Ministerstvo zemědělství se vrací k úvahám o zavedení minimálního povinného objemu českého zboží na pultech obchodních řetězců. Zda by se porovnával poměr prodejů či objemu prodaného zboží, zatím není jasné. Podle ministra zemědělství v demisi Jiřího Milka (za ANO) je důležité nejdřív oživit české chovy prasat, aby se z nich mohly vyrábět české potraviny.
Aby mohlo dojít ke změně zákonů, musí podle Milka nejdřív vláda premiéra Andreje Babiše (ANO) získat důvěru v Poslanecké sněmovně. Přesný limit, který by řetězce musely dodržovat, je pak podle něj záležitostí diskuse. Zůstaly by podle něj zachovány výjimky pro specializované prodejny například francouzských sýrů či jiného zahraničního zboží. Norma by naopak platila pro velké obchodní řetězce. První věcí podle Milka je správná definice českého výrobku, aby nedocházelo k tomu, že se zboží vydává za české, i když jde pouze o rozkrájení zahraničního sýru na území Česka. Obchody podle něj již zavádí samy koutky regionální produkce.
Ministr také uvažuje o zavedení povinné minimální marže na potraviny, aby řetězce nemohly prodávat potraviny v akcích za nižší ceny, než jsou výrobní zemědělské.
Podle Svazu obchodu a cestovního ruchu se snahy o regulaci velkých obchodníků s potravinami i v oblasti „povinného odběru“ českého zboží opakují relativně pravidelně. Obchodníci upozorňují, že zákon o potravinách obsahuje přesnou definici české potraviny i s uvedením sankcí za neoprávněné označení zboží českou vlaječkou.
Přijde český BioLidl? Branže kvalitních potravin hledá cestu z kruhu
„Bohužel formulace je tak přísná, že se obáváme, že kdyby obchodníci měli prodávat závazné procento takovýchto českých výrobků, asi by naši zákazníci spokojeni nebyli, protože bychom měli v obchodech skutečně velmi omezený výběr českých potravin,“ uvedla prezidentka svazu Marta Nováková. Navíc by podle ní v případě legislativního ukotvení povinného procenta českého zboží v obchodech, byla Česká republika podrobena šetření Evropské komise (tzv. infringement).
Podle novely zákona o potravinách, která platí od loňského roku, mají výrobci zakázáno označovat potraviny logy, vlajkou, mapou či nápisy odkazujícími na Českou republiku, pokud nejsou potraviny vyrobené v Česku a z českých surovin. U potravin, které se skládají z více složek, musí být obsah českých částí minimálně 75 procent, přikazuje novela. Naopak české výrobky se mohou označit vlaječkou s nápisem Česká potravina.
Podíl českých a zahraničních potravin se u obchodních řetězců v Česku přitom výrazně liší, například u Lidlu činí podíl českých výrobců na stálém sortimentu přibližně 45 procent. „Pro výběr konkrétního dodavatele je vždy rozhodující kvalita produktu, dále pak schopnost zajistit odpovídající objem dodávek a cena,“ uvedla mluvčí Zuzana Holá.
Podle obchodníků v poslední době roste v Česku zájem o německé potraviny. Poptávku podpořila i medializace kauzy dvojí kvality potravin mezi východní a západní Evropou.
Toman, který nyní vede Potravinářskou komoru, bývalou vládu před rokem a půl vyzval, aby zavedla změny, kterými by musely být na pultech řetězců dvě třetiny až 80 procent zboží z Česka. Podle Jurečky bylo 80 procent nadsazených, chtěl však situaci v řetězcích zanalyzovat. Komora se inspirovala mimo jiné Rumunskem, kde je povinný podíl tamního zboží na pultech na 50 procentech.
Dále čtěte:
