektrárna Three Mile Island dlouhodobě prodělává
Němci se přejedli turbín. Nespokojení občané téměř zastavili výstavbu větrníků
