Česká národní banka zvýšila rezervu na ochranu úvěrového trhu, tzv. sazbu proticyklické kapitálové rezervy, pro všechny banky, spořitelní a úvěrní družstva a obchodníky s cennými papíry na 1,25 procenta z jednoho procenta. Sazbu ČNB stanovuje každé čtvrtletí s účinností za rok, dnes zveřejněné rozhodnutí je tedy platné od ledna 2019.
Rezervu by měly banky vytvářet v době růstu úvěrů. Naopak při poklesu ekonomické aktivity doprovázené rostoucími úvěrovými ztrátami by měla být využita bankami pro krytí ztrát. Cílem je zabránit přenosu případných problémů finančních institucí do ekonomiky. Efektem může být zpomalení růstu úvěrů.
„Pro zvýšení hovořila řada faktorů. Pokračuje rychlý růst bankovních úvěrů, zejména domácnostem na bydlení a na spotřebu. Účelem této rezervy není zastavit úvěrování, ale v dnešních dobrých časech vytvářet polštář pro časy horší,“ uvedl viceguvernér ČNB Vladimír Tomšík.
Ve většině zemí EU, s výjimkou České republiky, Slovenska a Švédska, je sazba rezervy nulová, upozornil hlavní ekonom Cyrrus Lukáš Kovanda. „ČNB částečně sklízí nechtěné plody své donedávna příliš uvolněné měnové politiky, jelikož intervenční režim stlačením úrokových sazeb zásadně přispěl k realitnímu boomu v Česku,“ uvedl. Zvýšení sazby podle něj ukazuje, že ČNB nadále považuje ceny nemovitostí v Česku za přemrštěné.
Za ukončnení intervencí. Rusnok je regionálním centrálním bankéřem roku
Sazbu banka naposledy zvýšila letos v červnu z 0,5 procenta na jedno procento, a to s platností od července 2018. Centrální banka i tehdy odůvodnila zvýšení sazby především rychlým růstem úvěrů a potřebou tvorby rezerv pro horší časy. Poprvé ČNB sazbu z nulové úrovně zvýšila v prosinci 2015 s platností od letošního ledna.
Proticyklická kapitálová rezerva je jedním z opatření v rámci směrnice EU o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky (CRD IV). Vedle toho existují kapitálová rezerva ke krytí systémového rizika a bezpečnostní rezerva.
Tuzemské banky prošly zátěžovými testy
Kapitálová vybavenost tuzemského bankovního sektoru zůstala výrazně nad osmiprocentním regulatorním minimem i v případě vysoce nepříznivého scénáře, který předpokládá silný pokles ekonomické aktivity v Česku i v zahraničí. Vyplývá to z výsledků zátěžových testů bankovního sektoru v České republice, které Česká národní banka uskutečnila na datech ke konci třetího čtvrtletí 2017.
Hlavním zdrojem odolnosti sektoru je jeho vysoký celkový kapitálový poměr, který ke konci září 2017 dosahoval 18,4 procenta, a jeho současná ziskovost. Kapitálový poměr zohledňuje objem a rizikovost obchodů banky a názorně ilustruje, jakou část kapitálu vložili do banky sami její vlastníci, aby byla finančně silná, důvěryhodná a stabilní.
ČNB varuje před realitní bublinou: Ceny nemovitostí rostou nejrychleji v EU a jsou nadhodnocené
Nejvýznamnějším rizikem v českém bankovním sektoru je úvěrové riziko, které lze kvantifikovat vývojem podílu úvěrů se selháním na celkových úvěrech. Tento podíl v rámci základního scénáře v letech 2018 až 2020 mírně roste pro sektor domácností, zatímco dále pokračuje pozvolný pokles u sektoru nefinančních podniků. V rámci nepříznivého scénáře by úvěry se selháním podstatně vzrostly jak v sektoru domácností, tak podniků.
Důležitý předpoklad zátěžových testů se týká vývoje provozního zisku bank, protože ten slouží jako první 'polštář' krytí případných ztrát sektoru. Základní scénář předpokládá nepatrný růst provozního zisku. V nepříznivém scénáři výrazně propadají provozních zisky, které by byly proti roku 2016 nižší o zhruba 51 procent.
I přes vysokou odolnost sektoru jako celku by se v základním scénáři dostala jedna banka do situace nedostatečného kapitálového poměru.
V případě nepříznivého scénáře se sektor jako celek dostává do ztráty z hospodaření, která významně snižuje hodnotu jeho regulatorního kapitálu. Agregovaný celkový kapitálový poměr klesá pod 13 procent. Do situace nesplnění požadavku na minimální celkový kapitálový poměru (osm procent) by se v tomto scénáři dostalo devět bank (reprezentující 11,9 procenta aktiv sektoru). Za účelem jeho naplnění u všech bank se sídlem v Česku (bez poboček zahraničních bank) by se musel navýšit kapitál o zhruba 10,3 miliardy korun. Z hlediska velikosti sektoru nejde o hodnotu, která by mohla výrazně ohrozit jeho stabilitu.
Prostřednictvím zátěžových testů ČNB pravidelně hodnotí dopady výrazně nepříznivých scénářů budoucího vývoje ekonomiky na domácí bankovní sektor.
Přečtěte si také:
