Odchod Velké Británie z Evropské unie oslabí skupinu států v rámci unie, které využívají k výrobě elektřiny jaderné elektrárny, tzv. jaderný blok. Británie se svými plány na výstavbu nových jaderných zdrojů byla v EU v tomto směru Česku výrazným partnerem a spojencem.
„Ze současných 28 států EU využívá jadernou energetiku přesně polovina, tedy 14 států. Odchodem Británie se tak misky vah nakloní na stranu států, které jaderné elektrárny nemají. Navíc Německo si schválilo odklon od jaderné energetiky. Na druhou stranu plánuje výstavby jaderné elektrárny Polsko,“ uvedl mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.
V poslední době se v Česku opět řeší případná stavba nového jaderného zdroje a role ČEZ při tomto projektu. Možností je i prodloužení životnosti Jaderné elektrárny Dukovany.
Kříž připomněl, že ČEZ nemá ve Británii žádná aktiva, ale obchoduje na zdejších velkoobchodních trzích s energiemi. „To je oblast, kde ještě není vše vyjasněno. I tato oblast obchodu je součást vyjednávání, za jakých podmínek se bude nadále uskutečňovat. Jde o takzvaný Remit, což je nařízení Evropského parlamentu a Rady o integritě a transparentnosti velkoobchodního trhu s energií,“ dodal mluvčí.
V Británii má naopak aktiva Energetický a průmyslový holding (EPH) podnikatele Daniela Křetínského. „V tuto chvíli nelze seriózně kvantifikovat dopady brexitu na hospodaření EPH, protože není jasné, jakou bude mít odchod Británie z EU přesnou podobu. V obecné rovině však platí, že jak EPH, tak naše dceřiné společnosti působící ve Spojeném království jsou na základní scénáře brexitu připraveny a nepředpokládáme žádný dramatický dopad,“ řekl mluvčí holdingu Daniel Častvaj.
EPH provozuje na ostrovech dvě paroplynové elektrárny Langage a South Humber Bank. Ve zkušebním provozu je elektrárna Lynemouth, kde holding přestavěl původně černouhelnou elektrárnu na zdroj na spalování biomasy. Svou činnost pak ukončila někdejší uhelná elektrárna Eggborough, na jejím místě zvažuje EPH výstavbu nové plynové elektrárny.
Významným trhem není Británie podle statutárního ředitele Ocelářské unie Daniela Urbana pro tuzemské oceláře, přímé dopady brexitu na ně tak podle něj budou malé. „Obecně je však menší EU špatnou zprávou pro ČR i naše odvětví, protože to znamená menší jednotný trh, slabší hlas na globální scéně. Situace je nicméně tak nepřehledná, že nikdo neví, jaké bude nakonec uspořádání vztahů, či zda Velká Británie skutečně odejde,“ dodal.
Odchod Velké Británie z EU byl stanoven na 29. března 2019. Britský Parlament měl tento týden hlasovat o dohodě, kterou vláda dojednala s EU. Premiérka Theresa Mayová však kvůli obavám z odmítnutí dohody hlasování odložila na leden. Stále tak je možný i takzvaný tvrdý brexit bez dohody, který by znamenal například zavedení kontrol na hranicích podle pravidel Světové obchodní organizace, zavedení cel a netarifních překážek, oslabení libry nebo komplikace ve vzájemném obchodě.
Dále čtěte:
