Česká republika může zvládnout předsednictví v EU ve druhé polovině roku 2022 levněji než předsednictví v roce 2009, myslí si premiér Andrej Babiš (ANO). Podle něj předsednictví v roce 2009 stálo 3,5 miliardy korun.
Vláda dnes projednávala materiál k plánovaného předsednictví. Kolik bude celá příprava pro rok 2022 a samotná akce stát, materiál neuvádí. V letech 2007 až 2009 bylo na přípravu a předsednictví podle dokumentu vyčleněno 3,75 miliardy korun, což je v dnešních cenách 4,32 miliardy korun. Dokument je úvodní informací o nárocích na předsednictví. Podrobný návrh rozpočtu by měla vláda dostat do konce dubna a každý rok jej aktualizovat.
Minulý týden Deník N napsal, že Babiš pokládá náklady na předsednictví za neúměrně vysoké a nevidí v něm žádný přínos. Údajně se podle deníku zmínil o tom, že by se Česko mohlo předsednictví vzdát. Babiš to ale následně na twitteru popřel. Chce podle svého vyjádření jen omezit náklady na předsednictví. „Chceme šetřit a jsem přesvědčen, že můžeme zvládnout předsednictví za podstatně nižších nákladů. Chceme k tomu přistoupit hospodárně a transparentně, abychom dobře reprezentovali Českou republiku,“ uvedl dnes premiér.
Jsou to ohromné náklady a samozřejmě jsem to kritizoval a z toho vznikla nějaká fáma a nepravdivá informace, že nechceme pořádat předsednictví. Jasně, že chceme! Ale určitě efektivně a transparentně a chceme se na to dobře připravit.
— Andrej Babiš (@AndrejBabis) 28. března 2019
Z materiálu dále vyplývá, že podle aktuálních požadavků bude třeba kvůli předsednictví vytvořit zhruba 570 nových pracovních míst na dobu určitou. Dokument upozorňuje, že předsednictví v roce 2022 bude významně náročnější než první české předsednictví v roce 2009. Důvodem je mimo jiné výrazný nárůst legislativy EU kvůli lisabonské smlouvě. V roce 2009 se podle dokumentu na přípravě a samotném předsednictví Česka podílelo zhruba 1255 osob, z toho 359 bylo nově obsazených míst vytvořených na dobu určitou.
Mělo by se Česko vzdát předsednictví EU?
Podle informací jednotlivých úřadů by se během předsednictví měl v Česku uskutečnit minimálně jeden summit na úrovni hlav států a předsedů vlád členských států EU, přibližně 20 neformálních zasedání orgánů Rady EU na úrovni ministrů členských států EU, jedno jednání české vlády s Evropskou komisí a jedno jednání vlády s konferencí předsedů Evropského parlamentu. Mělo by se také konat až 380 neformálních pracovních jednání na nižší úrovni a odborných konferencí.
V roce 2009 se uskutečnila v Česku čtyři zasedání na úrovni hlav států nebo vlád zemí EU s dalšími zeměmi, 14 neformálních zasedání formací Rady EU na úrovni ministrů zemí EU a osm konferencí na úrovni ministrů. Odehrálo se také jedno jednání vlády s Evropskou komisí, jedno jednání vlády s konferencí předsedů Evropského parlamentu a přibližně dalších 320 zasedání.
Čtěte komentář: Kde vzít na předvolební guláš
Česko bude muset během předsednictví také zajistit předsedání pracovních skupin a dalších přípravných formací rady v Bruselu a Lucemburku.
Česká republika jako předsednický stát bude zastupovat Radu EU při jednáních s Evropským parlamentem, Evropskou komisí, s dalšími institucemi a orgány EU a s vnějšími partnery, mimo jiné v rámci zasedání mezinárodních organizací a mnohostranných smluv i mimo území EU.
Česká republika předsedala EU v první polovině roku 2009. Češi tehdy řešili například konflikt v Gaze nebo plynovou krizi na Ukrajině. V březnu padla vláda Mirka Topolánka a po zbytek půlročního období zemi vedla úřednická vláda Jana Fischera. Náklady na předsednictví provázely kontroverze spojené se zakázkou na ozvučení od firmy ProMoPro.
Čtěte také:
